Colby Sawyer

Jako čekal jsem to teda horší, jasně, dobrý to rozhodně není, ale ani první dva díly nebyly žádné zázraky. Člověk musí ocenit, že to aspoň není příliš dlouhé, ale to je s Kangem jediným kladem filmu. A i ten Majors to má těžký, když hraje postavu, jejíž power level se mění ze sekundy na sekundu, jak se bezradným tvůrcům hodí, a tak je z něj chvílemi idiot, přesto jsem mu fandí víc než hmyzí famílii. Aneb když mocného záporáka porazí síla rodiny bez jakékoliv logické zákonitosti, Vinu Dieselovi musela slza ukápnout. Jinak je tu spousta věcí ke strhání. Technologie s obrazovkami potvrzuje, že to je cesta do pekel, protože je to celý hnusný až běda, ale levelu Black Adama to naštěstí nedosáhlo. Herci většinu času nevědí, jakou scénu hrají, a tak to celé furt vypadá hrozně nepřirozeně. Pfeiffer s Douglasem si to evidentně neužívali a Murray to měl úplně na háku. Scénář balast, Peyton Reed je furt průměrák a akce zcela nudná bez nápadu. Jo a nesmím zapomenout otřesný design MODOKa, ten skutečně bolí. Au. Slovy klasika „viděl jsem i větší sračky“, ale začátek Kangovy ságy je to vcelku ubohý, to měli toho Lokiho radši udělat celovečerního.

Přestože forma dokáže obsah často zastínit, tak by rozhodně neměla být upřednostněna na jeho úkor. Obzvláště u filmu Wese Andersona. Přesně proto jsem si po opuštění sálu položil otázku: „Co tím chtěl autor říci?“ Odpověď moc nemám, kupa zajímavých motivů a postav je sice luxusně zabalena, ale divákovi toho tolik nepředá, o nějakém napojení už vůbec nemůže být řeč. Hodil je tam trochu ladem a skladem. Spojení divadelní hry a pozadí jejího vzniku je sice svěží nápad, ale v konečném důsledku celou soudržnost spíš rozbije než pozvedne. Nevadí, snad Wes dostane wakeup call a vrátí se příště ve staré formě

Filmografii Grety Gerwig nakoukanou nemám, takže můžu jen říct, že je to lepší než Malé ženy. Jinak je to jako satira poměrně tradiční, ale setsakramensky zábavné. Někdy je to sice moc „on the nose“, ale ne nějak otravně. Naopak když se zdá, že to celé začne až moc moralizovat, tak přijde Gosling a zhoupne to zpět na komediální notu. Obecně Ken je nakonec hlavní tahák filmu. Barbie je od komentování a poučování, ale právě tenhle přitroublý blonďák diváka celým filmem protáhne. Upřímně čekal jsem to horší, jsem moc rád, že jsem se zase jednou mohl zasmát v plném sále. PS: Gosling svoji internetovou “literally me” pozici pozvednul zase o úroveň výše. Teď už se ho nezbavíme tuplem a mě to velice těší.

Scénář. Ach ten scénář. Proč když máte talent, odhodláni a trpělivost sehnat prostředky, proč to celé nepodpoříte brilantním scénářem? Samotný koncept “bodu obnovy” sice není nijak extra nosný a má spoustu much, ale to by se s klidem přehlédlo, kdyby to celé bylo někam parádně vypointované. Ve skutečnosti zůstane pocit, že člověk viděl jen průměrnou detektivku. Když to srovnám s mým milovaným Upgrade, tak tam finále korunovalo geniální výtvor. Tady finále zanechá mírnou pachuť. Přitom je všechno skvělé. Režie buduje atmosféru a napětí, vizuál je jak z Hollywoodského filmu a herecký ansámbl ukazuje, že talent v tuzemsku rozhodně nechybí. Přesto všechno se jedná o film, který se prostě musí vidět v kině. Zatímco Jáklův Žižka se jen tvářil jako česky výtvor, i když to byla americká slátanina. Tohle je od srdce český a ukazuje, že tu jsou lidé, kteří umí točit skvělé filmy a ne jen ty ptákoviny s Langošem.

Dvě silné ženské hrdinky poháněné plot armorem versus muž, který někde ztratil polovinu IQ i většinu svých schopností. Jop, tohle nucené neumětelství se bohužel propsalo i do What If. Líp se to tady maskuje, protože je to krátké a cool, ale bohužel je to furt stejně bídné jako zbytek post-Endgame MCU.

