Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Dokumentární
  • Pohádka
  • Animovaný

Recenze (6 742)

plakát

Zelený rytíř (1993) (TV film) 

Za poslední roky je pro mě osobně tahle pohádka jedna z nejpřekvapivějších z desítek mnohých. Moc jsem nečekal, že se mi bude až tak líbit, ale líbí se. Věra Galatíková působila jako záporná postava uvěřitelně, Lukáš Vaculík a Ondřej Vetchý jsou výborní herci a pospolu jim to skvěle sedlo a Vendula Křížková se mi líbí dodnes, osobně ji považuju za jednu z nejhezčích hereček. Pohádka navíc není studiová. Celý příběh pak působí spíše jako nějaká pověst, ale o to zajímavější je. Šel bych ještě výše, ale více než padesátiletý Jiří Zahajský jako rytíř nepůsobil zrovna nejsvižnějším dojmem a ani ty rytířské souboje nebyly z nejlepších. Ovšem konec na mě zapůsobil dojmem antického dramatu.

plakát

Lesní ženka (1974) (TV film) 

Klasická pohádka o tom, kterak se dívka zamilovala do chudého chlapce a matka jejich lásce nepřála neboť by raději viděla vedle dcery někoho majetnějšího. A kromě příjemných herců a tehdy štíhlého Vítězslava Jandáka tato pohádka za dvacet minut nemá moc co nabídnout. Jasně, že všechno dobře dopadne a bez pomoci nadpřirozených sil by to nešlo.

plakát

Do nebíčka (1997) 

Není to tak dávno, co jsem na tento film myslel. Jen velmi matně si jej pamatuji z dětství, ale mám už jen opravdu v mlze. Přál jsem si, abych si jej mohl znovu připomenout a tuto možnost jsem nyní dostal. Je to film o dívce, která se stále nevyrovnala se smrtí matky. Otec vlastně také ne, jenže on neví, jak s dívkou pracovat a jak k ní přistoupit. Na venkově by se mohl odehrávat relativně zajímavý příběh. Z počátku to tak taky vypadá. Ovšem zatímco první polovina se líně táhne a postupně se pomalu dozvídáme různé okolnosti, konec je zase uspěchaný. K tomu se ve filmu pohybuje plno nevýrazných hereckých osobností, ale naopak s těmi známými jde kvalita rapidně vzhůru. Rozhodně Michal Dlouhý jako otec či David Matásek jako strýc - pro oba docela nevídané role nezklamali, ba právě naopak to byla dobrá volba. Stejně i Petr Hapka se do role podivína hodil. Našla se i řada humorných momentů. Ovšem stejně mi se závěrečnými titulky zůstala nějaká tak pachuť, že film disponoval velmi zajímavým námětem nedotaženým či nezpracovaným příliš dobře, což je škoda. Na druhé straně je to takový docela pohodový film pro nedělní odpoledne, u kterého si možná rodiče znovu připomenou, jak moc by měli svým dětem dávat zájem najevo a děti rodičům. A to tajemno okolo je bonus navíc.

plakát

Ženská pomsta (2020) 

