Jinpachi

Nebylo to tak zlé, imitace Wericha byla ucházející a nebyla ani moc urážlivá. Je to taková vánoční splácanina a slátanina, jako obří chrchel jednoho nadmutého dinosaura, ale u vánoční večeře určitě pár lidem zaskočí nějaká ta kostička. Provedení je ucházející a i když na finálovou pointu musíte protrpět herecký koncert pana Měcháčka, není to zase tak úplně promrhaný čas.

Ten chlap měl vážně velkou bouchačku. Ovšem musím uznat, že i mně se neméně jednou stalo, kdy se mě odpadky po dvou měsíčním návalu a nevynášení nahromadily do velikosti And, načež následovala břitká lavina. Nápad nebyl zlý a celkem se mi líbila práce s kamerou, která vypadla úchylně, násilně a šíleně jako muž sledující skrz díru v šatně dámské osazenstvo. Je to sice stupidní, až bych z toho brečel, kdyby mě při častém sledování úplně nevyschly kanálky, ale je to celkem i pošetile zábavné a odlehčené. Což se musí brát s nadhledem.

Pravda. Svatá pravda, také věřím na Darwinovu teorii, i když se občas nechám zlákat bandou pobožných fanatiků, abych s nimi šel na zdravotní procházku. Je to dobře zpracované, to se musí uznat, leč je to jistě profesionálně-amatérský počin, ruku na srdce, více se z této studně plné potenciálů, nedalo vyjmout.

Vážně se člověk nemusí rozepisovat o tom, jak moc špatně provedené to je, a že se jedná o skutečně ambiciózní fekální výplach, jaký se jen tak nevidí. Mám dojem, jako by mi právě francouzská hospodyně přinesla ukázat velký exkrement labradora, na stříbrném podnosu, abych posoudil barvu, styl a velikost, načež jej mohl spořádaně, jako slušný člověk, vystavit na polici s ostatními, abych dokázal, jak jsem na něj hrdý.

Dobře sehrané, dobře zpracované, pravdivé, ale tak jako na poslední naschvál mladíkovi chybí před pohlavním stykem v peněžence kondomy, schází i tomuto snímku jakási šťáva, impuls, který diváka strhne. Nečekal jsem samozřejmě řežbu ve stylu Tarantinovských snímku, ani nic podobného, kde střeva létají vzduchem jako u rozzuřeného řezníka, ale že je to celkem nudné, je pravda. Ovšem na světě to tak je zařízené, že co se snaží být upřímné, je obvykle špatné.

Sice se jedná o extra amatérský počin, ale hergot, ať mě na půl dne zavřou do nějakého hokynářství a sesekají mi prdel na dvanáct odstínů sraček, ale tohle bylo dobrý. Je sice s podivem, že je tu stanoveno americké téma, kterého se zuby nehty drží, ale když se to převedlo do české verze, což působí velice dobře a realisticky, tak je to velice příjemné. Hlášky zabírají asi jako kozelec na neposlušného kněze, kamera je celkem dobrá, efekty ucházející, scénář propracovaný a co jsem si zamiloval je střih. Je vidět kus dobře odvedené práce.

Je to sice další z tvorby nesčetných seriálů o historii, který je slušně a s vervou podáván divákovi, ale až na herecké výkony, sympatické herce a skvělé zpracování se nejedná o vyložený zázrak. Bylo to míněno dobře, bylo to zcela dobře pochopené, ale zpracování není tak záživné a táhne se více než výprava důchodců za pramenem mládí. Ze začátku je to stejné, jako se těšit na Vánoce, ale stejně tak, kdy přijde Štědrý den a vy jste zklamní z ponožek, platí i zde, že čím více, tím méně. Čím více to přibývá, tím méně radosti mi zbývá. Pak už se mi to zdá fádní a až moc monotematické.

Sice je poslední dobou česká filmová tvorba bombardována samými nájezdy idiotů ze všech možných stran a pravděpodobně i světadílů, ale nakonec tak, jako vstane z hrobu zombie, povstane i z té smradlavé překypující hromady hnoje i nakonec něco sledovatelného. Tím je třeba tohle. Není to tak špatné, je to dokonce vkusné a nebýt nadbytečné reklamy a dalších zbytečných dílů, které kynuly více než několikanásobné vpíchnutí botoxu do rtů, líbilo by se mi to daleko více. Humor je zde vyvážený, není ani přehnaný, ani moc suchý, je tak akorát a Martin Dejdar příjemně, tak asi jako půlnoční podrbání, ovlivňuje svou rolí chod seriálu.

Seriál, který je pro náročného člověka, diváka, naprostým uspokojením ve všech směrech. Chopit se takto složitého námětu a pokusit se jej převést tak, aby to vypadalo co nejrealističtěji, je umění. Toto umění se vážně povedlo, dává to smysl, je to drastické, je to perfektně vyvážené jako buddhistický mnich, je to realistické, zábavné a brutální, až radost pohledět. Jen škoda hlavního představitele, který musel odejít v tak mladém věku a v tak dobře našlápnuté herecké kariéře, neboť to, co zde předváděl, byl pravý herecký koncert.

Dívání se na tento seriál je poměrně stejné, jako se dívat barvenými sklíčky okna do nevinné minulosti dítěte, které jen sedělo mlčky u televize a sledovalo seriál, který když skončil, tak to dítě nedočkavě dychtilo po dalším dílu. Zlatá éra televizní zábavy, na kterou se vzpomíná v hezkém.