Israha

Israha

Oživlá Apokalypsa

okres Vsetín

6 bodů

Moje komentáře

<< předchozí 1 2 3 4 5 6 8
    • 20.11.2019  12:37

    Zředěnější odvar velmi povedené jedničky. Ta bodovala především tím, jak operovala s klaustrofobickou atmosférou uzavřeného prostoru, blízkosti nebezpečného predátora a docházejícího vzduchu, a v podstatě po celou dobu z této přímočaré cesty neuhla. Ve dvojce se srovnatelně hutné pasáže v podmořském městě, ve kterých se vkusně sází na tmu, neklid a tušenou blízkost žraloka, peklužel překlopí do za vlasy přitažené a béčkově vyznívající survivalové honičky, kterou ani režie, ani herecké výkony protagonistek nemají šanci utáhnout. Celkový dojem pořád spíše dobrý, ale rčení "méně je někdy více" zde platí zcela bez výjimky.

    • 13.11.2018  12:20
    6-Headed Shark Attack (TV film) (2018)
    ***

    Šestihlavá žralok-hydra, co chodí po zemi jako pavouk za použití čtyř hlav a sama si odkousne zabitou hlavu, aby ji mohla zregenerovat? Nádherně ujeté, to já rád, tady se Asylum zase příkladně utrhli ze řetězu. Jen je trochu škoda, že ta sebeparodie a až bláznivě komediální prvky nevyplňují ve větší koncentraci také první půlku stopáže. Kdyby Brandon Auret méně vzlykal a tesknil po bejvalce, a více odsekával žraločí hlavy, bavili bychom se všichni o něco více...a stejně tak bychom se bavili více, kdyby se začátek věnoval více žralokovi a jeho alotriím, a méně hloupé outdoorové terapii pro páry. Jako jo, jsou tu kozaté holky v upnutých neoprénech a místy to je až lahůdkově sebeironické (vedoucí terapie je sám po rozchodu a podaří se mu akorát tak jeden ze vztahů definitivně rozbít, a zbylé nechat sežrat), ale tady nebylo na co čekat, tohle měla být zběsilá brakoidní palba hned ze začátku. Proto jen tři hvězdy...byť za druhou půlku bych s radostí dal plnotučných odpadových pět (included asi nejvtipnější scéna zabití žralokem v historii sharksploitation filmů).

    • 19.7.2019  19:41

    Velice zvláštní film. Kombinace westernu a monster movie je netradiční, a naznačuje spíš orientaci ve směru zábavné žánrovky, ale Sedm tváří doktora Lao je chvílemi nečekaně a až nepříjemně seriózní film, na druhou stranu však plný moudrosti. Postupem let se snímek vepsal do paměti především díky maskám a stop motion animaci z dílny Jima Danfortha (jehož lochneská příšera zde může směle konkurovat nejzdařilejším monstrům slavnějšího kolegy Raye Harryhausena) a také kuriózní sedmiroli Tonyho Randalla. Po těchto stránkách vysoká úroveň filmu je v ostrém kontrastu s extrémně papundeklovou výpravou a nepříliš výrazným a výrazně zahraným ansámblem postav. Nejsilněji tak paradoxně vyznívají částečně mrazivé, částečně jímavé dialogy tváří doktora Lao s obyvateli města, ve kterých se skrývají mnohdy silné a dodnes aktuální myšlenky, týkající se rodiny, vztahů, přetvářky, ideálů a obecně způsobu života jako takového. V dnešní době se na tento snímek podívají asi především nadšenci do starých trikových fantasy a monster filmů, a ti budou (otázkou je, jestli pozitivně či negativně) určitě překvapeni, kolik vrstev má a jak je i přes všudypřítomné vtípky ve skutečnosti vážný.

    • 10.7.2017  16:01

    Plakáty, synopse a úvodní voiceover navnadí na zábavnou jízdu postapokalyptickou pustinou, plnou mutantů a oblud, ale nic takového se nekoná. Všelijakých kreatur je ve filmu sice poměrně hodně, jsou designovány a rozpohybovány v sympatickém retro stylu a pěkně se na ně kouká, ale ve chvílích, kdy na obrazovce žádná není, se z filmu stává příšerná nuda, která se zejména v prvních dvou třetinách neskutečně vleče. Technické nedostatky vzhledem k žánrovému zařazení a rozpočtu lze v pohodě prominout (a navíc, neherectví a otřesná choreografie soubojů pár úsměvů na tváři vyloudí), ale ta nudnost je neodpustitelná. K tomu všemu se navíc titulní postava nechová ani moc nymfoidně, ani moc barbarsky, takže i tento zdroj potenciální zábavy odpadá. Zkrátka film, který se tváří daleko více cool, než ve skutečnosti je. Dvě hvězdičky jen za kostýmy mutantů a rozpohybované modely oblud.

