Panacek

Mohl to být dobrej film, kdyby si Aronofsky nemyslel, že je potřeba to pojmout tak jakoby cool a art, že film o drogách nejde udělat "rovně". Z toho věčnýho poškubávání obrazu mi harašilo v bedně.

Joj, to jsem si zas poplakal! Škoda jen, že hlavní roli nedostal Cage nebo Blůma. Někdy mám pocit, že z Američanů a jejich zachraňování světa od televize vylítnu ze svý růžový kůže.

Romantika to je, Johnny, to jo...ale zas na druhou stranu, kdo vymyslí tohle jako způsob, jak pomoci milované rodině z existenční nouze, není ani hrdina, ani bojovník, ale spíš vůl... Uff, uff

Šumavu Kachyňa vystihl, ale co naplat....Bůhví, proč má Lukavský pověst charaktera, co si nezadal (viz. i 30 p.m.Z.).

Hrozně mi to připomínalo filmy Voskovce a Wericha. Nemám rád filmy Voskovce a Wericha. Ale zase mám rád Coeny...

Na těhle filmech mě vždycky rozteskní, že se (s výjimkou Antikrista) začne hlavní hrůzák v poslední třetině chovat jako naprostý hovado. Nicholson je asi tak dobrej herec, jako je Lucie Lucka Bílá dobrá zpěvačka...cosi tam je, to je bez diskuse, ale mizí to pod závalem exhibice a není ve světě síla, která by mu, když to na něj příde, zabránila potopit film do hlubin. A že měl Kubrick sil na rozdávání. Nebo už začal směřovat k hořkému konci v EWS?

Snesu bizarní dvojice vyšetřovatelů penzista, co neřídí a nestřílí + mladá kráva frustrovaná tatínkem. Nezávidím fízlům jejich kabriolety, koně, lofty ani kancly ve zvonici svatojakubskýho kostela. Za to, jak do úmoru pomahají a chraní, si trochu tý pohody zaslouží. Vydržím divnej humor, šlapky se samopalama, máničky jak z Mimikry bandu i otázky typu: "kde si byl 12.3.1991 v půl osmý večer?". Problém tohohle seriálu je hlavně v hereckých výkonech. Šoposká(!!), Mourková, Hanzlík, ten debil v archivu a mnozí (skoro všichni) další... dokonce Hádek. Na tohle koukat, to je jak vývrtkou do oka. "Já tady chcípnu", řval jsem v duchu.

Hodně nepovedená věc, která je o to horší, že tu a tam klame záblesky kvality - chvílema někdo dobře hraje, chvílema dává příběh smysl, chvílema zní dialogy věrohodně, chvílema je jim rozumět, obraz se někdy zastaví a hudba občas neřeže do mozku.  To u hloupýho diváka mojeho typu může způsobit, že na to čučí dál v naději, že se to zlomí. Zlomilo - někdy v půlce to totálně padlo na držku.  Celé to vůbec nedrží pohromadě ani obsahově, ani formálně, což způsobuje, že je to pocitově stále horší a horší. Prvních několik minut jsem nevěděl, čím to je, ale pak mě napadlo, že parta,  co to točila, se živí reklamama na robotický vysavače a klipama pro slovenský rapový ultratvrďáky. Že to prostě není pokus o art a experiment, ale fachidiocie. Tenhle pocit se s každým dalším dílem zesiloval - divný interiéry a...uff...lokace, divný úvodní titulky, divný střihy, až jsem se podíval, kdo je Tauš  a ... BINGO! Tak jo, ale kolik lidí se bude rádo dívat na 6 x hodinu a něco reklamních spotů na nic? Ke zvuku nemá cenu se vyjadřovat. Ani k tomu, že Ostrouchov není Neil Young - on hlavně Tauš není Jarmusch, kterej Youngovu kytaru dal jen tam, kam patřila, a obecně umí točit filmy. Nejlepší je na tom ten Dvořák, ale proč tam je?  Závěrečná Rottrová to posílá kamsi do temna osmdesátek za Dietlem.... Slátanina na kvadrát. Ale koukám, že Tauš dělal Sněženky a machry po 25 letech, takže je vlastně všechno tak, jak má být.

Buď byl první film náhoda, nebo za to můžou prachy. Škoda...

Nechal jsem se, vůl, z nějakého důvodu zmást zdejším hodnocením a zmarnil skoro 3 hodiny života čučenim na film, kde mi všechny postavy bez výjimky byly děsně nesympatické, což ještě zhoršovalo jejich typově nevhodné obsazení (Gyllenhall s tikem jako tajemnej drsnej fízl s asi temnou minulostí? S tím obličejem panny a výrazem przněnýho ministranta?). Kde motivy k jednání všech idiotsky se chovajících pervertů žijících asi kompletně z renty jsou totálně vycucané z prstu. Stejně jako jednotlivé střípky děje, které prostě nemůžou poskládat smysluplný příběh, protože jsou nelogické, odfláklé a časově a místně k sobě nepatří (chtěl se s nima jen tak na chvíli projet?! Kdy, kde, proč?! Jak to, doprdele, jak se to mohlo stát?? Podobný otázky si můžu položit na mnoha místech filmu a uspokojivý odpovědi nenajdu). Kde autoři ze zoufalství vytahujou omšelý berličky jako galerii deviantů, zpovědní tajemství, živý hady a kostry hadů, rozbitý figuríny, opakující se (ale k hovnu sloužící) grafický symboly, temný díry plný zla pod každým druhým barákem, drogy, prasečí hlavy, prach, krev, louhy a pavučiny. Huba a atmosféra: jsou temný a strašidelný (pro mě teda spíš nepříjemný a disharmonický), to ale vůbec nemá oporu v tom, co se ve filmu děje. Asi jako když jsme se v dětství děsili v čistým a světlým sídlištním sklepě kdovíjakým nebezpečím. A je to strašně dlouhý. A jako poslední rána Čechovova píštalka. Jo...a může mi někdo vyslvětlit, proč tolik lidí nachází kvalitu a zábavu(!) v ujetinách tohohle typu – mlčící jehňata, 7, true detective, u nás ta sračka z uhelný pánve. Nepopírám, že to někdy nějakou řemeslnou kvalitu má, ale jakou zprávu o stavu člověka to přináší? Nebere mi to ani rozum, ani cit.