Martpod

Nerozklepaná found-footage. Sláva! Koukat se přes den byl zatraceně dobrej nápad. Intenzivní, stísněné, absurdně vtipné a ve výsledku (ne)příjemné hororové překvapení.

Film co je sám sobě filmem o filmu, do kterýho se vobčas mezi spoustu wtf dialogů plácne vyhulená scéna z Danteho. Na zopakování italštiny dobrý, ale...

Mít tak jeho strašně sympatické, naivní, ale obdivuhodné odhodlání jít za skoro nemožným. Po The Walk ještě neuvěřitelnější, působivé a přesto skromné. Zážitek.

Já ho sice bezmezně žeru, ale tohle bylo trochu moc Hardyho na hoodně dlouhý stopáži, která sice bavila, ale vlastně moc nevěděla co chtěla říct.

Vypnu to nebo ještě pár minut přetrpim? Přetrpěla, ale Singhovi ještě dlouho šanci nedám. Takhle nudně do plocha zkopat relativně slušný námět, au!

"It was something beautiful." Takovýhle Zemeckis mi dlouho chyběl. Lehký, zábavný a dobře napsaný příběh, který na začátku zatne stylizovaný drápek a nepustí, zatímco postupně a neúprosně graduje atmosféru a emoce k závěrečnému kousku, na který se člověk chce i nechce dívat a upřímně se přitom o Philippa bojí a fandí mu. Vizuálně parádní, leč v IMAXu trochu žaludek převracecí zážitek, ale thumbs up!

Vzkříšení Ridleyho Scotta je napínavý, zábavný, intenzivní a přesto sympaticky odlehčený příběh jednoho týpka, co to nechtěl vzdát. V příběhu nezbývá prostor pro fňukání, fyzikální rovnice nebo filosofování o budoucnosti lidstva, a přesto dokáže bez veškerého sci-fi patosu ždímat emoce na maximum celou 130 minutovou stopáž. Ve výsledku jde o čistou lehce geekovskou zábavu, která je nejen velice dobře napsaná, ale taky výborně zahraná.

"It's about the attitude, not the altitude!" Nevím, jestli je to intenzivnější zážitek pro někoho, kdo leze, nebo pro někoho, kdo na laně v životě nevisel. Mrazivá kritika hromadných výprav, která ve vší skromnosti zachovává ohromný respekt k horám a lezení, vše servírované v dechberoucím vizuálu. Prosté, komorní drama o souboji člověka s přírodou, které ať trochu pokulhává co do přehlednosti, vyvolává husí kůži snad nepřetržitě a rezonuje v člověku ještě dlouho po shlédnutí. IMAX doporučen.

Dvouhodinový teenage utrpení, radši bych těch 130 minut mlátila hlavou do zdi než sledovat nechutně arogantní hrdinný parchanty a vyšeptalýho Clooneyho. Never again!

Byť příběhu úpravy prospěly, na kvalitní převedení na plátno jich nebylo dost. Jinak sympatický příběh, který se celkem šikovně vyhýbá patosu, tak jen nerozhodně přešlapuje na místě, místo aby využil možnosti, které skýtá knižní předloha a výsledek je stejně rozpačitý, jako hlavní postavy. Paper towns měla radši zůstat jen papírová.