Recenze (551)
Blade Runner 2049 (2017)
Villneuve je génius. I když měl v ruce asi nejslabší scénář své kariéry, přebil ho hutnou atmosféru a neskutečnými vizemi. Kino nutností!
Sicario: Nájemný vrah (2015)
V tomto žánru se v posledních letech snadno sklouzává k divácky vděčné zběsilé akci před roztřesenou kamerou. O to víc patří poklona Villeneuveově citu pro atmosféru, podtrženou nervy drásající hudbou. Geniality je docíleno skzre poměrně prosté věci, třeba tichých přeletů kamery nad americko-mexickou hranicí.
Druhá míza (2015)
Jedním z nejtěžších filmařských úkolů a je vrhnout se přímo nad propast plnou klišé a patosu a se ctí dobalancovat až na druhou stranu, ke konci. Povede se to zcela výjimečně. Hledáte příklad? Jste tu správně!
Everest (2015)
Často vyčítanou dokumentárnost a suchost tohoto filmu považuju za jeho největší přednost. Poprvé smekám před tvůrci, že odolali lákadlu akčních scén, kde jeden horolezec drží druhého za konečky prstů, ale nakonec musí pustit a sledovat (ideálně ve zpomaleném záběru a s hromovitým "Noooo!!!"), jak jeho kolega padá. Podruhé smekám klobouk za to, že zvolili téma a formu, které naivní nezkušené dobrodruhy odradí od podobného dobrodružství. No a do třetice smekám před perfektní zpracováním a věrohodným přiblížením výstupu běžným smrtelníkům.
Slídil (2014)
Mrazivý zážitek. Ne že by kinematografie neoplývala nějakým tím psychopatem ztvárněným charismatickým hercem, ale tenhle má prostě originální a velmi aktuální koníček. A nejděsivější na tom je, že to na rozdíl od většiny filmových psychopatů nedělá ani tak pro vlastní potěšení, jako spíš na celospolečenskou objednávku...
Interstellar (2014)
Je to vynikající sci-fi se skvostnou atmosferickou první polovinou a rutinérskou, zbytečně doslovnou a přehnaně patetickou polovinou druhou. Naopak to není kultovní sci-fi definující žánr. Srovnání s Odysseou jsou úplně mimo a Interstellar pokulhává i ve srovnání s nejlepšími sci-fi současnosti (např. Sunshine).
Fargo (2014) (seriál)
Seriál, který dokázal udržet laťku s předlohou v atmosféře, příběhu i zajímavých postávách. To je samo o sobě výkon na absolutní hodnocení.
Trabantem až na konec světa (2014)
Sice to kluci (a holka) očas dost přibarvují k image svému, pokud možno co nejdrsnějšímu, ale dokument je to vynikající a je za ním vidět hromada práce.
Zmizení (2013)
Asi nemá cenu vyjmenovávat všechny klady od perfektní noirové atmosféry po Gyllenhaalův oscarový výkon. Tak to radši vezmu z druhé strany a vyjmenuju všechny zápory: Vůbec nic.
Gravitace (2013)
Čistokrevný survival zabalený do bezkonkurenčního vizuálu. První smyslupné 3D a první film, u kterého jsem pravidelně musel spodní čelist vracet zpátky k té vrchní.