ngel01

I´m not crying, you are crying. Korejci umí vyhajpovat emoce. Říkáte si, je to jen seriál. Jenže ten seriál vás opravdu dostane.

Zkouším přetrpět první díl. Hlavní hrdinka je příšerně otravná. Nevtipná. Po asi pěti minutách jsem vypnul i druhý díl.

Seriál budu hodnotit jako celek, nikoli jako jednotlivé díly. Po těch 16 dílech mi to přišlo jako ztráta času. A to jen kvůli poslednímu dílu. Bylo to, jako kdyby  ten poslední díl režíroval někdo jiný. Jako kdyby došly filmařům nápady, měli před padla nebo začla dovolená.  Do 14. dílu - 75 procent. Po 15. Dílu - 65 procent.  Po 16. dílu - 50 procent.

Emoce level milion. Nejvíc "i'm not crying, you're crying!!!" epizoda.

Recenze se má psát až po shlédnutí filmu, jenže ono to nešlo. Fakt to nešlo.

Můj dojem: Malá zrůda Archie Yates si ukájí své sadistické choutky na zlodějích Ellie Kemper,Rob Delaney, kteří rozhodně nejsou padouši a přitom zdemoluje půl baráku. Přitom se snaží hláškovat (to nechceš). Zloději (oni to vlastně ani nejsou zloději) jsou v tomto filmu sympaťáci a ten malý sadistický zmrd je fakt zmrd, kterému přejete jen to nejhorší. Dvojici "kriminálníků" se snaží regůlerně zabít nebo způsobit jim vážná zranění. V popisu filmu je napsáno, že se jedná o komedii. Jenže je to vtipné asi jako vlažná voda.  Abych mohl tento film hodnotit, snažil jsem se vidět ho celý, resp. co nejvíc z něj. Hodně to bolí.  Nejhorší herecký výkon předvedla Aisling Bea,představitelka Maxovy matky. Tam to bolelo nejvíc. Btw. kolem 26. minuty zazní: "It´s garbage. I don´t know why they´re always trying to remake the classics. Never as good as the originals". Aspoň troška sebereflexe tam byla.

Tento film měl obrovskou reklamu v podobě zákazu v kinech a vyhrožování ze strany Severní Koreje. Hrozně jsem se na něj těšil. Jenže mi lezlo na nervy neustálé přehrávání Jamese Franca a některé trapné hlášky. JÉNŽE v průběhu let tento snímek dozrál a po druhém a třetím shlédnutí jsem si ho začal užívat. Nekonečná sada nekorektních vtipů. Herci si tam dělali, co chtěli. Čím víc je dnešní doba korektní, tím víc si ten snímek užívám. Kdysi jsem dal tři hvězdy. Nyní zvyšuji na pět hvězd.

Na tento film jsem se hodně těšil. Dokonce jsem se na něj vypravil do kina, kde jsem nebyl asi 20 let. Hlavním tahákem byl bezesporu Ryan Reynolds, který dokáže film svým charismatem a hláškami posunout mnohem dál. Millie Jodie Comer byla úžasná. U polibkové scény jsem se fakt zasmál. Antoine (Taika Waititi) byl úžasný záporák. Byl extravagantní, někdy i směšný (už jen to jméno Antoine - to si řeknete hned, že je to kokot). Ale byl inteligentní a zákeřný. Keys (Joe Keery) ten byl zpočátku sympatický, ale když se pak ukázalo, že on shrábne tu smetanu, začal mi lézt na nervy. Ale měl můj respekt, tak jako každý chlap, který probourá hradby friendzone.  Důležitou součástí filmu byly detaily, štěky, odkazy atd. A byly opravdu povedené. Tvůrci se hodně vyřádili. Film mě opravdu bavil, ale konec mě malinko zklamal.

Když se na Netflixu objevil tento film, říkal jsem si, co to zas ten enfant terrible Will Ferrell vyvedl. Těšil jsem se na záplavu nekorektnosti, na výsměch soutěži Eurovision a na parodování čehokoliv, co je pro Eurovision typické. Nečetl jsem před filmem žádné recenze, takže jsem nevěděl, do čeho se vrhám. Hned na začátku mě rozsekal Pierce Brosnan mluvící islandštinou a po zbytek filmu se silným přízvukem. Polovinu filmu jsem si myslel, že to je výborná parodie na Eurovision, dokud se neobjevila společná píseň soutěžících a výherců z minulých ročníků, včetně Conchity. Pak jsem začal tak nějak uvažovat, jestli to není pocta této soutěži. Vždyť písně z tohoto filmu jsou hitové, včetně Ja ja ding dong. Jak se na mnoha diskuzích objevuje, na roce 2020 není nic normálního, dokonce i film s Willem Ferrellem vás rozbrečí.

Z počátku zábavný díl, který postupem začal gradovat a proměnil se v nelítostnou řežbu. V opravdovou válku.