Pesamenteiro

Jako parodie naprosto geniální. Bohužel, nebylo to (nejspíš) myšleno jako parodie, nýbrž jako naprosto seriózní podoba ikonického Masterchefa... Kuchaři na úrovni bufetu v Horní Dolní, porotci beze ponětí o tom, co to je kulinářství, zbytečná moderátorka a nesmírně, ale opravdu nesmírně směšná "dramatická" stylizace...

Děs běs a strašná hrůza. Bohužel, jen ta filmová. Nefungující herci (Lenka Krobotová přehrává o život, ale amatérský výkon Fraňka nemá nejmenší šanci vyvážit), amatérský scénář, samoúčelné směšné erotické scény, které notabene nepřidávají jinak mizernému příběhu vůbec nic, nulová atmosféra a vyloženě odláknutá kamera. Proč toto Herz označuje za jedno ze svých nejpovedenějších děl mi zůstává záhadou. A dost možná je to tak lepší.

Někteří lidé jsou tak chudí, že vše co mají, jsou peníze. A tady to platí dvojnásob. Big Daddy, nesmlouvavý, přesný a cynický se střetává se světem svého syna, který je pod nánosem peněz a alkoholu citlivý a nepřipravený žít podle představy rodičů. Jeho žena, Meggie, jako dirigent jen teatrálně ukazuje, kde má jeden přidat a druhý ubrat. A o tom, že všichni hrají svá sóla bezchybně snad ani není třeba se zmiňovat.

To muselo dát práce a přitom taková blbost...

Skvělý potenciál, který bohužel ani scénárista, ani režisér, natož herci nedokáží proměnit. Naprosto prázdný děj, v němž se neohrabaně potácí několik rádoby zajímavých myšlenek, až příliš zředěné nápady a vtipu jako šafránu. Opravdu jsem se těšil, opravdu jsem se snažil, ale bohužel, špatný film nezachrání ani líbivá retro stylizace.

Odpad bez váhání. Babovřesky kombinované s Discopříběhem. Z toho by se slušnej člověk poblil.

Partu mladých, pohledných, průměrně inteligentních lidí obtěžuje zlý, nelítostný, maskovaný muž. Přestože se nejedná o první slasher, nýbrž je pouze jedním z prvních, jeho šablona se uchytila a nový subžánr byl na světě. Na jedné straně se Carpenter snaží o komornější pojetí, méně hrdinů, minimalistické, rychlé a chladné vraždy, v druhé části minimum dialogů, minimalistickou hudbu, avšak na straně druhé vetkl Myersovi už tady téměř nesmrtelnost, své hrdiny obdařil schopností chovat se při nebezpečí jak absolutní pitomci a do toho se minimálně 15x opakuje situace, kdy se postava dívá do dáli, zatímco Myers stojí zlověstně opodál - což nechápejte prosím špatně, tyto sekvence, kdy je leknutí dosaženo pouze expozicí dvou postav považuji za jedinou přípustnou formu "lekaček" ovšem co je moc, to je příliš. Ale i přes ten velký rozpor mezi oběma stranami je tenhle film legenda. Legenda zasloužená, fungující, děsivá. BTW: Shadwellův komentář zde je jedním z nejbizarnějších blbostí, kterou jsem kdy na ČSFD četl, gratulace.

Poslední dny Emmy Blankové pro mě představují obrovské množství nápadů, které bohužel nemají žádný kontext. Spousta absurdních prvků nemá absolutně žádné opodstatnění, nikam negradují a jsou oproštěny jakékoliv pointy, což je u filmu, který se mimo jiné snaží být komedií docela problém. A těch pár vtipů, které pointu náhodou mají, režisér okamžitě zavraždí tupým vysvětlováním. Přitom ten potenciál byl tak velký! Tolik humoru šlo dělat vizuálně, tolik se toho dalo skrýt pod text, taková lahůdka to mohla být! Škoda, škoda. Šel bych na průměr, ale jelikož navíc film vyvrcholí dvacet minut před koncem a dál nemá smysl se dívat, zůstávám na dvou...

Překvapivě chutná žánrová jednohubka, aneb učebnice slasheru pro začátečníky. Nic, co by ohromilo a ochromilo, ale nápad tam je, zpracování hezké a humor funguje.

Zmatené (a to opravdu hodně, místy jsem měl opravdu problém určit, co se vůbec děje), nepříjemně ukřičené a strašně, ale strašně bezobsažné.. V podstatě z toho mohla být fajn 20 minutová jednohubka, ale takhle to bohužel jako horor, a už vůbec ne jako thriller, nefunguje... Do určité míry se nicméně dá mluvit o náznacích originality, a pokud by se někteří režiséři pokusili jít tímto směrem, mohlo by to být docela fajn, ale takhle, soudruzi, opravdu ne. Spíš nuda, spíš šeď, spíš podprůměr.