Peck

Řeklo by se, že tomuhle filmu není co vytknout. Výborně vybraní herci, ani režie, kamera a hudba za jejich výkony nezaostávají. Snad by mohla být Skrytá identita trochu kratší, ale rozhodně jsem se při jejím sledování nenudil. Mám slabost pro Nicholsona i DiCapria, i tady jsem byl dokonale uspokojen. Vždycky je tady ovšem nějaké to ale. Připadá mi, že šlo ze scénáře vytěžit daleko víc, mohlo tam být víc napětí, mohli jsme se o hrdiny možná trochu víc bát. Pro mě 75 procent, možná po druhém shlédnutí nějaký bodík přidám. P.S.: Taky vám ta scéna na hřbitově připomněla Třetího muže?

Viděl jsem tenhle film kdysi dávno a mé vzpomínky na něj byly mírně zkreslené. Čas totiž ohladí hrany a člověk si pamatuje jen ty pozitivní momenty. Pravda je, že Clint měl dostat více prostoru, naopak méně téhož by slušelo Burtu Reynoldsovi. Když to teď hodnotím s dvacetiletým časovým odstupem, své kouzlo si zachovala asi jen ta hudba a příjemná retro atmosféra. Ale "Nesnese se se sestrou" mě pobavilo stejně jako předtím.

Moc krásná pohádka, připomněla mi nejen Princeznu Nevěstu, ale trošku i Jestřábí ženu, snad díky Michelle Pfeifferové. Herecké obsazení je výborné, hudba místy zní jako v Pánovi prstenů. Roberta de Nira už tady vyzdvihli mnozí, nikoho jiného bych si v té roli ani nedokázal představit. Matthew Vaughn mě po Stardustu přesvědčil, že ho čeká světlá budoucnost, jak potvrdil v Kick-Ass.

Tady není o čem přemýšlet, ten Polák mě prostě dostal. Kdyby to nebylo takové klišé, napsal bych sem, že Clint Eastwood zraje jako víno. Nebo tedy spíš dozrál, pokud tohle byla opravdu jeho poslední role. Gran Torino ukazuje, jaká síla se skrývá v jednoduchosti a jak také se lze smířit se smrtí a něco po sobě zanechat. It beats a lonely rythm all night long...

Zhruba už jsem věděl, co od Předčítače čekat, přesto mě zasáhlo několik velice silných momentů. Film je to víceméně melancholický, hlavní hrdina si s sebou nese celoživotní trauma, stejně jako celý německý národ. I má generace je poznamenána čtyřiceti lety vlády jedné strany, proto dokážu jednání hlavních hrdinů asi pochopit snáz, než někteří mí zdejší spoluhodnotitelé. Velice dobré herecké výkony, příjemná hudba. Asi si budu zase někdy muset přečíst Dámu s psíčkem.

Chvíli jsem uvažoval o pěti hvězdičkách, ale k absolutnímu hodnocení tomu něco nepopsatelného chybělo. Jinak je to velice lidský film, hlavní hrdinka není žadná černobílá komiksová postavička, ale ženská z masa a kostí. Celým filmem se line taková melancholická linka, v něčem mi to připomínalo Doktora Živaga. Umím si představit i lepší místo pro dětství a dospívání, než porevoluční Írán.

Věděli jste, že Prdelku měl původně hrát nynější poslanec Marek Benda? Někdo ale tehdy prásknul, že s ním režisér Kachyňa počítá, a tak místo disidentova syna přišel k roli Martin Mikuláš. Jak jsem vygooglil, Martin vystudoval FTVS, později pracoval v reklamě a živil se jako obchodník v softwarové firmě. Co se týče hodnocení Zlatých úhořů, jsou podle mě srovnatelní s Krásnými srnci, je v nich ale víc lyriky a poezie.

Současných (28. května 2010) 71 procent se mi zdá příliš, viděl bych to tak na 55-60. Jak už tady bylo řečeno, Purefoy podává v titulní roli slušný výkon, uspokojivý je i hudební doprovod a tempo filmu. Výkony herců ve vedlejších rolích se mi zdají poměrně amatérské (tím ale nemyslím Peta Postlethwaita, toho já můžu), scénář obsahuje některé logické chyby. Howardovy povídky s Kanem se odehrávají vesměs na africkém kontinentě, tam by se výhledově mohlo odehrávat i možné pokračování. Shrnuto: neočekávajte příliš, nebudete zklamáni.

Chalupáři aneb Anděl na vsi. Kemr s Marvanem by asi byli ještě lepší a člověk by si zavzpomínal na starého dobrého Gustava. Nedělal bych z toho kult, prostě se tam jen sešli kvalitní herci, stejně jako v původních dvou filmech. V dobách, kdy bývalo vrcholem televizní zábavy lidově-demokratické show Ein Kessel Buntes, se Chalupáři právem zařadili ke špičce mezi seriály.

Dávám nostalgických pět hvězdiček - tenkrát v době komářího temna se mi to moc líbilo.