Recenze (551)
Znovu a jinak (2011)
Varování: Možnost podhodnocení v důsledku subjektivních očekávání od režiséra (a trochu i hereckého ansámblu).
Mission: Impossible - Ghost Protocol (2011)
Kvalitní přírůstek do rodiny M:I, který je ale oproti Abramsovu počinu krokem zpátky. Pixarovský humor a sentiment by se dal ještě překousnout, ale absence plnohodnotného záporáka (zvláště po exhibici P. S. Hoffmana v minulém dílu) opravdu zamrzí. Ale netřeba smutnit. Jednoduchá matematika velí, že v dalším díle si Tom opět přistřihne vlasy a bude to zase super film.
Nedotknutelní (2011)
Pokud hledáte skrz na skrz pozitivní záležitost, okořeňenou sem tam lehce nekorektním, ale vždy vkusným humorem, Intouchables jsou trefou do černého (a ochrnutého). Velmi příjemná alternativa k hollywoodským rachtajdám.
Stud (2011)
Steve McQueen nabízí depresi a vyprázdněnost, která svou intenzitou atakuje Aronofskyho Rekviem za sen. V určitých pasážích filmu vás navíc přizve k událostem, kterých se opravdu účastnit nechcete. Jenže kamera nikam neuhne a nechá vás si "užít" i ty nejdrobnější detaily. A i když vám to při sledování inkriminovaných scén moc dobře po těle neudělá, celkový dojem z filmu je na konci o to silnější.
J. Edgar (2011)
Podobné náměty mám rád a jen málokdy se u mě dostanou pod čtyři hvězdičky. J. Edgar je bohužel jedním z oněch případů. Film je celkově zbytečně moc roztroušený, jako by nevěděl, o čem má vlastně vyprávět. Zvolený způsob skoků do minulosti při psaní memoárů zde ani trochu neprospěl.
Hugo a jeho velký objev (2011)
Velká porce zívání s trochou upřímné filmové magie na konec.
Tintinova dobrodružství (2011)
Jednohubka, která nedokáže stoprocentně bavit ani v průběhu své stopáže, natož aby po sobě něco zanechala po závěrečných titulcích. Na druhou stranu se to hezky kouká.
Dokonalý smysl (2011)
Odehrávalo se to vůbec na naší planetě? Já měl pocit, že hodinu a půl sleduju mimozemšťany...
Predátor (1987)
Klenot z doby, kdy ještě akční hrdina nemusel procestovat všechny kontinenty, zabít tucet nezajímavých padouchů a zběsilá akce mohla ve prospěch atmosféry a postav ustat třeba i na více než 2 minuty. Prostě jedna džungle, jedna jednotka, jeden ukrytý (a proto děsivý) protivník, jeden hudební motiv a ve výsledku klasika akčního filmu s atmosférou, o které si současné pouťové taškařice mohou nechat zdát.
Metoda (2005)
Skvělá hříčka, která vás donutí rotočit mozek do vyšších obrátek a na konci přidá i velmi sympatickou pointu.