    • 1.10.2019  10:12

    Tady někdo hrozně žere osmdesátky a devadesátky. Synťákový soundtrack, kyborgové, mimozemské cestování, píseční červi á la Duna, monstra jakoby vzniklá infekcí xenomorfa do dilophosaura z Jurského Parku, sex, gore, vulgární vtípky...no prostě to, co máme rádi. A taky, bohužel, celkem nulová režisérská vize. Mírným plusem je uvědomění si nižšího rozpočtu a z toho plynoucí snaha táhnout většinu filmu spíš v napínavém, lehce horrorovém stylu (protože ruku na srdce, ta akce je zde natočena hodně podprůměrně). Cit pro budování atmosféry však po hříchu taky nic moc a nebýt tedy nadšeného a důsledného recyklování (nebo, máte-li mrzutou náladu, vykrádání) dobových žánrových propriet, vlastně je celý Alien Expedition poněkud o ničem. Tvůrci zjevně milují ty klasické filmy z jejich mladých let, ale chybí jim prachy a talent na cokoliv víc, než na sice zapálenou, ale s postupem stopáže čím dál víc topornou poctu, která vlastně neví, co kromě jakžtakž slušného audiovizuálu a hromady pokývnutí nabídnout. Ale i ten zmíněný zápal pro věc se cení :).

    • 2.5.2018  12:38
    Aligátor (1980)
    ***

    Efekt nostalgie u tohoto zvířecího horroru dělá zjevně hodně, a i mé hodnocení je jím zatíženo (byl to úplně první horror, který jsem jako dítě v TV viděl). Tento béčkový pokus svézt se na vlně popularity Čelistí nemá žádné objektivní filmařské kvality, je po hříchu dost nehorrorový (bát se bude asi jen někdo s fobií z krokodýlů), klišovitý a mizerně obsazený, ale poctivě ručně dělané triky a nezaměnitelný osmdesátkový feeling brnkají na ty správné pocitové struny i dnes, téměř čtyřicet let po vzniku filmu. Jakoby to oproti dnešnímu televizní a DTV žánrové produkci mělo víc "duše"...

    • 8.5.2018  14:26

    Dějové schéma o samotářském policajtovi a jeho zelenáčském parťákovi, bezskrupulózním prachatém hajzlovi a nezničitelném mutantním zvířeti, jehož existenci nikdo nevěří, bylo obehrané už tenkrát na začátku devadesátek...tady je navíc ztvárněno s minimem nějakých opravdu dobrých horrorových (nebo aspoň krvavých) momentů a stylem, který je místy až nepříjemně zdlouhavý a vytváří dojem pocitové stopáže okolo dvou hodin. Ty dvě hvězdičky jsou za snaživý (a místy roztomile nevydařený) vizuál a překvapivě zábavně obsazené a podané postavy, díky nimž se na tento film o aligátorovi, ve kterém se o něm povětšinou jen diskutuje, dá bez výraznějšího rozčarování dokoukat. O žádný béčkový VHS kult se však v tomto případě nejedná.

    • 7.7.2018  18:47

    Druhý Ant-Man jede úplně na stejné vlně, jako jednička, jen má více postav, více dějových linií a v důsledku toho také lepší tempo a méně hluchých míst - proto mě v konečném výsledku bavil více, než jeho předchůdce. Vypíchl bych dvě věci - jednak je to opravdu hodně velká sranda (která si navíc mezi všemi marvelovskými filmy našla svůj specifický styl, založený na buddy chemii a místy až sitcomově položených dialozích - takže žádná teenage infantilita á la Spider-Man, bezuzdná, vědomě přepálená magořina á la Guardians či třetí Thor, ani suché, sarkastické narážky Tonyho Starka, ale v rámci MCU naprosto svébytný přístup k humoru) a druhak perfektní akční scény, které nejsou možná tak epicky nasnímané, ale zase geniálně využívají schopností superhrdinů i superzáporáků a doslova hýří kreativitou. Jen tomu chybí zloduch, který by opravdu navodil pocit ohrožení (jeden z přítomných je jen komická figurka, ti ostatní ani zloduši v pravém slova smyslu nejsou), a nějaký opravdu silný moment, který by ukázal, že byla snaha o víc, než jen o nezávaznou taškařici na vyplnění času mezi dvěma díly Avengers. Ono je ale nejspíš stejně pravda, že žádné větší ambice s tímhle filmem ani nebyly...

