Recenze (263)
Hledání Jana Skácela (2022) (TV film)
Jeden z nejhorších životopisných dokumentů, které jsem kdy viděla. Pseudointelektuální paskvil parazitující na díle velikého klasika. Kamera naprosto otřesná, nevýtvarná, bez jakékoliv poetiky. Pokud to dělali studenti pražské FAMU, tak bych to asi pochopila, ale hra na umění opravdu nefunguje. Jan Strejcovský je dobrý herec, ale jeho osobní přínos do dokumentu vyzněl velmi směšně. To bych dodatečně možná i vystřihla. Pár momentů v dokumentu mě oslovilo, ale obecně situační dokumentaristika tvůrců skutečně nefungovala. Syntéza dokumentu působí uměle, nepřesvědčivě, neoriginálně. Myslím, že Skácel si takové experimenty nezaslouží.
Démoni Josefa Mánesa (2021) (TV film)
Velmi slušný dokument. Je paradoxní, že dokumentaristé umí často lépe vyprávět, než režiséři hraných filmů. Obrazově půvabné.
Vybíjená (2015)
Nebylo o čem číst. A nebylo o čem hrát, ani točit. Groteskou o přátelství bych to rozhodně nenazývala. Velmi velmi podprůměrné.
Stíny v mlze - Klec (2022) (epizoda)
Velmi slabé. Důvěra přestřelena!
Mimořádná událost (2022)
Trochu Smoljakovsky a možná i Formanovsky laděná komedie. Slušný scénář, nápaditá režie, dokonalá iluze a hlavně velmi chytrý casting. Havelkovi to přeju, všichni jsme se v kině skvěle bavili. Dost možná by to mohla být "komedie roku". Povedené!
Tajemství staré bambitky 2 (2022)
Velmi chaotická pohádka plná hereckého, režisérského a scenáristického tápání s příšernou hudbou.
Oteckovia (2018) (seriál)
Nechápu, jak si mohl tenhle paskvil vysloužit tolik dílů.
Moje slunce Mad (2021)
Velmi citlivý a silný film. Po výtvarné i scenáristické stránce si zaslouží divákovu pozornost, i když působí velmi nenápadně a nenásilně. Komorní atmosféra filmu je naopak výhodou pro vybrané téma, byť nám možná trochu vzdálené.
Tereza Podařilová, čas primabaleríny (2020) (TV film)
Velmi slabý dokument, technicky a umělecky na hranici reportáže. Je mi velice divné, že tak velká osobnost byla v rukách takového televizního břídila Kubaly.
Přání Ježíškovi (2021)
Marta Ferencová pro mě byla vždy synonymem mírného kýče a měla sklony spíše k brakovým komediím. Tento film je ale jiný, má duši a jistou dávku lidskosti i inteligence. Na úrovni ho drží především přítomnost Jaroslava Duška. Byť mě Krajčo s Maximovou nepřišli jako ideální filmový pár, svým příběhem diváka provedou citlivě a s lehkou dávkou humoru nakonec i celkem záživně.