ostravak30

Jako dneska si vzpomínám, jak jsem prvně slyšel ABBU hrát v televizi. Byla to ovšem teleshopingová reklama nabízející jejich desky. A to se pohybujeme v 90. letech. Zeptal jsem se rodičů, co to zpívá a oni jen mávli rukou, že švédská kapela, která byla kdysi hodně slavná. První úryvky melodií mě ale tak chytly, že jsem si postupně postahoval jednu píseň za druhou a od té doby tuto skupinu miluju. Jejich hity jsou absolutně nadčasové. Možná, že kdyby svou kariéru se stejnými písněmi započali někdy o deset, dvanáct let později, měly by větší šanci uspět i v zemích, které byly zpočátku dost proti nim. Nakonec získat úspěch v USA nebylo snadné pro větší hvězdy, je to země, která ve své pýše trvá na domácích umělcích. Ale Britové mě překvapili. Faktem zůstává, že situace ohledně společenského politického vývoje v domácí zemi, Evropě či světě přetrvává. Tak nějak se očekává, že úspěšní umělci odsoudí nebo naopak k něčemu vyzvou. Jako by neměli právo na svůj názor. A známe to i z Česka. Někteří svůj názor vyslovili a protože nebyl v souladu s tím všeobecným, v podstatě byl zapomenut. Alespoň v něčem jsou si východ a západ, demokracie (kapitalismus) a socialismus (komunismus) podobní. Celkem pochopitelné je, že při takovém tempu muselo dojít k velké únavě a jisté podobě vyhoření. Víc mě ale překvapilo také to, jak moc se úspěšní umělci nemají moc šanci uživit vzhledem k vysokým daním (samozřejmě nevím, jak je to dnes), ale čím se asi živili poté, co nezpívali, že by jen z tantiémů? A tak mi v dokumentu chyběla už jen jedna věc, nepromluvili hlavní tehdejší aktéři.

Adam Sedlák se opět předvedl a Česká televize nám zase ukázala, jak hodlá i v budoucnu utrácet peníze koncesionářů. Šestidílná série vám o drogách neřekne prakticky nic. Tím spíš, že naši hrdinové mají ostatním při závislostech pomáhat, sami do ní ale spadnou, protože zkusí něco experimentálního. A začne se odvíjet série neuvěřitelných příhod, jelikož nová droga zcela vytváří novou osobnost tím, že jim dá nové schopnosti. Jestli si tento seriál objednaly pojišťovny, tak tleskám. Po shlédnutí si žádný puberťák asi neřekne, že drogy jsou fuj, ale naopak... "Páni, tuhle jízdu chci zažít." Bohužel sledujeme v televizi poloviční porno, které si nebere servítky, protože kdyby každá vulgarita měla být vypípaná, slyšeli bychom permanentní pípání. To nemluvím o řadě scén, kdy se mi zvedal žaludek. Tedy si to shrňme - tisíce vulgarit, v každé druhé sexuální scéna, samozřejmě explicitní a pomalu se sunoucí děj od ničeho nikam, aby v závěru konečně dojel do cíle. Klidně by mohli tento seriál vysílat na Leo Tv a splnil by stejný účel. Za zmínku snad stojí jedině role Petra Uhlíka, který ji hrál skvěle. Podle mě je na čase se zamyslet nad sponzorováním Čt a omezením našich příspěvků...

Archivní záznamy jsou unikátní a často se k nim člověk nedostane, takže kvituju. Navíc je známý pohled Kryla, když po revoluci přišel zpět do Čech, ale o jeho pobytu v zahraničí se zase tak moc často nemluví. A zde legendární zpěvák popisuje, jak měl těžké nejen začátky, ale i dál se mu (ne)vedlo příliš skvostně.

Ale vždyť tohle každý chtěl...přiblížit se západu. Tak ať se podívají, jak se to dělá v USA a jiných zemích. Konkrétně v zámořské velmoci kdo nemá peníze na vysokou, má smůlu a studovat nemůže. Studentské půjčky a studia obecně pak splácejí i celé generace, tak to prostě je. Vši na ubytování jsou samozřejmě problém, ale dalším je i to, že stát se o studenty nemůže starat a studia dotovat. K čemu je si vychovat odborníky, jak se v dokumentu krásně předkládá, když ti nám pak zdrhnou do Německa a dalších států Evropy a světa. Za státní peníze se dobře studuje, ale kdy to student státu vrátí. A jak? Takže jediné možné řešení je, aby stát studentům hradil studia i ubytování, ale s podmínkou že musí deset let pracovat v Česku. V opačném případě, ať to platí každý sám...

