Kass

Melodrama s kriminální podzápletkou. Ta se tenkrát točila jako na běžícím pásu. Tohle je zajímavé přítomností uhrančivého Rudolpha Valentina. Šlo o jeho poslední roli, než se z něj stala hvězda první velikosti. Valentino zde hraje dokonce záporáka. Šviháka s knírkem, co obloudí a posléze vydírá nebohou Veru v podání Marguerite Namara. Namara byla původně zamýšlenou hvězdou filmu, který měl nastartovat její kariéru. Po propuknutí mánie kolem Valentina byl ale film drasticky přestříhán na pouze poloviční délku. A popravdě, tohle torzo filmu nedává dějově příliš smysl. Bohužel se snímek dochoval jen v téhle verzi, i když ani původní úplná nepochybně nebyla žádný zázrak.

Zajímavý film ze vzdálených koutů kanadské divočiny. Příběh je prostý, ale filmařsky velmi slušně zpracovaný. Velkou roli ve snímku hraje příroda a její chlupatí obyvatelé. A přestože "Kočovníci severu" neoplývají tak poutavou poetikou jako některé soudobé skandinávské filmy, udržuje si film zvláštní meditativní kouzlo, jemuž napomáhá i přidaná hudba. Ruku v ruce s tím ovšem film zároveň působí i poněkud zdlouhavě a utahaně. Každopádně zde stojí za to vidět Lona Chaneyho v jedné z jeho mála vyloženě kladných rolí.

Světoznámý kouzelník Harry Houdini v roli chrabrého vynálezce a dobrodruha Harryho Harpera. Velmi slušný dobrodružný film, kterému z dnešního pohledu podráží nohy hlavně nepřítomnost skoro půl hodiny ztracené stopáže. Scénář sice mnoho důvtipu nepobral, ale u daného žánru je primární hlavně patřičné napětí a tempo. A zde si "Terror Island" splní svoje.

Mary Pickford v netradiční roli prosté ušmudlané pradlenky, která hledí vysoko a fantazíruje o pohádkovém štěstí, přestože se ji ta pravá partie producíruje přímo před očima. Filmy Mary Pickford byly áčkovou produkcí a na výpravě a kostýmech je to vidět. Pot a dřina londýnské spodiny je zde znát a cítit v každém záběru. Příběh o hledání osobního štěstí malé šmudly není nijak nápaditý, ovšem v podání Mary Pickford jde o neodolatelně půvabnou podívanou. Budu se opakovat, ale Mary byla famózní herečka. Přestože byla většina jejích rolí postavena na jejím přirozeném komediálním talentu, tak často prokazovala velkou hereckou tvárnost a široký výrazový potenciál. Její uťápnutá a přece duchem plná pradlenka je toho nejlepším příkladem. Nenechte se zmást zdejším nízkým hodnocením. "Suds" patří s přehledem mezi tu lepší polovinu bohaté filmografie největší ženské hvězdy němého filmu.

"Pravdivý příběh" legendy amerického baseballu Babe Rutha, považovaného za nejlepšího hráče všech dob. V hlavní roli s Babe Ruthem samotným. Problém filmu není ani tak v tom, že proklamovaný pravdivý příběh není pravdivý ani za mák, ale v tom, že je podaný velmi popisně a monotónně, i když se úporně snaží naladit na humornou notu. Plynulosti filmu rovněž neprospívá velké množství zbytečných vedlejších postav. I přes přítomnost největší dobové sportovní hvězdy, film ve své době příliš neuspěl. "Headin' Home" dnes může sloužit hlavně  jako vítaná vzpomínka a rarita pro hardcore baseball fandy, kteří se zajímají o historii svého oblíbeného sportu.

Veselé milenky, upjaté manželky a po vyražení si z kopýtka lačnící pánové. Jde o klasický, lehce moralizující dramatický spletenec. Vykonstruovaný příběh je obydlen jednorozměrnými postavami a dal by se shrnout do přísloví "Čím kdo zachází, tím taky schází". Slabý dobový průměr. Jo a o sex jako takový, film během stopáže ani náznakem nezavadí.

Každá doba měla své přitroublé béčkové filmy, a tohle je jeden z nich. Příběh je prostý. Dívka přijede do Mexika, kde ji na opuštěné stanici přepadnou banditi. Hrdina je jim na stopě a snaží se dívku zachránit. Originalita filmu spočívá v tom, že záchrana probíhá v autě. Dobrá polovina filmové stopáže nabízí čistě jen a pouze eskapády automobilu po nesjízdném kopcovitém terénu! Zde všechna čest, protože efektní trandění motorové káry po skalách a kamenech stojí za vidění. Dokonce mám dojem, že mohlo jít o placenou reklamu automobilky Maxwell. Nicméně tohle ježdění se po pár minutách omrzí a jinak film nenabízí v podstatě nic. Každopádně automobilovým nadšencům a milovníkům pojízdných veteránů vřele doporučuju.

Lubitschova vysokohorská variace na Shakespeareovu hru Zkrocení zlé ženy. Líbila se mi malebná atmosféra bavorské vesnice a hlavně skvělí herci v čele s Henny Porten, která se v dvojroli Lízy a Gretel ukázkově vyblba. Bezvadně švihlá a svižná komedie.

O mladých a pro mladé. Žádný generační film se zde ale nekoná. Jde o neškodně zábavnou komedii, která ve své usedlosti vypadá, jakoby ji pro své mladé diváky natočili jejich rodiče. Mladá Ginger se sice může čepířit jak chce, ale nikdy plně neopustí svoji komfortní zónu a ve finále se pěkně spořádaně zase vrátí do svého hnízda. Jde poznat, že filmu v produkci Lewise J. Selznika, otce legendárního Davida, byla věnována plná péče a řemeslně mu nelze nic vytknout.

Zařazení filmu do amerického Národního filmového registru se nelze vůbec divit. Jde pravděpodobně o úplně první film pojednávající čistě jen o indiánech, a s ryze indiánským obsazením. Po formální stránce snímek vypadá moc hezky. Točil se kompletně v exteriérech, v krásných přírodních lokacích. Film indiány nijak nestigmatizuje, snaží se o autenticitu a ve výsledku vyznívá až polodokumentárním dojmem. Příběh je hodně jednoduchý, postavený na klasickém milostném trojúhelníku a třenici mezi znesvářenými kmeny. Vyprávění filmu je hodně monotónní a působí koženě a unaveně, čemuž napomáhají i indiánští amatéři v hereckých rolích. Přesto jako originální rarita stojí "The Daughter of Dawn" rozhodně za vidění. Zvláště když se restaurace historicky hodnotného filmu povedla na výbornou.