Kakho-oto

Pánové Soukup a Kocáb nemají objektivně a obrazně řečeno žádné právo radit někomu, koho mají volit prezidentem. A ty jejich laciné odsudky Zemana - když chodil k Soukupovi do televize, nebylo nad něho.

Čekal jsem, že to bude jednostranná záležitost a agitka toho, "jak škaredě jsme se po válce zachovali k Němcům", ale takový průšvih jsem přece jenom nečekal. Když vidím Jana Urbana nebo Václava Bělohradského, tak se mi otevírá pověstný nůž v kapse. Označit naši východní armádu, od roku 1944 1. čs. armádní sbor, za "cizineckou legii", "vraždící oddíly vymknuté kontrole" apod. je nanejvýše chucpe. Vůbec nezaznělo, co tito vojáci od Němců za války zažili, jaká všechna zvěrstva museli vidět atd. Páteř naší východní armády tvořili hlavně volynští Češi, což byli sice obyvatelé SSSR, ale zároveň také etničtí Češi hlásící se ke kořenům (na Volyni žili maximálně 70 let). Dále byli v 1. čs. armádním sboru Rusíni, tedy obyvatelé předválečného Československa. Ani Čechů a Moravanů nebylo ve sboru tak málo, jak tvrdil Urban. A bičovat se za to, že jsme po válce stříleli příslušníky zločinecké organizace SS? Stejného "zločinu" se dopouštěli američtí vojáci, když spatřili v osvobozených koncentrácích hory vyzáblých mrtvol. V Itálii nebo bývalé Jugoslávii probíhaly po válce hromadná střílení nacistů, fašistů a kolaborantů. A sypou si Italové nebo Srbové popel na hlavu? To nedělají ani Poláci, kde bylo po válce pobito mnohem mnohem více Němců než u nás. Tak ať si "patočkovský" Bělohradský a proněmecký šváb Urban nechají ty kecy pro sebe. Panu Urbanovi doporučuji vystěhování, když se u nás cítí tak špatně. Lituji pana Hanzlíka, který v pořadu též promluvil. Toho si vážím jako odborníka na historii naší těsně poválečné armády včetně zločinného Obranného zpravodajství. Samozřejmě, že máme, stejně jako jiné národy, stinné stránky historie, ale natočit zcela povrchní a jednostranný "dokument" o událostech v Postoloprtech považuji jen za výkřik proněmecké páté kolony v České republice. Ještě bych rád dodal, že na rozdíl od někoho jiného stojím v případě rusko-ukrajinského konfliktu na straně Ukrajinců. Jestli je někdo fašistou, tak je to Putin a jeho věrní. Největší stát světa přeskočil od komunismu k fašismu. Naše společnost bude i v blízkém budoucnu vystavena propagandě "putinovské", ale také "prosudeťácké" propagandě, bohužel.

Z fotografií k dalšímu dílu lze lehce zjistit, kdo převezme funkci ředitele po Dušanu Vránovi. Za mě osobně se ani nejedná o velké překvapení. Epizoda Tramvaj se mi celkem líbila, ale na díly Veteráni a Řetízek nemá.

V době, kdy řada novinářů i někteří historikové dělají z Žižky středověkého Bin Ládina a z husitů "křesťanskou verzi tzv. islámského státu", zobrazuje film Žižku příznivěji a smířlivěji. Opět těm zmíněným novinářům, prokatolickým či proněmeckým fanatikům, tzv. "sluníčkářům" apod. hodil někdo vidle do jejich tvrzení o husitství. Po renomovaném historikovi Petru Čornejovi tak učinil režisér Petr Jákl. Jáklův film je jakýmsi prekvelem Vávrovy husitské trilogie. I zde jsou Rožmberk (jiný než u Vávry) a Zikmund Lucemburský zobrazeni jako jednoznačně negativní postavy. Však taky ve starém filmu Žižka ústy Zdeňka Štěpánka vzpomíná, jak bojoval proti Rožmberkům, kteří vypálili jeho dvorec. Stručný výklad historických událostí mohl být před závěrečnými titulky podán lépe – Žižka nevedl do boje jen "vesničany", bojoval nejen proti zahraničním křížovým výpravám – navíc se postavil "jen" dvěma, další křížové výpravy vedli katolíci proti husitům vedeným Prokopem Holým. Nepochopitelně chybí v závěru informace o upálení Jana Husa v Kostnici. Dle mého názoru zahrál Foster Žižku velmi dobře, zaujaly i výkony Michaela Cainea a Sophie Lowe. Nejlépe zahranými zápornými postavami jsou Torak a jeho podřízený – krutý Kumán ztvárněný Benem Cristovaem. Tento "Čechoafričan" nakonec do filmu zapadl celkem dobře, byť Kumáni měli asijské rysy. Z bitevních scén se mi nejvíce líbí úspěšné využití "mini" vozové hradby. Co se mi nelíbí? Nahlížení na pozdní středověk jako na veskrze temnou dobu, což lze vidět na vizuální stránce, nejen v některých až příliš brutálních záběrech. Co se týče kostýmů, nesahá Jáklův Žižka tomu Vávrovu ani po kolena. I bitevní scény měl Vávra lepší, což jsem čekal a není to velká výtka, protože zobrazení bitev u Sudoměře a na Vítkově je dodnes top v rámci světové kinematografie. Hodnocení filmu Jan Žižka od Petra Jákla: 60 %, tj. čisté tři hvězdičky. Dodatek z 2. 10. 2023: původní nadsazené čtyřhvězdičkové hodnocení jsem musel snížit o jeden stupeň dolů, film mě totiž při druhém sledování bavil jen chvílemi. Scénář je dost odbitý a bojových scén a násilí je ve filmu přespříliš. Historik Petr Čornej film vůbec nešetřil a udělil mu pouhých 30 %. Příběh filmu mu hodně připomínal rytířské romány z doby okolo roku 1840 (sic!).

