A.L.E.S.

A.L.E.S.

Bronislav Gabryš ml.

okres Bruntál
autor-amatér, dopravní inženýr, projektant trakčního vedení

Skype: kaksikymmentaseitseman

22 bodů

Moje oblíbené filmy

  • poster

    Kletba hadího údolí (1987)

    Čtyři léta hledání a konečně úspěch, tento film jsem viděl naposledy před deseti lety a byl jsem v šoku, když jsem jej před krátkou chvílí získal. Od té doby se na něj koukám, když mám čas a podrobně ho studuju. Skutečně jsem netušil, že Poláci a Estonci jsou schopni takového filmu s akcí, artem a napětím, ostatně z blízkého období pochází i populární "Sexmise". I když se jedná o film s prvky hororu z netradiční, polsko-estonsko-vietnamské koprodukce, je opravdu na co se dívat. Překvapením je, že se film odehrává povětšinou ve Francii, místy ve Vietnamu, v titulcích však narazíme na polská, estonská a asijská jména. Kletba hadího údolí, estonsky "Madude oru needus", byla vysílána v době, kdy Česká televize měla tehdy označení ČTV. Více už se film na obrazovky nedostal. Československá televize však namluvila kopii s ruským dabingem. Lze to poznat podle úvodních a závěrečných titulků, které nejsou pravé. Skutečný originál, tedy v polském znění, zní naprosto jinak. Podle prvního dojmu se může zdát, že se jedná o sovětský film. Jenže při bližší pitvě azbuky, pokud máte v ruce ruskou verzi, narazíte na zcela liná jména. Obsah jsem přeložil z polštiny, jelikož v českých záznamech zkrátka neexistuje. Jen později jsem přišel na drobnou chybičku. Napsal jsem, že polský profesor odletí s Travenem a přitom je to obráceně. Traven vylákal profesora, aby mu při cestě do Vietnamu sekundoval. V dabingu z roku 1990 jsme mohli slyšet Michala Pavlatu jako Travena nebo Miroslava Moravce jako Noireta, režii českého znění, což se jinde nedozvíte, měl zkušený K. M. Walló. Film byl ve skutečnosti natočen v roce 1987, premiéru měl o rok později. Co se týká ztvárnění triků, některým jejich provedení bude přinejmenším k smíchu, ale tady jde především o nápady. Pokud se na to někdo podívá, asi nejsměšnější bude člověku připadat konec, kdy letadlo mizí v oblacích. Vypadá to totiž, jako by tenhle primitivní trik byl nakreslen v programu Malování. To samé v situaci, kdy mimozemský genom plyne ven ze schránky. Ovšem velkým protikladem mohou být přístroje, se kterými se ve filmu manipuluje, což je poněkud zvláštní a nezvyklé... Námět podle knihy "Hobby dr. Travena" Roberta Strattona je úžasný a originální, který nemá obdoby, zvláště pro mě je velmi inspirující, na režii spolupracovalo 5 lidí včetně hlavního Marka Piestraka, který si ve filmu zahrál pilota mizejícího letadla společně s dalším režisérem Haiderem Rizvim, který ztvárnil pasažéra letadla letícího do Paříže. Jsou zde přesvědčivé vynikající role hlavních postav, především pak Krzysztofa Kolbergera a Romana Wilhelmiho jako Tarnase a Travena. Pilot Traven se ukáže podivným již na začátku snímku. Dále mě ohromila role žurnalistky Christine, která se - jako příkladný novinář - nezastaví ani před tím, čeho se bojí nejvíce. Děj je v několika chvílích zvratový, protože jsem se ani neodvažoval tušit, jak daná situace skončí. Například Traven, ten sice skončí, jak by si asi každý přál, ale jinak, než by si kdo představoval. Další kapitolou je pak provázející hudba Svena Grunberga, jenž skvěle doplňuje film a dodává patřičnou atmosféru, po důkladné analýze zvuku jsem došel ke zjištění, že na svou dobu mi hudba připadne poměrně moderní. Zvuky elektrických kytar už sice byly slyšet, ale opravdu mě udivuje, že se jejich zvuk, kterého se Grunberg chytil, donesl až na východ. Kletba by si zasloužila svou reprízu na českých televizích, nejlépe s původním dabingem, pokud ovšem ještě existuje, skutečně stojí za zhlédnutí.

  • poster

    Chappie (2015)

    Musel jsem si to nejdříve nechat uležet v hlavě, než bych dokázal něco k filmu napsat. Ale dnešní ráno jsem nemyslel na nic jiného, než na zážitek z filmu, který jsem viděl v předpremiéře. Nedokážu být tak kritický, jako někteří ostatní uživatelé, ale po každém filmu se sám sebe ptám, jestli se mi to líbilo. Tady musím říct, že na 100 %. Nenašel jsem nic, co by mi vyloženě vadilo nebo nějaký nesmysl bil do očí. Jen mám prostě slabost pro sci-fi a zvlášť pro roboty, kteří se snaží být jako člověk. Na rozdíl od některých mi kromě filmu Číslo 5 žije! připomínal i snímek RepliKate, kde se klon také chová jako nepopsaný list. Ale toto připomenutí nemůže celkový dojem ohrozit, neboť jde o jiný film. Když jsem viděl ty momenty, jak se Chappie učí, připadal jsem si jako malý kluk, který hltá Kačeří příběhy. Vůbec mi nevadilo, že by šlo o další klišé, která některá sci-fi mají, ale přál jsem si, aby to dobře dopadlo pro všechny. Snad poprvé jsem měl trochu sympatií s některými zápornými postavami. V každém případě mě ten zážitek obohatil na hodně dlouhou dobu. PS: jen primitivní česká nebo slovenská existence dokáže trapně opakovat název filmu tak, aby pak objevil neslušné slovo. Naštěstí není víc jazyků, kde by znali význam tohoto slova.

