Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Animovaný
  • Akční
  • Krimi

Recenze (1 391)

plakát

V moci ďábla (2005) 

Tak katolicka cirkev oficialne potvrdila, ze divka byla posedla zlym duchem? A ted se jeste natocil film, ktery ono tvrzeni podporuje? No, doufam, ze se podobna obhajoba neujme v soudnich sinich ve vetsim meritku. Tahle cirkevni agitka podle skutecne udalosti me notne roztrpcila, par temnejsich scen a vymytani samotne pritom za podivani stoji. Ale jsem tady v jasne mensine, vetsine prisel fim zrejme docela fajn.

plakát

Vyvrženci pekla (2005) 

Hned zpocatku je treba napsat, ze filmy Roba Zombieho nejsou pro kazdeho. Jeho humor je sverazny (uchylny?), reseni zapletek je pro otrle, nejakym tim "fuck" a krvi se nesetri. Rezie je vsak prekvapive na zanr zrucna, dialogy mnohdy jiskrive a zabavne a hlavni postavy pomerne charismaticke (dvojnici Billy Bob Thortona/Leose Sucharipy:)). Je to trochu jine nez Dum tisice mrtvol, na ktere Vyvrzenci navazuji - primocarejsi, jednodussi a zaplatpambu, s koncem, ktery jsem si pral. Uz jsem se bal, ze je Zombie opravdu totalni nihilista...

plakát

Země krvavého slunce (2005) 

Oho! Na rozdíl od nespokojené většiny nemůžu neztratit pár pochvalných slov. Předně, v kontextu Seagalových filmů posledních let jde o poměrně slušně zrežírovaný film bez podivných zpomalovacích efektů, nesmyslných rychlých střihů a komických herců, což je samo o sobě krok kupředu. Seagalovi se povedlo natočit maximum možného, tj béčkový film v zajímavém prostředí (zde moderní Tokio), doplněným sličnými děvčaty (některé, zcela nahé, plavou v jedné scéně za Seagalem v akváriu) a samozřejmě proloženým bojovými scénami. Seagal se už zřejmě vzdal prezentace aikida, které prostě neudýchá a předvádí (zřejmě) wu shu a v závěru i umění meče - to bohužel velmi trapně a amatérsky, takhle souboj dvou zkušených bojovníků věru nevypadá. Neobvyklá je líbací scénka (herečka se Seaaglovi asi dost líbila), legrační je kontemplace s partnerkou se zdviženými malíčky.

plakát

Země mrtvých (2005) 

Romero předvedl maximum možného. Potácející se zombie jsou samozřejmě k smíchu, i když je Romero nechá úspěšně likvidovat mnohem mobilnější a chytřejší standardní spoluobčany, ale režisér tuhle nevýhodu (za kterou si může historicky sám) vynahrazuje inovativními záběry, sice kašírovaných, ale i tak poměrně naturalistických požírání, trhání, kousání a obecně vraždění vůbec. Atmosféra je apokalypticky temná, její vyznění za těch 14 let, co jsem film viděl v kině, nezestárlo, naopak. Romero má ještě tu výhodu, že si leckdo najde v jeho filmech podobenství - kupříkladu recenzent Vojtěch Rynda ho kvůli tomuhle aspektu neváhá nazvat geniálním umělcem. Je pravda, že rozdělení na MY a ONI se u Romera nabízí (už u své prvotiny- hippie/ostatní ). Pokud na to přistoupím a začnu hledat, najdu u Země mrtvých (snad netrpím stihomamem), motiv migrace. A poučení je zcela určitě jiné než (by) Romero zamýšlel..

plakát

Agatha Christie's Poirot - Smrt na Nilu (2004) (epizoda) 

Davidem Suchet je proste Poirot. S takovym trumfem se to toci...Ostatni postavy jsou do poctu, ovsem leader a exteriery se o vsechno dulezite postarali.

plakát

Blade: Trinity (2004) 

Veškeré upíří i neupíří osazentstvo není ani z poloviny tak cool jako Blade a když to člověk tak vezme, tak ani ten není cool tak, aby si pak divák zkoušel před zrcadlem okoukané pozy (míněn mladý divák, mě se to netýká, ve svém věku už si zkouším jen gesta Petra Falka z Columba, abych pobavil příbuzné). Největším propadákem je Drákula s predátorskou maskou i bez ní, tohle obsazení se fakt nepovedlo. Jo, pak taky chybí pořádná atmosféra a souboje jsou docela nudný. Chcete se po návratu z hospody ještě s pytlíkem oříšků poválet na gaučí u něčeho, kde na sebe vrčí upíří? Dejte si True Blood na HBO, uděláte líp.

plakát

Český sen (2004) 

Český sen jakožto sociologcká sonda zacílená na reklamní průmysl a nádavkem i na českého spotřebitele, dopadla tak jako každá druhá sociologická teorie. Dozvěděli jsme se, že někteří obrážejí supermarkety a pro slevu se neomylně vydají přes půl města, dozvěděli jsme se, že reklamní společnosti vezmou zakázku, kterou její představitelé přitom považují za nemorílní, viděli jsme, jak se kreativci oblažují myšlenkami o Sixtínské kaply, místo, aby přestali pokrytecky plácat a řekli, taková je práce, je o něco horší, než některé jiné? Přišli jsme na něco, co jsme netušili? Těžko. K dobru autorům přičítám, že tohle zpracování neinterpretují násilně, čímž se do dostávají do snesitelných poloh, na rozdíl řeba od starších publikací Jana Kellera. Na druhou stranu - nabízí se také interpretační pohled pro dvojici autorů nelichotivý - a la dva Pražáci se s depektem, který se úplně nepodařilo skrýt rochnají v méně úspěšných životech podivných venkovských lidí... Za podívání tenhle dokument ale stojí. Jednak jsme na něj přispěli, že a jednak se v něm objeví zábavné momenty. A ta sladkobolná kýčařina Hynka Schneidera a Tomáše Hanáka v podání Lindy Finkové k celé akci velmi dobře sedne.

plakát

Dannyho parťáci 2 (2004) 

Prekombinovany scenar byl pro moji populnocni pozornost tezkou zkouskou, ale dejme tomu. Stala se mi ovsem horsi vec: Dannyho partaci mi ve dvojce nebyli vubec sympaticti, cert vi proc. A to mel pritom byt asi zaklad vseho..

plakát

David Bowie: A Reality Tour (2004) 

Dvakrát jsem Bowiho viděl naživo, třetí, nedokončený pražský koncert jsem minul. První koncert byl propagací tehdy aktuálního CD Haethen a proběhnul bez velkého nadšení publika, zato druhý, podobně sestavený jako Reality Tour byl naprostá pecka. Bowie měl na podiu takové charisma, až se tajil dech, holohlavá basistka Gill Ann Dorsey odzpívala Mercuryho part v Under Pressure stejně úžasně jako na DVD, staré kousky Ziggy Stardust, Rebel Rebel (Diamnod Dogs) nebo velvetovské White Light/White Heat zahrál snad ještě líp než na před dvaceti lety, ještě s dlouhými vlasy a ženským nalíčením. Pro člověka, ktereému Bowie mnoho neříká, bude některé kousky nadbytečné, ale i jemu snad sednou majstrštyky Heroes nebo. Life On Mars Aspon tedy doufám...