    • 16.10.2018  10:31
    Apostle (2018)
    ***

    Skvěle natočená, intenzivní a ze začátku velmi zneklidňující podívaná, jejíž koncept se ale postupně rozpadne v soubor epizodických scének, které jsou ve své brutalitě a temnosti velmi působivé, ale ne zcela dostatečně drží pohromadě. Interesantní mysteriózní element zůstal nevyužitý; paranoia a dusno uzavřené náboženské komunity se s postupem děje spíš zhušťuje do jednotlivých výstupů s vrtákem v hlavě či dcerovraždou, ale přestává zlověstně viset nad celým ostrovem a jeho lidmi. Jakoby Evans nevěděl, jestli chce natočit náboženský thriller, supernatural horror, nebo survival řezničinu, a proto použil prvky všeho a namixoval je tak, že jim ve výsledku chybí koherence, a to tím spíš na ploše více než dvouhodinové stopáže. Vizuálně nesmírně atraktivní, s drásavým zvukovým doprovodem a místy opravdu bolestivý - takový Apostle jednoznačně je. Ale taky přespříliš rozkouskovaný, a postupem času ztrácející drive a napínavost. Permanentně sjetý Stevens a zmagoření Sheen s Jonesem to sice herecky slušně táhnou (a souhlasím s těmi, kterým Jones přišel ve své roli daleko děsivější a přesvědčivější, než Sheen), ale i oni se v průběhu děje na delší dobu vytrácejí ze scény a tím se jen podtrhuje dojem celkové rozklíženosti. Škoda...Evans je evidentně výborný režisér, ale tady si ukousl poněkud větší sousto.

    • 25.12.2018  21:55
    Aquaman (2018)
    *****

    Ryzí komiksárna. Epická, rozmáchlá, barevná, nekomplikovaná a náturou poněkud prostoduchá, jako ze starých sešitů. Film to pětihvězdičkový není, ale Wanova režie zprostředkovává pětihvězdičkový zážitek. Aquaman mohl velmi snadno skončit jako další DC propadák, ale totálně nadšenecké a srdcařské Wanovo pojetí, podpořené nejvyšší technickou kvalitou, ho katapultovalo na (nejen) letošní komiksovou špičku. Že to za ty šílené prachy bude celé vypadat dobře, se asi dalo čekat, ale klíčové je, že Wan se s tímto samotným faktem nespokojil, a akci a vizuálním atrakcím vtiskl výrazný punc kreativity a v podstatě v kuse diváka ohromuje tím, co se na plátně děje (hell, napadlo by někoho, že zrovna v komiksovém blockbusteru najde své místo lovecraftovská pasáž, že bude výborně udělaná a bude tam sedět?!). Jisté výhrady snad mohou být k humoru (tam ta snaha vyrovnat se MCU pořád úplně neklape) a tomu, že mezi Momoou a Heard funguje spíš buddy chemie, než milostný vztah, ale jinak Aquaman nijak neselhává ani na poli postav, herců, kteří je hrají, a jejich interakcí (ok, možná Wilsonův Orm je ve snaze o jakousi větší komplexnost záporákem poměrně nezajímavým a v tom ansámblu černobílých, ale výrazně definovaných charakterů se poněkud ztrácí), a nějak to celé funguje tak dobře, že veškerá ta opulentnost a velkolepost člověka vtáhne, nikoliv otupěle zadupe do země. Jasně, v podstatě je to celé jen přefouklá a cool se tvářící pohádka - ale to velké dítě, které ji natočilo, do ní s chutí a umem otisklo plno svých radostí, aby se o ně s námi mohlo podělit. Já jsem z těch, který jeho pohled na věc dokonale chápou.

    • 26.3.2019  17:13
    Arachnicide (2014)
    *

    Únavná přehlídka filmařské nekvality, žel navíc ještě i prosta invence a jakéhokoliv nadhledu. První zmutovaní pavouci se ke všemu objeví až po více než padesáti minutách stopáže (do té doby jsou k vidění jen křečovité pokusy o vytvoření military atmosféry a thrillerového dusna, které ve svém otrockém lpění na žánrových klišé vůbec nefungují), a pak teda aspoň začne nějaká ta řežba, která je nicméně tak otupující a jednotvárná, že nakonec ubíjí úplně srovnatelně, jako užvaněná první půlka filmu. Tohle by bylo špatné i někde v devadesátkách, a tím spíš dnes, kdy se v rámci žánru béčkového eko-horroru tvůrci předhánějí v tom, kdo přijde s větší magořinou a kdo si ze sebe bude dělat víc prdel.