Dovolte mi prosím stručně druhou sérii shrnout. Nejdřív tu máme vykrádačku Blade Runnera, poté následuje díl o síle přátelství, kdy malá holčička překoná hloupoučké Avengers. Třetí díl je pitomost a zbytečnost s Happym. Čtvrtý díl bych zařadil nejvýše, sice to je jen Tony Stark závodí ve Speed Racerovi, ale je to pro mě nejblíže tomu, co by What If mělo být. Pátý díl “chceme dělat kontinuální děj” je zhruba na úrovni Black Widow. V šestém díle tvůrcům došli zdroje, protože u Marvelu není už z čeho brát za těch sto let, tak si museli vymyslet hrdinkou reprezentující etnickou menšinu. Díl není nutně špatný, ale ve WI nemá tohle, co dělat. Sedmý díl aka sehnali jsme Cate Blanchett, ale už nezbyly peníze na scénář. Historický díl vlastně taky fajn, ale stejně zbyde pachuť, protože si tvůrci řekli, že na chválenou Gaimanovu předlohu sere pes. Poslední díl je takovým etalonem trápícího se MCU, který při zamyšlení bolí. Bohužel už ve druhé sérii z nadějné myšlenky zbyl jen zmar a plnění kvót a politických agitek. Z “to je hustý” zůstalo spíše “je to krátký a máto jen pár dílů”.

Demon Slayer: Kimetsu No Yaiba - To the Swordsmith Village je pro mě především příjemným signálem, že bychom se s anime mohli v českých kinech setkávat do budoucna pravidelně. Po tom co Cinema City úspěšně uvedlo Sword Art Online a One Piece, se nyní přidal i Cinestar s Demon Slayerem, takže to máme tři filmy ve velmi krátkém sledu. Je fajn, že distributoři rozšiřují obzory i za české komedie, dětské animáky a blockbustery. Jako film je To the Swordsmith Village podivný paskvil, kde jsou na začátku všechny tři openingy, poté následují dva díly Entertainment District arcu (i s titulky) a poté prolog nového arcu. Vidět to na obřím plátně s top zvukem byl bezesporu příjemný zážitek, ale měli radši jít stylem Mugen Trainu než tvořit tenhle slepenec.

Sepsat pár slov o DnD je poněkud náročným úkolem. Na jednu stranu ve filmu všechno funguje dobře, ale v ničem se neexceluje, zároveň se nikde nic nepokazilo natolik, aby stálo za to to kritizovat. Trailery byly velmi transparentní a slibovaly přesně to, co film dodal. Je to zábavné a vtipné, akce je fajn a v určitých momentech tam je poctivá snaha o emoce. CGI je průměr, ale nebolí to. Fanoušek DnD si určitě užije kupu odkazů, ze kterých jsem já pochytil jen pár termínů a želatinovou kostku. Celkově příjemný film třeba z ranku Jumanji nebo těch Strážců Galaxie, nikdo si to asi nedá do oblíbených, ale všichni se rádi podíváme na dvojku.

Je ironie, že odpudivý trailer na druhý střet Konga s Godzillou vyšel v době, kdy se v kinech objevil jeden z nejlepších blockbusterů roku, který je také o Godzille. Je sice náročné ho v českém kině chytnout, ale nakonec se mi to podařilo a tvrzení, že se jedná o nejlepší film s Godzillou, není ani v nejmenším přehnané. Minus One totiž není tolik o Godzille, ale o kamikaze pilotovi, který se stejně jako spoustu jeho spoluobčanů snaží vyrovnat s následky války. V podstatě se jedná o poválečné drama, kde se člověk zajímá o děj a postavy. V porovnání s americkou verzí, kde kvůli (ne)logice někdy bolí mozek, je to totální zjevení. Godzilla se objeví v prvních pěti minutách a místo otázek, které zpochybňují její existenci, tu máme směr, kde se řeší, co si s ní počneme. I přes nízký rozpočet funguje epika, protože Zilla je fakt ohromná i děsivá, akce suprová a u finále jsem měl husí kůži. Ten film je prostě vlastně velice realistický a bojuje se v něm hlavou, ne nějakými sci-fi blbinkami. Přestože konec je trošku laciný a předvídatelný, tak status jednoho z filmů roku rozhodně neohrozý. Hollywood už by se měl probrat, protože takhle se dělají blockbustery.

Žánr young adult mě míjel, i když jsem byl cílovka, teď už x let nejsem, takže jsem ani nečekal, že by mě to mohlo chytnout. Pomineme-li zbytečnost celého projektu, tak je to celé vlastně ok. Nějaké romantické cringe momenty tam jsou, tento dystopický svět nedává smysl stejně jako v původní sérii a obecně tam chybí nějaká významnější výstavba ať už dějová či pozadí. Na druhou stranu to aspoň není žádná dojící série a jedná se o uzavřený příběh, který má prostředek, začátek i konec, což už taky není vždy pravidlem. Nemůžu tvrdit, že bych celý příběh předvídal, ale stejně tak i nepřekvapil. Bylo fajn vidět Dinklagea ve velkorozpočtovém filmu, i když nemá, co hrát. Blythe se snaží, ale nedá se říct, že by v původní sérii Hemsworth s Hutchersonem nasadili laťku, kterou by šlo nepřekonat. Zbytek je tak nějak nezajímavý stejně jako zbytek tvůrčího týmu, jo Lawrence je takový druhy Yates a taky by mohl zkusit natočit něco dobrého, ať mu nezůstane jen ten Constantine. Ale nebýt té nesmyslné délky, tak bych tomu asi i fandil, furt to je tak nějak lepší než velká část současného blockbusterového mainstreamu.