ReneeS

Kdybyste to měli brát jako objektivní zachycen důležitého společenského tématu, tak už se vám dávno nelibostí zvýšil tlak a na čele vám tepe žilka. Avšak příběh jednoho komorníka, je už jedno, že ho sledujete jen z jedné perspektivy, je to hezký. Možná, že mi někdo vytkne, že ten film neberu příliš vážně...neberu. Můj názor na rasismus je velmi negativní, ale tohle byl jen film, ve kterém se mi líbilo sledovat jednu rodinu a docela zajímavé ztvárnění amerických prezidentů. Pokud jsem ho měla brát vážněji, tak se omlouvám.

Pohled na interiery TARDIS byla čistá radost - hrající gramofon, pohodlné křeslo, stará lampa, čajová souprava a knihy pokryté vrstvou prachu...tak v takové TARDIS bych rozhodně chtěla cestovat. Co říct k osmému Doctorovi - špatný nebyl, měl pár povedených momentů a rozhodně velký potenciál (kdo s ním někdy poslouchal rozhlasové hry, ví, že tam ten potenciál opravdu využil). Bohužel, scénář špatný byl a s tím se nic nadělat nedá i když se herec snaží sebevíc. Osmička tak vypadala stejně neschopná jako je občas jedenáctka.

Když na ulici či v tramvaji potkáme starého člověka, máme tendenci vidět jen vrásčitou tvář a hůl o kterou se opírá. Málokdy nás napadá, co vlastně takový člověk všechno za svůj život zažil. Logan Mountstuart toho zažil hodně a bylo to víc než zajímavé. Bohužel způsob, jakým tahle miniserie takový jeden život popisuje, vůbec nebyl zvolen šťastně. Příběh je nesourodý, jsou tam naprosto zbytečné scény. Tvůrci by udělali mnohem lépe, kdyby jednotlivé epizody zkrátili a nahustili. Jednotlivé části jsou až příliš odlišné a neustálé prolínání scén z různé doby, které to snad měly všechno nějak propojovat, to dělá ještě chaotičtější. V prvních dvou epizodách mi Jim Broadbent vyloženě vadil. Mladý Logan měl snad jediný cíl, a to ukázat, že v britských dílech se na tabu nehraje a scén o sexu můžeme mít kolik jen chceme (ne, že by mi to vadilo, jen to po chvíli začalo být takové nezajímavé). Dospělý Logan už byl mnohem lepší, ale taky ze začátku působil tak nějak nemastně neslaně a hrozně zpomaleně. V podstatě se mi jak co do postav, děje i provedení opravdu velmi líbila jen třetí epizoda - škoda, že to takhle nefungovalo i v těch ostatních. První polovina čtvrté epizody byla jak z úplně jiného seriálu, hlavní postavu jsem skoro nepoznávala a říkala si "co proboha má společného s tím chlápkem, kterým býval"? Ta druhá to napravila, ale i tak mi zůstává pocit, že ač se mi příběh Logana Mountstuarta líbil, mohlo to být natočeno mnohem lépe. (slabší 3 *** nahoru to táhne 3 díl a konec 4)

Seriál, ke kterému se vracím alespoň jednou ročně a pořád mě neskutečně baví. Baví mě ten humor, baví mě Hugh Laurie, ano občas působí jako trapný trouba, ale hned v další scéně předvede něco úžasného. Baví mě Cumberbatch - bavil mě tam už v době, kdy jsme ještě nikdo neměli ponětí o Sherlockovi a že vůbec nějaký Cumberbatch existuje, bavil mě jednoduše proto s jakou lehkostí dokázal říct "I have no problems with my mum’s being in a park with a lesbian! This house could do with a few more women around the place.". Baví mě Peter Capaldi, který je tak slizký, že bych se ho nedotka ani dvoumetrovou tyčí. (přes všechno co dokázala jako Malcolm Tucker a co doufám dokáže jako Doctor, myslím, že už mi navždy v hlavě uvízl Dr Pilfrey a jeho "This is year zero, people! Think digital!") Baví mě Anna Chancellor (ta mě ostatně baví skoro všude), její postava se zdá být jako jediná aspoň relativně normální. No myslím, že už je všem jasné, jak mě Fortysomething opravdu bavil a baví stále.

Nehodlám přemýšlet o tom, kolik to mělo logických kiksů. Že to působilo rozříštěně a místy nebylo těžké uhodnout,, co se v další scéně objeví. Je mi to úplně jedno, protože se mi to líbilo. Bylo to kouzelné takovým obyčejným způsobem a já strašně nechtěla, aby to skončilo. Nebudu vypisovat seznam všeho, co se mi tam líbilo - ano, je to vtipné, je to britské, má to krásnou hudbu .... ale podívejte se na to sami! Jen jednu věc říct musím - Bill Nighy je prostě úžasný! (mám pocit, že tohle neopakuju dost často)

Přesně takovouhle jiskru by Wildeovy komedie měly mít. Vtipné a hravé od první scény až po konec titulků. A není to jen výbornou předlouhou. Oba pánové mě neskutečně bavili, stejně jako Judi Dench. Dalším bonusem byla velmi dobře vybraná hudba. Ano, mělo to své mouchy (hloupé scény s rytířem, tetování), ale to je fuk, protože jinak se mi to strašně líbilo.

Zdlouhavý, velmi zdlouhavý. Obyčejně a bez příkras ukazuje, že cestovat lodí v té době nebyl zrovna nejlepší nápad (vaše romantické představy o krásných dřevem vykládaných kajutách jsou zadupány do země). Nekouká se na to špatně, ale je to takové, jak jen to říct, velmi klidné. I ve scénách, kdy se něco děje máte pocit, že se něděje vůbec nic. Všehno to pozorujete, ale nevtáhne vás to dovnitř. Trvalo mi tři díly, než jsem si na hlavního hrdinu vůbec udělala názor. Nemůžu říct, že jsem touhle miniserii nadšená, ale spokojená jsem. Zdlouhavé věci mi nevadí. Pokud je nálada a čas, proč ne - nenadchne, neurazí a svým způsobem je to možná opravdovější než většina věcí, které normálně sleduju.

O The Thin Blue Line jsem věděla už dlouhou dobu. Možná jsem kdysi i nějaký ten díl viděla, ale nepamatuji si, že by na mě udělal velký dojem. Proto bylo docela překvapením, když jsem se teď při prvním díle tolik bavila a zůstalo mi to až do konce seriálu. Co na první pohled vypadá hloupě, je ve skutečnosti velmi chytře udělaný seriál. Postavy jsou občas duchem jednodušší, poměrně komické, ale hloupé až tak že by byly špatné rozhodně nejsou. Rowan Atkinson sice občas hodí nějaký ten ksicht, ale to důležité jsou výborně napsané dialogy a monology tolik připomínající Černou zmiji - a to já ráda.

První sezona byla paráda. Výborné hlášky, oba správně držkatí, on navíc napůl šupák...co ktomu říct, když ladynka už to řekla.

Záleží proč se na to chcete dívat...jestli kvůli zápletce, tak teda žádný zázrak...jestli je ten důvod Aidan Gillen a David Morissey, to už je pak jiná. Takový průměr, špatné to rozhodně nebylo.