    • 1.5.2018  12:32
    Ash vs Evil Dead (TV seriál) (2015)
    *****

    Po třech řadách seriál (peklužel) končí, takže je prostor k jeho zhodnocení jako celku. Inu, každý argument o repetitivnosti a dějové vatě je naprosto na místě, ale příběhová linie zde v žádném případě není to, na čem se staví. Ash vs. Evil Dead je dost možná nejvhodnější brát jako splatterový sitcom, ve kterém je ona lichá mytologie o starodávném zlu jen prostředkem k tomu, jak sypat do diváka ve zběsilé kadenci krvavé cákance a nekorektní černočerný humor. Campbellův Ash Williams je ultimátní buran a hovado (pro jehož roli se Bruce jakoby přímo narodil), a postavičky okolo něj jsou trefně obsazeným a zábavným panoptikem, ve kterém občas probleske nějaký kultovní ksicht (Lucy Lawless! Ted Raimi!), nikdo z nich moc nehraje a na všech je vidět, jak si celou tuhle krví nasáklou taškařici užívají - a pokud přistoupíte na tuhle hru, užijete si ji taky, se vším všudy. Jasně, v jednotlivých scénách je horrorová atmosféra patřičně silná, a co se týče gore, neexistují zde žádné zábrany, ale jede se spíše v duchu Evil Dead 2 a Army of Darkness, takže hlavním cílem je, aby to celé byla co největší prdel. A to teda sakra, že je!

    • 25.3.2018  18:37

    Asylum jsou skvělí na poli přehnaného, sebeparodického, nadsazeného a bezskrupulózního trashe, který reprezentuje např. celá série Sharknado; ale jakmile se rozhodnou natočit některý ze svých trademarkových (cílený dvojsmysl) mockbusterů na vážnou notu, je zle. Atlantic Rim má na DTV produkci jakž takž snesitelný vizuál, ale tím pozitiva končí. A není ani tak tragicky špatný, aby se nad tím dalo bavit. Je to zkrátka nuda, navíc zoufale neakční (těch scén s monstry a mechy je trestuhodně málo) a doslova nacpaná pseudovědecko-technologickými hemzy. Jakožto skalní fanoušek kaiju filmů jsem se pousmál nad několika přímými citacemi/vykrádačkami slavnějšího velkorozpočtového kolegy tohoto snímku, ale nic dalšího, čím by film dokázal zaujmout, tu není. Otrocky natočený rip-off, který se ani nijak nesnaží ospravedlnit vlastní existenci něčím jiným, než únavně nenápaditou parazitací na známé značce.

    • 28.7.2017  18:06
    Atomic Shark (2016)
    **

    V jednotlivých scénách (restaurace, žralok na pláži) má tenhle televizní žraločí trash tu správnou dávku sebeparodické ujetosti, a závěrečných cca 15 minut se v nadsázce a ironizování různých klišé levných horrorů utrhne ze řetězu úplně, ale to výsledný dojem zcela zachránit nedokáže. Ve zbytku je totiž Atomic Shark jen lacině, líně a rutinně natočenou žánrovkou, ve které se až výše zmíněné výjimky v podstatě nic neděje. Další z té řady filmů, jehož název a premisa je daleko více cool, než film samotný. Spíš na jednu hvězdičku, až ta závěrečná čtvrthodinka hodnocení nakonec těsně zvedla.

    • 5.8.2018  21:22

    Film s kultovním plakátem, který se prezentuje jako monster movie, ale v této poloze v podstatě nefunguje, a paradoxně víc baví ve své druhé poloze, kterou je romantické drama. Kratičká stopáž a sevřenost zápletky v tomto případě dělá divy, v podstatě není kdy se začít nudit...ale to, že nějaký ten Útok dvacetimetrové ženy se koná jen asi v posledních 10 minutách, a je trikově stvárněn povětšinou naprosto otřesně (ta zpětná projekce je šílenost, to jsem ještě neviděl), se odpouští jen těžce. Protože kvůli romantické lince si film s názvem "Attack of the 50 ft. Woman" asi moc lidí nepustí. Přeci jen, spoře oděná, přerostlá, naštvaná Allison Hayes >>> normálně oděná a vzrostlá, ukňouraná Allison Hayes...jen té druhé peklužel dostaneme výrazně více, než té první.