Přiznám se, že k českým filmům jsem obecně dost skeptický a peníze vynaložené v kině za český film považuji většinou za vyhozené oknem. A kdyby nebyla akce na státní svátek "Vše za 28" asi bych ani tento film neriskoval. Českým filmům se po mnohých zklamáních už nedá věřit. Ženská pomsta je ovšem jiný kalibr. Předně je třeba říct, že komedie má předně bavit a způsobit u diváků smích. Ženská pomsta tohle splňuje na výbornou a tím je to u mě dané. Je to komedie, která baví. Filmy Dušana Rapoše obecně zrovna nemiluju a i pro jeho manželku Evu Vejmělkovou byl tohle první scénář. Ženskost je navíc zmíněna i v názvu, takže ano, zde dostávají pánové na frak a to jakože pořádně. Vůbec je tento film trochu jako zvláštní úkaz. Eva Vejmělková hrála od poslední Fontány jen ve dvou filmech, toto je třetí. Petr Rychlý se ve filmech prakticky neobjevuje a Mahulena Bočanová jen sporadicky. Vedle toho jim sekundují zkušení herci. A třeba Jakub Kohák se objevuje v docela neobvyklé roli. Režisér tedy vsadil na hereckou zkušenost tam, kde očekával zapojení i dalších hereckých činností krom těch klasických. Takže Petr Rychlý musí předvést svůj komediální talent, Miroslav Etzler také stejně jako Jana Paulová. Pravda, Mahulena Bočanová či Eva Vejmělková neměli zase tolik příležitostí, na druhé straně by s jinými herečkami dopadl výsledek asi jinak, ale třeba M. Bočanová mě rozhodně nezklamala. Všechno ve filmu, tedy místy i logika, je přizpůsobeno komediálnosti. Takže když se tři dámy objeví v divadle v klaunských maskách, což nedává smysl, aby se jen tak potulovaly v zákulisí, příliš rozumu to nedává. Stejně jako to, proč postava M. Bočanové leze z vlastního bytu na balkón místo aby usvědčila nevěrníka na místě, což stejně následně udělat chce. Nebo kde se vzala Jana Paulová na místo překladatelky? Na začátku také nevíme, že se R. Jašków bojí klaunů, takže si divák marně hlavu láme, proč před jedním utíká. A takových věcí je zde celá řada. Ano, film disponuje celou řadou nelogičností, nevyrovnaných hereckých výkonů či jednostranným zaměřením. Muži jsou totální ho.ada a ženy největší chudinky. Za rozpad vztahu může jen a pouze muž a jsou to právě muži, kteří trpí klasickými tresty - zničení luxusního auta, ztráta nadějné kariéry či konec v blázinci. Jestli ovšem opravdu jak externí tak zdejší recenzenty nepobavily scény "zhuleného" Petra Rychlého nebo tří uklízečů v oblecích, M. Etzlera běhajícího s čivavou, falešně těhotné Evy Vejmělkové s břichem - nafouknutým kondomem Janou Paulovou či hlášky: „Jsem holej jako přísudek" či sex až po volbách, pak se začínám ptát, zda se jedná o opravdu objektivní hodnocení. Jestliže ano, nejsme tedy na tom už tak špatně, že už se smát neumíme? Nebo že české filmy tak nějak automaticky házíme do odpadu prostě jen proto, že to tak bývá u českých filmů? Připadá mi to tak. Já se ale královsky pobavil a podle reakcí kina to ostatní neměli jinak. U nás v Ostravě se kino opravdu bavilo a zněl jím smích. Film zkrátka není radno brát vážně a ani bych to nedoporučoval. Spíše jako sled epizod, mini příběhů nebo jednotlivých scének. Jde o českou bláznivou komedii, která svou typologií nejvíce připomíná bláznivé francouzské či americké. Závěrem bych dodal, že po shlédnutí Klubu odložených žen bych hledal inspiraci tvůrců právě v tomto snímku.

plakát

Krtek a telefon (1974) 

Že lidé vyhodí do přírody všechno co jim přijde pod ruku jsme už viděli několikrát. Ale telefon? A funkční? A dokonce zvoní i když je vyvěšené sluchátko. Krtek nenašel moc způsobů, jak telefon využít a epizoda proto moc neměla s čím pracovat.

plakát

Otec nebo bratr (1978) (TV film) 

Ani druhý díl nezlepšil můj dojem z prvního. Kateřina je podle všeho dospělá a tudíž moc nechápu, proč se bojí říct rodičům, kde vlastně bydlí. Tím spíš, proč si od nich nechává něco nařizovat, ale holt taková nejspíš byla doba. Je tedy zcela pochopitelné, a asi to měli tím pádem udělat dřív, že jedou za jejími rodiči společně, aby se představili. Ti je přijímají docela klidně. Do této chvíle působí vše naprosto logicky. Když ale přijíždí sestra, její chování moc rozumu nedává. O to víc bych čekal moudřejší chování od rodičů. Hlavně matka jedná hystericky a vlastně se ani nesnaží o získání více informací, otec sebou nechává manipulovat, sbalit dceru věci v bytě, aby vzápětí rozhodl úplně jinak. Tím spíš nepochopím jednání bratra, který nejprve sestře vynadá, ale pak rodičům naprosto nic nevysvětlí a nechá je v tom. To nemluvím o sestře, která ve snaze všem okolo radit a pomát víc zkazí, ale snahu o nápravu nemá žádnou! A když je na tomhle postavena zápletka, tak to není moc dobré.

plakát

Krtek a muzika (1974) 

Sice netuším, kde se v zemi vzal takový vichr, ale Krtek to udělal originálně. Vida jak je originální, i desku si umí vytvořit.

