ReneeS

Takové letmé nahlédnutí do cizích životů. Mnozí si stěžují na příliš krátkou stopáž. Podlě mě je 30 minut akorát. Pořádný děj to v podstatě postrádá, ale nemůžu říct, že by se mi ty citově zabarvené momentky nelíbily.

Příjemně nenásilně udělaný seriál - nesnaží se být za každou cenu vtipný, nejde ani do extrému jako třeba The Office. Vůbec bych neměla problém uvěřit, že tak nějak to při přípravě Olympiády skutečně vypadalo. Líbilo se mi zapracování vypravěče a neustále se opakujících scén - variace na ranní příchod do práce - 100x stejná scéna a přitom pokaždé malinko jiná. Občas jsem měla pocit, že být na místě Iana Fletchera, tak si rovnou hodím mašli (mít v týmu ženské jako Siobhan nebo Kay musí vyžadovat pořádně silné nervy). A jako perlička - narážky na Borise bavily velmi.

U téhle verze Shakespearovy slavné komedie je jeden do očí bijící rozdíl, který ji odlišuje od ostatních. Chybí teatrálnost. Nenasmála jsem se ani zpoloviny tak jako u Tennantova Benedicka, Robert Lindsay nejiskří tak jako Kenneth Branagh. Přesto a možná právě proto mě tohle skromné zpracování nadchlo. Méně afektovanosti je někdy více. Ubráni na urputnosti a výbušné neskrotnosti Beatrice, ji dělá mnohem silnější postavou než byly Beatrice Emmy Thompson či Catherine Tate. Snad poprvé jsem měla pocit, že Beatrice v celé hře vyniká nad Benedictem (a není to tím, že by byl zahraný špatně). I ostatním postavám vážnější kabát sluší. Don John je se svým ledovým klidem a téměř šeptajícím hlasem příjemně dábelský a Leonato, kterého si jindy skoro ani nevšimám, tady budí zasloužený respekt. Absence teatrálnosti (proti které normálně nic nemám) má i další výhody. Tím, že jsem se nesoustředila jen na výkřiky, gesta a výrazy, zbylo více pozornosti pro samotnou hru - všímat si co postavy opravdu říkají a ne jak to říkají. Tady to zato stojí. Jen jednu otázku bych měla...proč byl Don Pedro tak neskutečně zženštilý?

Proč Spy sledovat (anebo tomu alespoň dát šanci)? 1) Přesto, že je to jeden z těch méně sofistikovaných seriálů, nepůsobí trapně (až na velmi malé výjimky), což se zas tak často nestává. 2) Je to krátká, příjemná oddechovka jako stvořená ke snídani, kdy stejně ještě nejste pořádně vzhůru. 3) ROBERT LINDSAY.. velmi důležitý bod! Kdybych někdy měla mít za šéfa samolibého zvrhlíka, chci aby byl jako Robert Lindsay. 4) Postavy jsou sympatické (až na oba psychoterapeuty, kteří jsou ale stejně vedlejší). Nato, že těch postav není zas málo je překvapivé, že si je docela rychle oblíbíte, i ty blbce. Dítě není otravné, teda je, ale ne obvyklým způsobem - většinu seriálu totiž působí jako o metr menší dospělý. Celkově, já jsem spokojena.

Vtipné, ale příliš afektované. Zatím hodnotím jen první sérii. Nejsem si jistá jestli se díly zlepšovaly anebo jestli si na jednotlivé postavy a styl humoru člověk prostě zvykl, každopádně poslední díly mě bavily mnohem víc, zvlášť pátý.

Čas od času je hezké vidět, že slov není třeba. Krátké, krásné, místy bizarní, groteskní, občas něžné i smutné. Deep & Crisp & Even - 5*, The Walkers - 5*, Ding Dong - 3*, Let It Snow - 5*, Statuesque - 4*, Dog Alone - 2*, The Three Kings - 3*, Through the Window - 5*, Syncing - 3*, Perfect Day - 4*, The Running of the Deer - 3*

To se tak sešli Derek Jacobi a Ian McKellen a řekli si, že bude sranda zahrát si neskutečně teatrální párek "starých" gayů (to starých v uvozovkách...jim stáří sluší). A ono to sranda byla. Záleží ovšem co čekáte. U takových jmen se předpokládají "velké" herecké výkony a přitom já se při prvním díle nemohla zbavit dojmu, že koukám na nějaký Comic Relief. Nu proč ne? Stačí poupravit očekávání, toho co mi v prvním díle vadilo jsem si u druhého už ani nevšimla. Tím, že se snaží házet hlášku za hláškou se jim ne zrovna všechny povedly, ale celkově jsem se u toho nasmála jako už dlouho ne. Těším se na druhou serii, těším se až si některé díly pustím znova a kdyby to tak hráli někde na divadle, už teď bych stála ve frontě na lístek.

Má oblíbená Shakespearova hra a Tennant s Tate jsou mí oblíbení hercí. Už mám nakoukáno pár verzí - jak ve filmu, tak na divadle - a přes nemálo rozpačité pocity, kterých jsem se na začátku nemohla zbavit, můžu nakonec jen doporučit. U těhle moderních zpracování máte totiž často pocit, že je to až moc ujeté, až groteskně trapné. K Shakespearovým dílům by se přece mělo přistupovat s respektem a v punčocháčích! Myslím, že když tomu dáte šanci a předem to neodsoudíte, zjistíte, že ač v supermanovském tričku zaprasený od barvy je Benedict přesně takový jaký má být. Jen Beatrice je trochu moc uřvaná.

Pro kopu maličkostí, které jiní možná lehce přehlédnou, ale mě naprosto nadchly. Akční vojenská sci-fi vánoční kreslená naivní komedie. Jak Santu normálně nemám ráda, tak tady se celá familie povedla, v čele s protivným odrbaným držkatým dědulou důchodcem.

Čekala jsem něco hodně hloupého a ono to hloupé bylo, ale taky i docela milé. Takže jedna hvězdička zato, že to nebylo trapné, druhá za Billa Nighyho s Billem Baileym a třetí za závěrečné titulky.