    • 27.4.2019  12:13

    Endgame to měl ve své podstatě strašně složité. Jeho úkolem bylo završit více než dvacetidílnou epickou ságu a ještě ke všemu překonat Infinity War, který byl definicí ultimátního filmového crossoveru. Russovci pochopili, že cesta nevede směrem "podruhé totéž, jen všeho víc", a poslední Avengeři fungují dokonale právě proto, že jsou "jiní". První třetina ukazuje ve velmi pochmurném a komorním duchu, že události z IW mají dopad nejen na univerzum jako takové, ale také na psychiky těch, kteří je svým selháním dopustili. Ukáže se, že všichni ti cool týpci se superschopnostmi, v hi-tech oblecích a mimozemskou DNA jsou životné charaktery, které cítí a prožívají. To, co se stalo, se na nich hluboce podepsalo. A divák to začne prožívat s nimi. Druhá třetina je pak monstrózním fanouškovským servisem, který elegantně kombinuje leckdy až přiblblé fórky se silnými "closure" momenty a jasně divákovi říká: "My, milovníci Marvelu, ti zde tobě, milovníkovi Marvelu, chceme udělat radost".A pak se to zakončí totálně megalomanskou závěrečnou bitvou, která svým rozsahem a vizuálním stvárněním opravdu dokáže zarazit do sedačky a zpomalit dechovou frekvenci. A najednou to skončí, staří známí se rozloučí a předají štafetu svým náhradníkům (na rozdíl od IW, kde byl prostor pro jednotlivé postavy víceméně rovnoměrně rozložen, se zde dění věnuje především těm, které odcházejí)....a je z toho tak nějak melancholicky smutno, ale dostavuje se i pocit uspokojení. Jedna éra skončila, další přijde, ale už bude jiná. A Endgame tuto končící éru uzavřelo vlastně nejlépe, jak to šlo. Myslím si, že Infinity War jako takový je ZÁBAVNĚJŠÍ film...rychlejší, barevnější, víc útočící na první signální. Endgame je pak spíš sešupem z vrcholu do poklidné cílové rovinky, kde se dostaví naplnění z uplynulé cesty. Feige a spol. to dokázali. Vytvořili filmovou franšízu, která bude transcendovat generace, jako kdysi Star Wars, a její první etapu zakončili tím nejvelkolepějším možným způsobem.

    • 30.4.2018  13:36

    Není třeba na jednu stranu podceňovat sílu hypeu a efektu na první signální, kterou tento megablockbuster má, to rozhodně. Infinity War ale i po zanedbání těchto aspektů funguje naprosto dokonale, a je v podstatě učebnicovým příkladem toho, jak má vypadat filmový crossover. Poctivé budování charakterů jednotlivých postav napříč leckdy dost průměrnými origin filmy se zde plně zúročuje jejich dokonalou vzájemnou chemií, která vyúsťuje na jedné straně ve výborný humor, na druhé straně v nečekaně intenzivní emotivní momenty, a co je důležité - tyto dvě úrovně nikterak nenarušují jedna druhou, a fungují vedle sebe naprosto plnohodotně. Akce je zdařilá jak v rámci komorních 1 on 1 rubaček, tak coby megalomanský bordel, kde exploduje všechno a všude, ale i v neakčních scénách si film drží komiksově zběsilé tempo a dějovou hutnost. A především - z těch pár desítek superhrdinů a superzáporáků, kteří (leckdy poprvé) na plátně potkají, má absolutně každý z nich v příběhu své pevně dané a důležité místo. Ta až posedle puntičkářská propracovanost celého filmu čiší v podstatě z každé scény, a dává tak vzniknout naprosto koherentnímu komiksovému blockbusteru, který rozpustí geekovská srdce všem bláznům, co mají načteny všechny sešity Avengerů, ale i "casual" fandům, jejichž přehled za hranice MCU nedosahuje.

    • 23.6.2019  22:33
    Babadook (2014)
    *****

    Jeden z nejlepších mainstream horrorů poslední pětiletky. Především proto, jak naprosto organicky propojuje klasickou duchařinu s psychologickým dramatem, a přesvědčivě funguje na obou těchto frontách. Horrorová stránka je podepřena sebejistou režií, která táhne hlavní postavy od jednoho děsivého zážitku ke druhému, stupňuje neklid a úpadek duševního zdraví a neuchyluje se přitom k lacinému audiovizuálnímu bubákování; silné herecké výkony Essie Davis a překvapivě i malého Noaha Wisemana zase táhnou zmíněný psychologický aspekt a jejich dobře napsané postavy i přesto, že se chovají občas opravdu DOST otravně, dokáží vzbudit v divákovi náklonnost. Pak už je jedno, jestli pochopíme Babadooka jako skutečnou temnou bytost odjinud, která parazituje na děsech lidí, nebo jen jako metaforickou manifestaci těchto děsů samotných. Důležité je, že film dokáže tyto děsy účinně a intenzivně zprostředkovat, a také, že na úhlu pohledu prožitek z něj nezávisí, vyznění není podřízeno přesnému pochopení závěrečné pointy. Takto důmyslně vystavěný duchařský horror je dnes už víceméně svátek.