  • poster

    „Babičky dobíjejte přesně!“ (1983)

    Možná si budete myslet, že jsem blázen, ale ve filmu jsem hledal trochu nějaké té filozofie. Co mě však mrzí, je, že se scénář alespoň trochu mohl držet pravidel robotiky Isaaca Asimova (všichni interesující znají jejich znění). Nejdůležitější z nich však je, že robot nesmí člověku ublížit. Avšak si myslím, že toto bylo vynecháno záměrně. Překvapil mě především konec filmu, kdy se Jana Dítětová pokouší zabít Lábusovy děti kosou. A tohle je v našich končinách silný kafe. Tento film zkrátka a dobře vyplňuje mezeru v žánru u nás tak málo zpracovávaném, či lépe řečeno v žánrech hororu a sci-fi. Kapánek se film podobá béčkovým filmům z osmdesátých let. Odpovídají tomu například scény, kdy chůva Carmen proráží dveře pokoje nebo vskutku dokonalý závěrečný soubor obou robotů. Došlo zde i na takové situace, kdy Libuše Havelková s Janou Dítětovou na zádech s úsměvem říká: "Mám vás ráda." Dále utržené ruce a pád robotů před garáž, kde je úžasným způsobem ztvárněna jejich vnitřní struktura. Líbí se mi taky, že se kamera trochu hýbe, Rychman na svou dobu využil novátorského řešení, když použil pohledy z ptačí perspektivy. Napadá mě zde ale podobnost s Terminátorem. Rychman natočil tyhle zabijáky o rok dřív, než Cameron přišel s kultem Terminátora. Znamená to, že je dost dobře možné, že tenhle neprávem opomíjený film mohl stát na samém počátku legendy Terminátora. Jenže když někdo ve filmu hledá to (jako někteří zdejší uživatelé), co tam vůbec není a dívá se na něj jen z povinnosti, nedá se nic dělat a hodnocení filmu dopadne tak, jak právě dopadlo. Ale mohli by si také uvědomit, že tohle prostě nemá obdoby!! Lidi, co zde nasázeli "odpad!" až "3 hvězdičky" se buď dívali na něco jiného nebo vůbec nic nepochopili. Přitom v seriálu Krajní meze je podobný námět! A hned dvakrát, jelikož má ještě své pokračování! Scénář a námět, nad kterým bychom se skutečně měli zamyslet, chtěl prostě a jasně ukázat, že žádná technologie nenahradí lidské teplo a něhu. Pokud by se tak stalo, přestali bychom být lidmi...

  • poster

    Tron (1982)

  • poster

    Terminátor 2: Den zúčtování (1991)

  • poster

    Batman (1989)

    Tohle je pravý, jedinečný a nefalšovaný Batman! Navíc první výsledek vyhledávání, když do zdejšího vyhledávače zadáte slovo "Batman". Snímek je úžasně temný a smekám před Keatonem, jak si s dvojím charakterem hlavní postavy poradil. Tomu nemůžu naprosto nic vytknout. A Klaun? Jack Nicholson jako lump, kterého si prostě musíte zamilovat. Do všeho ještě zasahuje úchvatná Elfmanova hudba. Tim Burton se toho chopil skutečně s gustem a takhle by to mělo být pořád. Nic nepřeháněl na žádné straně. U mě je to jeden z nejzdařilejších převodů komiksu na stříbrné plátno.

  • poster

    Spalovač mrtvol (1968)

  • poster

    Upír z Feratu (1981)

    Myslím, že tenhle film je hodně podceňovaný, některé scény jsou perfektní, ale jiné mi připadají zbytečné (například když Menzel uvízne v šestistovce přitlačován dvěma náklaďáky, to jsem fakt nepochopil). Navíc to auto..., to auto..., dodnes se ho snažím nějak získat nebo nějak napodobit. Protože to je samý tuning, tuning, ale aby někdo vymyslel tohle, to ne. Naštěstí lze tuto škodověnku vidět v muzeu Škoda v Mladé Boleslavi, má sice jiná zadní světla, ale je to ono. Hodně se mi taky líbí postava RNDr. Kaplana a dr. Marka. Jako první český horor je to slušný počin.

  • poster

    Věc (1982)

    Co má tohle být?? Říkal jsem si na začátku, ovšem v kladném slova smyslu, co je to za věc. Taky že to byla "věc", ...a pořádná. Už z počátku jsem si říkal, že to bude nejlepší horor, co jsem kdy viděl, i když se to tady říkat nemá. Ale holt taková je pravda. Začalo to docela v klidu, ale pak našla výprava jakousi spálenou mrtvolu se dvěma ksichty. To už jsem zbystřil trochu víc. Pak narostly psu v ohradě další tři páry nohou a upadla hlava, což mě zvedlo ze židle. Neznamená to, že jsem se na celý film koukal ve stoje, to jen tu chvíli než se objevili s plamenometem. Uchvátila mě ta neskutečně hluboká fantazie, díky které tahleta kreatura vznikla. Výtvarné pojetí je excelentní a veškeré nápady, v co se to promění a co z ní bude vylejzat a co všechno sežere, jsou neskutečně inspirativní a originální. Tady totiž nevíte vůbec nic, nevíte, čím to bude kousat, ani kde to má hlavu, co z toho ještě vyleze či kdo nebo co to vůbec je. A pokud někdo tohle překoná, rozhodně před ním smekám svůj klobouk. Prozatím smekám před Carpenterem, jehož zatím všechna díla jsem osobně vychválil. Nevím jak ostatní, ale já jsem si tímto zpříjemnil sobotní noc a to si zaslouží plný počet.

  • poster

    Superman (1978)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace