Radek99

Správný ředitel hledá svou cestu jinde - v dílnách. Budovatelsko-edukativní film... :-) A Martin Růžek hrál kazisvěty dávno před Princeznou se zlatou hvězdou na čele...

Nevěsta byla v černém, tedy už v názvu odkaz k filmu noir, Truffautův ,,černý" film se ale nejvíce blíží evropské odpovědi Alfredu Hitchcockovi, zůstává však stát někde na půli cesty. Jako detektivka mi tenhle film nefunguje vůbec, jako thriller také moc ne, v rastru artového filmu už je to lepší, ale stejně znám daleko více lepších uměleckých snímků... Co se v Nevěstě povedlo neoddiskutovatelně, to je hudební složka - snad jediná hudba v první půli vytváří alespoň nějaké napětí, když ostatní složky detektivky selhávají... Povedená je práce se symboly, barvami (například barva šatů hlavní hrdinky - ,,nevěsty"), svatební pochod zaznívající v samém finále filmu, kdy se ,,nevěsta" konečně dočkala konce svého ,,obřadu"... Motiv pomsty je tu silný, ale Truffaut mne nedokázal přesvědčit o jeho univerzální míře přijetí. Spíše je to jen cosi jako variace, experiment, hra... Tohle setkání s dílem Françoise Truffauta se tedy, alespoň v mém případě, příliš nevyvedlo...ale příslib je to každopádně pěkný... Podobné filmy: Vertigo, Vražda na objednávku, Pošťák vždy zvoní dvakrát, Dáma ze Šanghaje, Manon od pramene, Kill Bill

Velmi osobitý a zajímavý ohlas Aronofskyho Wrestlera v příběhu derniéry slavného zápasníka, jakož i obecnějšího modelového příběhu stárnutí, zalitý pro Jižní Ameriku tolik typickou omáčkou magického realismu. Režisér Álvaro Brechner není ovšem Darren Aronofsky, takže nepojímá základní dějový vzorec jako citlivě vedené komorního drama, natož aby mezi jednotlivá políčka filmu zakódoval ten výrazný silně depresivní podtón, naopak prosvětlil svůj film zvláštním viděním světa obohaceným o zjevnou nadsázku a komické ladění postavené většinou na poetice trapnosti (Šampion v poloprázdném kině skáče přes švihadlo, vzpírá zahradní vanu atd.) a absurditě daného příběhu, která prolíná i do pásma postav v podobě mnohdy absurdně vypadajících dialogů. Celá stylizace je navíc barvitě optimistická, což vytváří zvláštní kontrast s ryze pesimistickou reflexí stárnutí a tváří v tvář hledání smyslu života, respektive jeho nenacházením, vizuálně a především pak co se týče originality výrazových prostředků je pak Brechnerův snímek skutečně výjimečný. Celý koncept také místy připomíná pábitelství filmů Jiřího Menzela adaptujícího vrcholné texty svého dvorního literáta Bohumila Hrabala (Princ(ipál) Orsini je vlastně takový kníže Alexej z Konce starých časů, kterýžto název by mohl být symbolickou metaforou i pro Brechnerův film). Nevhodný den pro rybolov je skutečně originál, jenž ale tím, že je postaven především na bázi experimentu a svého diváka mate a znejisťuje, místo toho, aby mu dával jednoznačnější vodítka a nápovědy, až příliš zavání uměním pro umění. Po čistě řemeslné stránce je ovšem Álvaro Brechner režisérem par excellence...zvláště uvážíme-li, že toto je jeho celovečerní debut...

Vaty je v tomhle filmu tolik, že na poctivé komediální gagy ani nezbylo moc místa. Spíše se tu řetězí scény na pokraji trapnosti. Typická mainstreamová hollywoodská produkce 80. let... (Jediným výrazně povedeným prvkem je metaforický název, ke kterému by se ovšem slušelo natočit docela jiný film...) Podobné filmy: Blázni ve vězení, Critical Condition

Televizní zklamání podzimu...snaha navázat na legendární Vorlíčkovský snímek Jak utopit Dr. Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách je sice chvályhodná, ale naprosto promarněná...

Televizní černobílá adaptace stejnojmenného románu Jaroslava Havlíčka s neopakovatelným hereckým výkonem Rudolfa Hrušínského... Je zajímavé, jak nesmírně populární mezi českými režiséry spisovatel Jaroslav Havlíček byl, jen namátkou lze vyjmenovat tyto adaptace: Prokletí domu Hajnů, Petrolejové lampy, Ta třetí, Barbora Hlavsová, Helimadoe...

Jedna z nejslabších komedií s Pierrem Richardem.

Veliká převeliká škoda té umanuté snahy tvůrců vše doříci a všechna vysvětlení podat divákovi až polopaticky, kdyby Petr Jarchovský ve svém scénáři nechal alespoň nějaké dějové linie otevřené a především v sobě utlumil touhu po překvapivé pointě a originálním finále za každou cenu a nechal svůj příběh někde v blízkém okolí chatové oblasti u Máchova jezera vyznít do ztracena, asi bych neváhal s maximálním hodnocením, tak moc se mi jeho psychologické drama zamlouvalo. Námět je skutečně silný, Jarchovský dobře zná své silné stránky a hlavně triumfuje s dialogy, o Hřebejkově bravurně zvládaném řemesle také netřeba spekulovat, navíc umí vést herce a v silných momentech je znát kvalitní casting (osobně děkuji za Luďka Munzara), nádherná je kamera, která častým snímáním scény v protisvětle navozuje zvláštní atmosféru, zajímavá je mizanscéna tvořící mix městského urbanismu a sterility nemocničního prostředí a výslechových místností policie, což dohromady dobře ilustruje motivy vyhoření a osobní i rodinné krize. Hřebejk s Jarchovským natočili (opět) silný film, škoda, že (zase) funguje spíše lokálně, než že by měl šanci oslovit širší evropské, potažmo světové publikum...

Naprosto úchvatné! BBC standard dorovnán! Produkce National Geografic kvalitou tvoří naprostou špičku v oboru přírodopisných dokumentárních filmů. Působivý mix zrychlených i zpomalených záběrů v maximálním rozmezí od velkých celků až po dechberoucí makro záběry, jízdy, respektive ,,lety", tedy záběry z dronů, velmi podmanivá hudba, skvělé ruchy, výstižný a poučný komentář...a jako perlička průvodce Bear Grylls...

Povedená parodie kriminálních příběhů s geniálním detektivem Sherlockem Holmesem a jeho věrným druhem dr. Watsonem. Na Baker Street 221b však tentokráte něco není v pořádku, neboť oba souvěrci si takříkajíc vyměnili role...což je samo o sobě vcelku dobrým nápadem (i když mi drahnou chvíli trvalo, než jsem si na to zvykl, netušil jsem totiž, že jde o parodii) a příčinou mnoha komických peripetií a situací... Je to popravdě vyfabulováno vskutku sofistikovaně - o činech Sherlocka Holmese víme jen ze záznamů Holmesova kronikáře doktora Watsona, co by se ale stalo, byl-li dotyčný doktor Watson šibal a většinu případů slavného detektiva si jenom vymyslel? Nebo si snad vybájil i samého Sherlocka Holmese? :-) Parodie Thoma Eberhardta se nese ve staroanglickém dobovém duchu ctícím tradici i ducha knižních předloh a ve své podstatě se nejvíce blíží parodické škole Mela Brookse, komika je víceméně situační a rámec holmesovského mýtu využívá, ale neznásilňuje... Podobné filmy: Dobrodružství mladšího a chytřejšího bratra Sherlocka Holmese