    • 22.8.2019  16:18
    Bažináč (TV seriál) (2019)
    ***

    Ambiciózní projekt, který hodně dílčích věcí dělá dobře či vysloveně výborně, ale dojíždí na množství vaty a rozklíženost, způsobenou nečekaným utnutím hned po první sérii. Jako nejzásadnější problém bych viděl asi to, že horrorovo/komiksová stránka seriálu kvalitativně dost výrazně dává na prdel té vztahově "soap operové", ale prostor mají obě zhruba stejný. Takže nedostaneme adekvátní množství geniálně pošahaného Woodruea (Kevin Durand opět vládne), tajemství okolo zesnulé Shawny, příjemně osmdesátkově vyznívajícího Blue Devila, ani dokonce samotného Bažináče, který jakožto ústřední postava seriálu spíš hledá sám sebe a převážne pasivně spojuje všechny příběhy lidí okolo něj. A naopak krizi manželů Sunderlandových (i když pochválit Willa Pattona za labužnicky slizce podaného Averyho je nutné), stereotypní rodinné trable paní šerifky a jeho syna či unylou Crystal Reed v roli doktorky Arcaneové sledujeme častěji, než by bylo milé. Ten koncept jednotlivých, někdy lepších, někdy horších mikropříběhů v rámci každého dílu, a na pozadí se rozvíjejících větších dějových oblouků, které se vzájemně proplétají, je v podstatě ryze komiksový, a dává smysl...ale tady se jednotlivé sešity psaly s vizí ongoing série, a nakonec vyšla jen limitka.

    • 5.2.2018  20:59

    Dvojka lepší jedničky. Obsahově je to na úrovni lepšího SyFy televizního filmu (jak dějovým rozmachem, tak scénáristicky), ale disponuje to férovým skoroáčkovým vizuálem, typově slušným obsazením, slušnou mírou brutality, v podstatě nonstop nášupem akčních scén a neopomíná to tu více, tu méně připomínat, že přesah za hranice žánrové jednohubky nikdy nebyl cílem. Jednička hrála víc na horrorovou notu, tohle je po většinu času akční sci-fi přestřelka a naháněčka, která díky zběsilému tempu střídání lokací a příběhových prvků nemá kdy začít nudit, i když stopáž úplně nejkratší není. Konec nevypadal vůbec beznadějně; trojku, situovanou na domovské planetě emzáků, bych si s chutí dal!

    • 7.9.2017  18:16
    Blood Drive (TV seriál) (2017)
    *****

    Svět, ve kterém se Blood Drive odehrává, je z některých úhlů pohledu až neuvěřitelně vypiplaný (ty geniální reklamy!), z jiných zase cíleně nedotažený (některé věci se prostě dějí bez jakéhokoliv vysvětlení a logiky), ale hlavně je doslova narvaný nejrůznějšími bizarnostmi a šílenostmi, podávanými s takovou dávkou nekorektnosti, nadsázky a uvědomělého sebeshazování a v takové kadenci, že (pokud přistoupíte na pravidla hry) se při sledování bavíte víceméně nonstop, ale přitom, když se přepne do vážnějšího módu, nevyznívají dané scény sebeparodicky. Ústřední dvojice postav, Arthur a Grace, pak nejsou nijak mnohorozměrní, ale jsou to sympaťáci, kterým se dá fandit; supporting charaktery tvoří neodolatelně ujeté panoptikum (moji favoriti byli Domi a Cliff, ale parádní jsou i Rib Bone, Gentleman, Clowndick a další) a naprostým tahounem je s neskutečným nadšením hrající Colin Cunnigham v roli Juliana Slinka, který je nejdůležitější tváří Blood Drive jak v rámci příběhu, tak i z pohledu diváka. Blood Drive je jednoduše ultimátní pocta osmdesátkovému grindhousu a pokleslým filmovým žánrům obecně (každý díl jinému. např. kanibalové, monstra, amazonky, kyborgové, asian movies, buddy cop movies, etc.), která své předobrazy v lecčem dokonce překonává. A to i přesto, že ústřední dějová linie moc kreativity a propracovanosti nepobrala (ale nemyslete si, tenhle seriál toto o sobě ví a neustále vám bude se sarkastickým pousmáním dávat najevo, že je to tak schválně v rámci udržení brakové poetiky). EDIT: Po druhém shlédnutí kompletní série jsem z Blood Drive nadšen ještě o něco více, protože lépe vyznívá jeho podvratnost, sebeironie, hrátky s klišé a žánrovými stereotypy a celkově jakási "uvědomělost", kterou geniálně podporuje formát "seriálu v seriálu" se Slinkem jako tmelícím prvkem. Vážně škoda, že tohle uspělo jen u okrajového spektra diváků, a další řady se nenatočily. I když...vlastně to i docela chápu.