Fakticky pátý díl Vřískotu. Omílání téhož stejného pořád dokola, ale stále velmi dobré. Tato epizoda je podle mě asi tak na úrovni jedničky, možná i o fous lepší, avšak nejraději mám druhý díl. Na rozdíl od čtvrtého dílu se v tomto filmu (2022) zcela viditelně projevilo zestárnutí tří hlavních postav série - Campbell a Arquette však vizuálně nezestárli tolik jako Courtney Cox. Hlavní postavou pátého dílu však není Sidney Prescottová, nýbrž Samantha. Vypadá to, že "vřískání" jen tak neskončí.

Po dekádě byl natočen další díl Vřískotu. I když jsem pokračování trilogie považoval za zbytečné, líbil se mi nakonec i čtvrtý díl. Je dokonce o něco málo lepší než předchozí epizoda. Campbell i Cox vypadají ve čtyřce pořád moc dobře.

Zaujala mě knihovna kriminalistky Malé - mj. cyklus V říši stříbrného lva od Karla Maye, román Vánoce od stejného autora (viz 1:11:25-1:11:45). Jinak je Tanečnice takový průměrný kriminální příběh, rozhodně lepší než předchozí slaboučký díl.

V epizodě č. 6 dispečerka Áňa zaměnila číslo popisné za číslo orientační - místo 8/180 napsala 180/8. Obě adresy existovaly v jedné a stejné ulici (mimochodem vymyšlené)... Ve skutečnosti něco takového není v rámci jedné ulice možné (buď jen č. p. 8 + č. o. 180, nebo jen č. p. 180 + č. o. 8) a při špatném zadání by byla dispečerka upozorněna na neexistující adresu. Scénaristé si s nelogičností nelámali hlavu, prostě jen potřebovali, aby se Áňa dostala do průšvihu.

Po čtyřech výborných dílech končí seriál neslanou a nemastnou epizodou, jež je i nejdelší v celém seriálu. Původně se jako poslední epizoda měla točit novela od Jiřího Procházky (Lišky mění srst), ale Sequens si prosadil Růže pro Zemana. Ty nejsou na rozdíl od "lišek" tak propagandistické, ale disent i zde dostal zásluhou postavy Korneta (Alois Švehlík) řádnou podpásovku - účast v obchodu s narkotiky. Žoviální Salaba (Josef Bek) se ukázal jako ještě větší hajzl, než jsme doufali. K záporným postavám patří i zahraniční obchodník Sachs, arabský zločinec Nihad Kuffa, kartářka Hejná a příliš kladně není vylíčen ani bývalý šlechtic Kounic (do jeho role obsazen uznávaný herec Václav Voska). Naopak Iva Janžurová, známá příznivkyně ODS, si zde zahrála francouzskou komunistku, spolupracovnici Státní bezpečnosti. Zaměstnanci starožitnictví jsou zde vylíčeni záporně, ale kupodivu totéž lze vysledovat i v poslední řadě Zdivočelé země (postava Zikmunda zahraná J. Dulavou), která se odehrává zejména v druhé polovině sedmdesátých let 20. století. Růže pro Zemana jsou třetím nejhorším dílem třetí řady seriálu o Zemanovi a o moc lépe na tom nejsou ani v rámci celého seriálu.

Třetí desítka seriálu začíná špionážně laděným dílem, v němž exceluje Josef Abrhám, zpestřením je rovněž role Wimmera ztvárněná Vladimírem Menšíkem. Zeman se poprvé od dílu Hon na lišku popral a tentokrát to dopadlo jeho třetí porážkou (dříve od Wolfa a Mauera), k tomu dvě remízy (Haugwitz, Mutl) a jedna jediná výhra (Jäger). Solidní epizoda, která nenudí, ale mezi nejlepší ji osobně nepočítám.