Já jsem měl tu možnost se s Blankou Matragi potkat osobně. Pravda, tehdy na mě působila trochu odměřeně, ale síla osobnosti z ní čišela a promlouvala k nám ne jako celebrita, ale lidsky. Dokument je unikátní z mnoha důvodů. Předně je B. M. skutečná světová návrhářka. Máme možnost nahlédnout i za hranice státu a to až do Libanonu. Tam ji navíc čekala válka a to zrovna při podobné práci nemohlo být vůbec jednoduché, neboť je rozdíl, zda ve válce hrajete ve filmech, pečete chleba nebo tvoříte umělecká díla. A dost mě překvapilo, že jednak vůbec mohla opustit komunistické Československo a že zůstala v této válkou sužované zemi i nadále a nepřesídlila jinam. Také její práce se sklem o níž jsem moc nevěděl. Pravda je, že se asi narodila na jednu stranu v ideální době. Protože co dnes chcete vymýšlet za módu. Vše už bylo vymyšleno a cokoli dalšího je jen v různých variacích omíláním již použitého. Smutné je, že se nedostavili potomci. A také přiznávám, že se na ni hrozně podepsaly ty plastiky. Co ale dokázala a co představuje pro náš stát se jí brát nedá...

Jako milovník Cimrmanů jsem si na své přišel. Přeci jen mít možnost se podívat do zákulisí legendárního divadla je něco, čím jsem nepohrdnul. A zcela jinak to vypadá očima někoho, kdo v něm sám i hraje. Tím spíš, když nešlo jen o humorné minuty, ale i smutné. Líbí se mi, že se stejným nadšením, s nimž herci začínali pracují dodnes a nejsou jediní. Týká se to i nových a mladších herců. Faktem zůstává, že dokument nevypovídá zcela o chodu divadla, jen spíše zaznamenává (ne)všední okamžiky. Pro trojici  Filip Nesládek, Marek Šimon a Ondřej Veselka se jednalo o debut na různých pozicích a myslím, že to je dobrý začátek. Marek Šimon by takhle mohl natáčet dál a možná by přinesl něco zajímavého i v dalších filmech nebo by se dal Divadlu Járy Cimrmana věnovat celý seriál. Jistě by si to zasloužili. Humor, který předvádějí na prknech, jež znamenají svět totiž drží i v zákulisí a mezi sebou...

I při stopáži jednotlivých dílů byl pořad velmi obsáhlý a je těžké se vyjádřit ke všemu. Obecně se dá říct, že drogy jsou problém a z úst odborníků zaznívá, že stát s ním neumí bojovat správně. Což mě dost udivuje, protože zasvěcených a zkušených tu máme dost, tak jak to, že se ministerstva, vláda a úřednictvo neptá, nediskutuje, neporadí a nespolupracuje? Tady mi trochu chybí oslovit do pořadu i právě nějaké lidi z politiky a ptát se jich proč a jak. Ačkoli rozumím, že nejde o diskuzní publicistiku, ale vyjádřit by se mohli. Každopádně souhlasím s tím, že prevence je něco, je v tomto státě obrovsky zanedbané. Hodně lidí si myslí, že zahulit si trávu nebo dát si na diskošce extázi prostě nic není a patří to k zábavě stejně jako chlast a cigára. Dalším plusem je připomenutí různorodých statistik, které mnohdy překvapí. Stejně jako některá historická fakta a zajímavosti. Na druhé straně mi někteří odborníci sami připadali jako zhulení a chvílemi snad drogy i závislé obhajovali jako chudáky, kteří za svou závislost vlastně nemohou. Každý má volbu a pokud je svéprávný a dospělý, pak si zvolil svou cestu sám. Volba Cyrila Dobrého nebyla špatná, ale chvílemi šumloval, sám pak hrál v sérii Zrádci, která se právě drogám věnuje.

Čtyřlístek byl komiks, který si z dětství pamatuju a moc rád jsem ho četl. Na seriálu už od první chvíle (ne)zaujme dabing. Já bych si představoval jiné dabéry. Kupříkladu: Fifinka - Jitka Molavcová, Myšpulín - Ivan Trojan, Bobík - David Novotný, Pinďa - Josef Dvořák. Uznávám, že zvolení představitelé jsou přeci jen o něco mladší, ale ty hlasy mi k nim moc neseděly. Co se týče příběhů, chybí mi v nich vtip a nápad. Přeci jen je tentokrát velká přímočarost spíše na škodu. Těm původním komiksům se tento seriál zkrátka nevyrovnal.

Moc tomu nerozumím. Spravedlnost v Česku začíná být opět slepá, jako jsme to tady už jednou zažili a není tomu tak dávno. Pachatelé takových činů nemají na svobodě co dělat. Kdo ví, možná i soudci přistál nějaký ten úplateček, to v Česku není nic tak neznámého, korupce tu bují na každém kroku. Smutné je, že o pachatele je pečováno mnohdy lépe jak o oběti.

Když se řekne Prachařovi, každého určitě napadne Ilja a pak David. O prvně jmenovaném toho bylo napsáno dost a řečeno ještě víc. Zkrátka skvělý herec a nezapomenutelný Trautenberk ačkoli ho to štvalo. Já jej ale vidím třeba i z role v seriálu Chalupáři. David je též výborný herec a v mnohém překvapí jeho otevřenost co se divadla a herectví týče. Jakub Prachař se etabloval především jako moderátor, komik a hudebník a sem tam i hraje. Faktem je, že i když se stále více podobá dědečkovi, dostává docela pitomé role. A bude někdo další? To je otázka...