    • 24.5.2018  23:01

    Tady se mi Spielberg do chuti netrefil. Blízká setkání...v jeho podání jsou skvěle udělané a natočené, leč úmorně dlouhé nůďo. Přitom začátek je naprosto vynikající, odevšad srší mysteriózní atmosféra, mnohé scény jsou stvárněny s mistrovskou strašidelností a jakousi špatně popsatelnou "nepříjemností" (světla v zadním okně auta...fuj) a člověka začne neodolatelně zajímat, jak to dopadne a jaké bude odhalení. Jenže pak se začne děj kouskovat, dlouze se žvaní, napětí opadá a mezi čmáráním a modelováním kopců se koukáme na magořícího Dreyfusse, jeho hysterickou ženu a příšerně frackovité děti (takto nesympatickou filmovou rodinku už jsem dlouho neviděl). Konec pak začne zase trochu tlačit na tajemnou strunu...aby pak vyšuměl v utahaném finále, které nepřekvapí a otázky zodpoví suše a bez údernosti. Za skvělou první půlku a precizní stvárnění však ty tři hvězdy dát musím.

    • 19.7.2019  19:02

    Nadšenecký milostný dopis pro Evil Dead, splattery a oldschool horrory obecně, který dělá mnoho věcí správně, nedá se mu upřít snaživost, ale trochu mu chybí vlastní styl a větší dávka rafinovanosti. Největší pochvalu zaslouží poctivě ručně dělané triky a masky, které disponují sympatickým retro nádechem (spojeným s určitou mírou cílené nepřesvědčivosti). Komediální prvky fungují tak napůl, hláškám a vtipným scénám někdy chybí timing, někdy určitá lehkost a údernost, ale zasmát se u Book of Monsters dá - zejména scéna s oživlými trpaslíky do zahrádky je dokonale ujetá. Ze všeho nejvíc pak film dojíždí na špatně poskládaný scénář, který si největší masakr a nejvtipnější pasáže vyplincá někde v půlce, a pak už ztracený dech nikdy pořádně nedožene a ve vážných pasážích, které se snaží rozvíjet mytologii, začne nepříjemně stagnovat. To, co mělo být oddanou poctou Ashovi a Evil Dead, tak chvílemi padá spíš do ranku polozábavných ptákovin typu Stan Against Evil. Mírný nadprůměr, plusová procenta navíc za sexy gotičku, znalou temných umění a ohánějící se hasičskou sekerou, ta byla svým zvráceným způsobem vzrušující.

    • 10.6.2018  17:22
    Cadillacs and Dinosaurs (TV seriál) (1993)
    *****

    Ultimátní animovaná syntéza klukovských radostí. Dinosauři a dobrodružná poetika "ztracených světů", postapokalyptický svět, "madmaxovské" automobilové honičky a přestřelky, a futuristické sci-fi technologie namíchané do možná poněkud přeplácaného, ale zatraceně chutného koktejlu, který na jednu stranu nabízí mladším divákům ekologicko-politický "poučný" kontext, zároveň ale udrží v pozornosti i starší, protože se prezentuje s dávkou zdravé nadsázky a víceméně pořád dává najevo, že jeho hlavním cílem je pobavit. Chemie dvou hlavních klaďasů je na to, že se jedná o jednorozměrné seriálové archetypy, vynikající, a udrží zábavu na vysoké úrovni i v (vcelku sporadických) momentech, kdy utichne akce; záporáci jsou správně zlí a slizcí, a přesně v duchu všech ostatních animáku pro děti - naprosto neschopní. A díky formátu animované série se zde zvysoka kašle na fyziku, biologii a logiku, takže se dočkáme nejrůznějších šíleností typu humanoidního robota, který mlátí o zem stegosaurem. Plnotučná odvázaná zábava především pro chlapce každého věku (i ty, kteří už z chlapeckých let věkově odrostli a zůstali v nich jen duševně).

    • 10.7.2017  16:11
    Carnosaur (1993)
    ***

    Herci nehrají, výpravou a dějově to je spíš na epizodu ze seriálu než na celovečerní film, a nakonec i ti dinosauři jsou gumoví až přespříliš...ale k čertu, tohle staré, na Jurském parku se přiživující béčko, má tu správnou pokleslou duši. Už jen ta zápletka o snaze o repopulaci Země dinosaury, vytvořenými z geneticky upravených kuřat, je k sežrání (pun intended). K tomu přihoďme v kontrastu s celkově poslabší trikovou stránkou velmi povedené a hojně využívané gore efekty, a máme tu jeden sympatický, trashový krvák, který v konkurenci spotřebních a tupě se opakujících moderních zvířecích hororů obstojí v pohodě i dneska. Pokud tedy nehledáte zábavu inteligentního rázu...

