Recenze (155)
Osamělý jezdec (2013)
Trochu moc equus ex machina.
Maria Goretti (2003) (TV film)
Nedokážu přimhouřit oči nad formou. Nejvíc mě rozčiloval hudební podkres tím, jak moc napovídal, co je zrovna záhodno pociťovat.
Svatý Vojtěch - první český Evropan (2009) (TV film)
Název mě mohl varovat, takový proevropskounijní výplach předčí snad jen slavné video "Svatý týden s EU".
Ententýky (2012) (seriál)
V tomhle seriálu jsou všechna lidská zla a pochybení zobrazena jako něco, co je tak normální, že nemá cenu nad tím vůbec přemýšlet, že nemá smysl nazývat zlo zlem. Pohoda jazz tabáček... Proč si kazit sluníčkový den?
Ten, kdo stojí v koutě (2012)
U tohoto filmu jde o vteřiny. Ano... Dlouhé vteřiny vážnosti v momentech, které potřebovaly odlehčit tak nutně, že hrozila potopa světa v cukru, se promítly do hodnocení.
Okupace ve 26 obrazech (1978)
Nikoli "normální", klasický historický film, jak jsem podle anotace čekala, spíš rafinovaně nerealistické představení. Úvodní scéna okazuje snad k Dekameronu, každopádně někam mimo realitu. A takových momentů nasáklých hrou a jiným světem je ve filmu víc. Už samotný Dubrovnik vypadá jako prostor z pohádky nebo divadelní kulisa. Kulisa pro komedie i tragédie zároveň. V kontrastu se scénou v autobuse zarážejí komické momenty: uklouznuvší vojáci na přehlídce, večně romanticky pózující Anna, zbabělý kněz. Nevím, zda vše, co jsem jako komické vnímala, takovým být mělo. Všechny prvky na mě ale působily vyváženě (ačkoli místy na hraně), a proto hodnotím pěti hvězdičkami.
Má láska s Jakubem (1982)
Budu si muset propláchnout uši savem, abych dostala z hlavy tu ústřední melodii, či co?
Ztracená brána (2012) (seriál)
Bavila jsem se náramně! Netuším, proč film nemá také nálepku komedie, jistě by se tím vyřešilo zklamané očekávání nejednoho diváka. Naštěstí jsem ale rozkódovala parodický signál včas: "To je Davidova hvězda, pentagram má cípů jen pět." Pak už jsem se nechala unášet poryvy humorných scén, například když erudovaný religionista vysvětluje prostým policistům, že znakem Zednářů je třeba kružidlo. No ne? Další vydařený vtípek: Policisté začnou podezírat dva vědce z různých oborů, že jsou členové tajného bratrstva, když se dozví, že oba vědci navštěvují stejnou... pozor, teď to přijde... Akademii věd! Stačilo. Teď vážně. Z výše uvedených důvodů jsem se u filmu opravdu bavila (proto dávám tři hvězdy), leč zdá se, že tyto momenty nebyly vůbec jako zábavné zamýšleny (proto dávám tři hvězdy). V rámci žánru, který může být trochu pitomý se to dá odpustit, na druhou stranu to tak moc pitomé zase být nemuselo. Přece jen by mohli filmaři začít počítat s divákem vychovaným předchozími snímky a literaturou a některá klišé si odpustit, nebo si s nimi trochu pohrát. Tento film měl větší potenciál než Ďáblova lest (ta už nebyla ani srandovní). Promarněnou šancí byl motiv Voynichova rukopisu, z nějž by se dalo vytěžit mnohem více než plkání o Zednářích, dveřnících a vycentrovaných myšlenkách.
Thérèse (1986)
Pět hvězdiček je příliš málo.
Farma (2012) (pořad)
Ruralistova noční můra.