Pesamenteiro

Zajímalo by mne, jestli se režisér a scénárista alespoň na moment nad svým "dílem" zamyslel. O čemž velmi pochybuji. Zpočátku nastává dlouhá 50 minutová nuda, kde se jednotlivé neumětelsky zahrané, nesympatické a zoufale nevtipné postavy šourají od ničeho k ničemu v rytmu úděsné hudby (bože, toho Mozarta režisérovi nikdy neodpustím), což je na několik minut vystřídáno poměrně slibného hereckého tandemu Polívka-Holubová (Ano, Polívka je zde regulérně nejlepší postava, což je samo o sobě děsivé), který ovšem vyústí v puberťácký vtípek - vzal si prášek a má erekci na veřejnosti, HAHAHA! Už tady to mělo skončit, ale to, co se rozehraje v následující čtvrthodince je opravdové české komediální peklo. Režisér nadobro ztratil soudnost, nic nedává smysl (jeden příklad za všechny, majitel penzionu si nechává od náhodných lidí v monterkách s nápisem "hodinový manžel" opravit lanovku a ještě je k tomu ožere) a nastává ta pravá trapnost. Napadají mě tisíce lepších možností, jak oněch dlouhých sto minut vyplnit, například se mlátit kladivem do hlavy..

Pokus o intelektuální taškařici s jemným přesahem doprovázená pěkným vizuálem. Co by se mohlo pokazit? No, úplně všechno. V podstatě všechen intelektuální obsah se vyprázdní během prvních pár minut a pak následuje dlouhý sled roztodivných monologů oproštěných o jakoukoli vlastní myšlenku, názor nebo alespoň náznak zaujetí. Ke konci dokonce film dochází k určité formě sebereflexe, ta je ovšem bohužel tak falešná až to bolí. Přesah se nekoná, ten "mindfuck", na který Linklater sázel, se utopí v moři klišé a ubohém pokusu o příběh. A jak již někdo napsal, vizuál se okouká, a já už v něm pak hledal spíše chyby a to ošklivé. Takhle to asi dopadá, když se intelektuální obsah vyrábí pro uspokojení mas. A to opravdu nejde.

Film, ve kterém se všichni chovají tak hloupě, až to napomáhá budovat atmosféru. Vlastně jsem na tom filmu spoustu věcí nepochopil, celou dobu si kladl otázky, nicméně příjemné mrazení se dostavilo a zbytek funguje... Bizarní horor...

Tak trochu úžasné... Atmosféra funguje, vše je depresivní, dialogů je minimálně přesto jsou postavy dobře vykreslené, děj ubíhá, ačkoliv vlastně nesleduje žádný konkrétní cíl, čehož si cením snad nejvíce - bezútěšnost, zbytečnost, nesmyslnost... Navíc i druhý plán, ve kterém lze spatřit jemnou a velmi přesnou kritiku současné americké společnosti, se krásně povedl a funguje.. A pokud jste opravdu hodně pozorní, čeká na vás pár příjemných černých vtípků a nenápadných odkazů...

Čekal jsem velmi jednoduchou, atmosférickou duchařinku, která nenadchne ani neurazí... Bohužel jsem shlédl nesnesitelně vleklý výčet všech klišé od mrtvých dětí po houpací křesla, k tomu absolutně nezajímavá hudba a příšerný, ale opravdu příšerný Radcliffe, který se sice snaží, ale je to úplně k ničemu... Ten kluk prostě nemá talent... Dohromady odporná směska a ukázkový příklad toho, jak se horor dělat nemá...

Vlastně je to docela zábavná podívaná, která by klidně mohla nést název: "Nápady, které se nevešly do Saw"... Průměr je v tomto případě naprosto oprávněný, nic tu není špatně, ale ani to nezaujme nijak více... Nebýt konce, možná bych šel o hvězdu víc...

Rodina je vždy na prvním místě!

Těžko, těžko se mi to hodnotí... Mistrovská manipulace, která hned od začátku přizná: "já jsem hra, Ty ses ji rozhodl sledovat a tak trp!". Formálně se tomu nedá vytknout nic, po herecké stránce je to koncert. Ale to má i spousta jiných psychologický thrillerů, toto je ovšem naprosto jiné, díky jedinečné metafyzické podstatě, která celý film drží v pevných kleštích. Nelze vytýkat nereálnost, když se díváme na něco, co není reálné a čemu jsme jen my sami vdechli život. Je to jeden z mála filmů, ve kterých účinkuje sám divák - sám si sedá na židli, sám se spoutává izolepou, sám si vybírá pomalé mučení toho nejsilnějšího psychického teroru, jaký může film nabídnout. Pohodlně se usaďte, hra začíná.

Jedna z lepších hororových komedií, ale jako horor to nemohlo být bráno vážně ani tehdy. Většina scén je (naprosto záměrně) šíleně přestřelená a poslední dějový zvrat je dohnán ad absurdum. A u toho se snad ani bát nedalo..

Během první první hodiny se vybuduje úžasně mrazivá atmosféra, kameraman jede na plno, zvukař se snaží seč mu síly stačí, scénárista ani není potřeba, ale... ale pak se zjistí, že režisér s tou děsivou atmosférou vůbec není schopen pracovat, a tak vše padá do hlubin ničeho. Tak promarněnou šanci na skvělý horor jsem dlouho neviděl...