    • 20.4.2019  11:42
    Carnosaur 2 (1995)
    **

    Horší, než první díl. Méně krvavé, rutinérštější a celkově jakési upachtěné, takže kopírování dějové linie z Vetřelců často mlátí do obličeje víc, než by bylo zdrávo. A asi největším nedostatkem je nadměrná ukecanost. Akční scény jsou krátké a sporadické, po většinu stopáže se jen řeční a bloumá tam a zpět po interiérech. Sice to má celkem spád a devadesátková patina béčkového přehrávání a naivně udělaných triků má své kouzlo, ale jako celek je to zcela zaměnitelné. Určitě nejslabší část trilogie.

    • 27.7.2018  10:57

    Spousta hodně sympatických pokleslých nápadů utopená v utahaném a unaveném zpracování. Má to místy ten správně sebeironický nádech, který umí tento typ béčkové televizní produkce zachránit a udělat zábavným, ale dostatečně jej nevyužívá, a pančovanou kořalkou zmutovaní krokodýlodlaci v ději musejí dávat až příliš mnoho prostoru znesvářeným rodinným klanům, jejichž příběh ale postrádá jakoukoliv špetku zajímavosti. Vyzněním vlastně dost podobné ostatním Furstovým animal horrorům - v jednotlivých scénách občas správně campy zábava, ale coby celý film až moc vleklé a dávájící příliš prostoru soustředit se na technické nedostatky.

    • 4.4.2020  10:03

    Slušná snaha o pěknou výpravu, jakžtakž zdařile udělané titulní monstrum...a jinak je to vlastně něco jako generický zvířecí "horror" ze Syfy Channelu. Survival elementy nefungují, vztahové peripetie mezi postavami taky ne, protože režisér jejich charaktery nezvládl rozehrát, není to moc napínavé, není to krvavé, není to ani obdařené kdovíjak povedenými triky. A extrémně okatě to kopíruje Jurassic World a Kong: Skull Island. Naprosto zapomenutelná záležitost, které neutkví v paměti ani tím, jak šíleně špatná je. Je "pouze" ubíjejícím způsobem podprůměrná. Ty dvě hvězdičky jsou velmi slabé, spíš tak 1,5.

    • 2.10.2019  18:39

    Nejmonstróznější událost a v podstatě první jakýsi blockbuster v historii Ultra Series, kde se poprvé poodkrývá origin Ultramanů a nakoukneme blíže do jejich života bez lidských hostitelů, na scénu přichází první záporácký Ultraman, který je neodolatelně šablonovitě zlý, objevují se noví a mocnější Ultramani, vracejí se někteří staří, které byste úplně nečekali, a vše je dochuceno gigantickou dávkou monster, takže na ploše cca 90 minut sledujeme v podstatě nonstop akci, která neustále trumfuje sama sebe absurdním velikášstvím a přemrštěností. Božské, blaženě jsem se usmíval snad celou dobu, ale pět hvězd dát nemohu, protože jsem byl zároveň hrozně zklamán nahrazením většiny suitmation a klasického tokusatsu levným videoherním CGI. Tohle k Ultramanům nepatří :(.

    • 23.9.2019  13:37

    Superior 8 Ultra Brothers se tematicky vrací ke konceptu Ultraman multiverza a propojuje původní Shówa kontinuitu s devadesátkovými Ultramany Tigou, Dynou a Gaiou. Je to v konečném důsledku pořád dosti naivní a dětinské, když dimenzionální bariéru dokáží postavy zlomit prostě jen tím, že chtějí...ale takový byl Ultraman v průběhu let většinou. Tady nejde o nějaký sofistikovaný temný příběh se záhadným odhalením a zvraty, jde jen o to, postavit vedle sebe co nejvíc Ultramanů, jejich lidských hostitelů a monster z různých sérií a hrát to na uspokojující efekt komiksového crossoveru, který je ve své podstatě zbytečný, ale už jen tím, že se tam spolu setká tolik různých postav, tomu vystřelí faktor coolovosti nahoru. A musím říct, že v tomto ohledu film funguje. Příběhově je to sice jen čekání na závěrečnou řežbu s final bossem, ale minimálně interakce Mebiuse s neultramaními verzemi jeho starších bratrů z alternativního světa je chvílemi docela vtipná a ty náznaky borcení stěn mezi realitami mají slušný mysteriózní nádech. Za ty prachy, za které to před dekádou Tsuburaya prod. točili, to o moc lépe ani dopadnout nemohlo.

<< předchozí 1 2 3 4 5 6 8