ostravak30

Je to hezké, že bábu nestrčili do domova důchodců, ale nechali si ji, zvláště na Vánoce, ale jinak je to naprosto blbá povídka bez špetky humoru či čehokoli zajímavého. Jak říkal Dietl, Bakaláři měli být převázně humorní a vážné témata by v nich být neměla.

Nebýt Simony Stašové, tak bych dal ještě menší hodnocení. Pobavilo mě: "Zavolám policii," a bere si Zlaté stránky. Pak ještě jedna zajímavost. Když si jde Řezáč pro fotku dcery do skříňky, je vidět kamera i s červeným světlem. Jinak ten námět je totálně idiotský. Že si ženská vezme chlapa z kriminálu by se pochopit ještě dalo. Ale že si někoho takového pustí do bytu a dvě hodiny jej hostí, i když ji de facto přepadl a ještě mu pak odepíše na dopis a dokonce si jej vezme...to je na hlavu.

Je to pravda, dnes už toto dílo opravdu těžko zaujme. Zvláště, když holky mají v současnosti mnoho možností. Třeba si koupuit jídla v prášku anebo hotovky. Muži jsou dnes v domácnosti také mnnohem obratnější, i když výjimky se najdou. Miroslava Šafránková mě sama o sobě nikdy o hereckém talentu nepřesvědčila. Takže ani tentokrát to nebylo špatné. Buď přehrávala nebo to nebylo moc věrohodné, těžko říct. Celý příběh se navíc točí čistě okolo toho, jak se malá Bláža nejprve vyrovnává se smrtí matky, kde bych čekal tklivější a delší čas tomu věnovaný. A pak právě kolem domácnosti. A víc nic. Hudba mi přišla podobná seriálu Příběhy kocoura Modroočka a není divu, když se na ní podílel stejný chlap. A pobyt na trhu, kde dívka kupovala zeleninu a střídaly se obrazy jednotlých druhů zase připomínal reklamu na zelinářství. Jinak asi zaujme jen mlaďounký Vladimír Dlouhý.

Škoda, že Jiří Sovák nehrál v pohádkách častěji. Ty pražské pohádky mají své kouzlo. Hlavně ty vodnické, co se týkají Vltavy. Bylo jich natočeno mnoho. Určitě souhlasím, že tahle je jen další z opravdu dlouhé řady těch, které nejsou špatné, ale taky se navždy nezařadí mezi skutečně zábavné. Pohádka sice disponuje slušným obsazením, ale ve své jednoduchosti tentokrát není žádná velká krása. Vltavská víla by spíše mohla být jedna z pražských pověstí. Přihlížím ovšem k faktu, který jsem zmínil už na počátku. Viděl jsem lepší pražské pověsti. V téhle pohádce se dlouho nic neděje, nějakou dobu se žvaní a když se něco dít začne, nabírá rychlý konec. Taky ty příšerné dekorace. Jen ta hudba nebyla špatná.

Díky Petru Nárožnému a Ondřeji Havelkovi i docela slušná pohádka, ač natočená ve studiu. Zvoneček a jeho zpěv si ještě pamatuji z dětství. Vzhledem ke stopáži je to celkem oddychová, nenáročná záležitost s klasickými pohádkovými motivy - tři princezny, kvalitně zobrazené špatné vlastnosti. Jen ta Dáša mi tam neseděla. Mě totiž nikdy nepřišla krásná a už vůbec ne jako dobrá herečka.

Pohádka se pohybuje na pomezí vcelku dobré a tragicky zoufalé. Jsou zde prvky humorné, které mají způsobovat záchvaty smíchu, ale ono to nějak nefunguje. A proč? Protože princové mají půbosit směšně, ale otázkou je, zda to nefunguje, protože bratři Rašilové přehrávají nebo proto, že jsou napsané hrozné dialogy. Stejné je to s králem a hospodou, kde Vladimír Dlouhý jen vysedává a čeká, takže sledujeme časté záběry na hospodu, kde se vlastně nic neděje. A stejné je to s dějem. Je ještě vtipný nebo už totálně hloupý? Nedivím se, že jsou zde lidé, kteří budou tvrdit, že jim to přijde vtipné. Mě zase přijde, jako by si tvůrci mysleli, že jsou diváci blbci. A to včetně dětí. Dnešní děti jsou ale krutě jiné.

Taková česká klasika. Variací na pohádku typu Bůh a Ježíš nebo Bůh a svatý Petr bylo napsáno opravdu moc. Četl jsem je v knížkách lidových pohádek a v mnoha dalších. Za deset minut se toho moc ukázat nemůže, ale i když je pohádka natočená ve studiu, není nejhorší. A snaží se být poučná. Taky Libuše Havelková nehrála často záporné postavy.

Těžko to hodnotit. Docela mě překvapilo, jak vysoce je film hodnocen. Mě to zase tak dobrá komedie nepřijde. Je to takový předvoj komedií o puberťácích. Rok před tímto filmem vyšel na povrch snímek Sněženky a machři. Je pravdou, že zde ještě vedle puberťáků hrají i malé děti. Mladí herci předvedli docela kvalitní výkony. Příběh, který vlastně není žádný, se alespoň okrajově točí kolem krádeží. Podle mě lehce nadprůměrný snímek o náctiletých a humorný až ve chvíli nahánění zlodějky s klasickými osmdesátkovými hity.

Opravdu slabý film, kde je i málo legrandy. Chaplin je zde navíc dost upozaděný. Je poznat, že se jedná o jeho začátky.

Tento film už mladým dneska nic neřekne a za deset, dvacet nebo padesát let tím tuplem ne, neboť řada z nich ani neví, kdo byla Ema Destinová. Ta žena se narodila ve špatné době. Dnes by byla světovou celebritou. Komunisté tento film asi nekvitovali s nadšením už jen proto, že na co co dělalo rakouské mocnářství navázali nacisti a posléze právě komunisti. Druhá stránka pak je, že opravdu svobodní jsme byli jen chvilinku, protože i za císaře pána existovala tajná policie. Je to doba o které se málo ví a ještě méně o ní bohužel točí. V první řadě se mi nelíbilo, že u konverzací v cizím jazyku chybějí titulky, ale to bylo v československých filmech běžné. Pokud už titulky přece jen vznikly, překládala se každá druhá věta. A pak hudba. Logicky se dá předpokládat, že ve filmu o slavné zpěvačce zazní celá řada jejích písní. Ovšem čeho je moc... Jako bychom spíše sledovali její koncert a ne film. Božidara Turzovová a Juraj Kukura pak hráli výborně a nebyli jediní. Možná by si Ema zasloužila ucelenější film o svém životě a ne jen jednu epizodu.