plakát

Očista (2013) 

Všiml jsem si, že se určitě shodneme s více uživateli, že Očista je minimálně hodně zajímavý nápad, který by ale většina z nás určitě nechtěla zažít. Jenže tento nápad nebylo moc snadné rozpracovat, to bychom se s dějem asi museli podívat ven, tím spíš, když James působil dojmem, že jeho systém dělá z domu nedobytnou tvrz. Už na začátku byla stanoveno jasné morální dilema, zda za cenu snížení kriminality je tohle správná cesta. Vždyť se jedná jen o jeden den a každý má právo si svůj majetek zabezpečit po svém. Z tohoto pohledu přidávám vsuvku jednoho nápadu: proč se rodina na jeden den prostě nezdejchla mimo státy? Samozřejmě tuto možnost by nemohli z různých důvodů využít všichni, ale je to jedna z variant. Stejně jako ta ukrýt se někde v horách. Ovšem James a jeho rodina svému systému věřili a nedopadlo to dobře. V této souvislosti mě napadá myšlenka, která se váže ke konci filmu. Jak se asi zbytek roku tváříte na sousedy, o kterých víte, že vás jednu noc hodlali legálně zabít? Těch úvah kolem filmu je celá řada. Jako například ta, zda nezvanému návštěvníku svůj hrad otevřít či nikoli i za cenu ohrožení sebe a vlastní rodiny a posléze taky ta, zda muže vydat či ne. Téma samotné je zajímavější než film a navíc nabízí široké spektrum využití, takže se moc nedivím, že vznikly další filmy a nedivil bych se ani tomu, kdyby byly lepší než tento. Tvořit napětí tam, kde znáte nepřítele a máte omezené prostředí pohybu a zápletek je těžké. Zajímavější z tohoto pohledu byla druhá polovina, kdy se muži dostali do domu. Zase na druhé straně byl konec až nefilmově klidný, kdy hrdinové čekali až odbije sedmá. Možná to není nejlépe zvolený end, ale pravdou je, že oplývá originalitou a větší reálností, tím spíš, když úvod nabídl záběry z bezpečnostních kamer. Jsem moc zvědavý na pokračování.

plakát

Mizerové II (2003) 

Druhý díl Mizerové II je ještě o mnoho víc než jednička. O mnoho víc všeho. O hodně víc výbuchů, akce, honiček a samozřejmě i humoru. Pravdou je, že nám tvůrci znovu servírují často příliš užvaněnou podívanou, kdy dialogy na diváky doslova chrlí ze všech stran a místy jsem absolutně nestíhal, místy jsem se zmohl už jen na zívání. Ale...když už nadešla chvíle nějaké akce, a těch bylo naštěstí víc, pak jsem se královsky bavil. Každý fanoušek akčních scén si zákonitě musí přijít na své, když se výbuchy kolem jen hemží. A to nemluvím o až nevídaně dlouhých scénách automobilových honiček. Poslední kapitolou je humor samotný. Netvrdím, že jsem se při prvním dílu nebavil, ale u dvojky jsem se bavil královsky. Rozhodně víc. Tvůrci vsadili u pokračování na to, že pořádně šlápnou na plyn a přidají. Škoda jen, že jsem našel hluchá několikaminutová místa, které působily černá ovce mezi bílými jinak dynamickými scénami.

plakát

Důvod k rozvodu (1937) 

Četl jsem, že původně měla hrát Anny Ondráková s Huho Haasem. A podle mě je velká škoda, že tito dva se spolu v tomto filmu nepotkali, protože jim by to slušelo víc, což podotýkám s veškerou úctou, kterou si pan Oldřich Nový zaslouží. A. Ondráková byla ale výborná a dokonce bych řekl, že všechny předčila. Dokonce i Adinu Mandlovou, ta se mi tentokrát nelíbila. Komedie měla parametry trochu bláznivé divočiny ve stylu U pokladny stál...hlavně co se scén v hotelu týče. Ovšem potenciál to nenaplnilo. Manželka svého chotě miluje až moc bezmezně i když on postupně rozfofruje veškeré její jmění a bez kouska studu v tom pokračuje dál i když k nim chodí exekutoři. Přístup k exekutorům a exekuci je vůbec zajímavý. Pavel Bertl jim nabízí dýško a oni se mu zase omlouvají. Kouzlo staré doby je holt neopakovatelné.