Walle

Na seriál z prostředí pána prstenů jsem se těšila od ohlášení příprav a nejen to, bylo to pod křídly megakorporace s dostatečným financováním, takže co by se mohlo pokazit? Po shlédnutí prvního dílu jsem dostala odpověď, finance nejsou vše, chtělo to i někoho kdo ví jak má co a kdo vypadata někoho kdo umí psát dialogy. Druhý díl jsem byla schopna se zapřením pustit po dvou týdnech a i přes nesympatickou většinu hlavních hrdinů (s vyjímkou Arondira, Browyn a většiny trpaslíků)  jsem vydržela do konce první řady. Tento počin si nezaslouží označení pán prstenů, ale jako lehce podprůměrné fantasy se na to podívat dalo. Přemýšlela jsem o třech hvězdách, ale existence magického meče jen z důvodu otevření stavidla přehrady mě vrátila do reality, takže dávám 2 a jsem zvědavá, jestli tvůrci vezmou v potaz kritiku lidí a druhou řadu udělají lépe.

V posledních letech si užívám každé oživení, které značka přinese (kromě animované tvorby, které jsem nepřišla nikdy na chuť a prvotního počinu z 60 let, jenž je na můj vkus prostě příliš starý, čemuž i odpovídá představa o sci fi v něm praktikovaná, mám s občasnou výhradou ráda ze star treku vše co na plátno nebo obrazovku přišlo) a to ať už akčněji založený star trek nemesis, alternativní realitu jj abramse (ty filmy mám hned po mých srdcovkách ST II a VI nejraději), nebo moderně provedené trio posledních let Dtscovery, Strange new worlds a Picard, přičemž poslední zmíněný mě zaujal už první (od nové generace naprosto rozdílně pojatou) scénou plnou akce a násilí. Každý týden jsem hltala děj a nové i staré postavy a nemohla se dočkat co bude dál. Seriál hodnotím až po ukončení (alespoň je to tak tvůrci podáváno) a dávám 4 hvězdy a ne 5 protože jako každý fanoušek star treku i já občas zahlédla něco, co se mi líbilo méně, nebo mi připadalo špatně, ale jako celek seriál nezklamal a vzhledem k fámám a konci poslední epizody se nemůžu dočkat s jakým dalším seríálem tvůrci přijdou.

Candyman je mou oblíbenou sérií už od devadesátých let a tak jsem se nemohla dočkat i obávala nového zpracování (rebootu/pokračování - nebylo jisté co to bude). Dočkala jsem se a nadšená nejsem, obavy byly na místě - film je kombinací rebootu a pokračování prvního filmu, takže nenabízí nic moc nového kromě nového kabátu a hodně extrémního BLM zaměření. Zvažovala jsem jestli dát 2 nebo 3 hvězdy a ze sentimentu dávám 3 ikdyž si je snímek z mého pohledu nezaslouží.

Hry série Tomb raider znám od prvních, které mě nudily, přes "podle nich" natočené filmy (nedržící se naštěstí tématu) proložené skvělou akcí a výpravou, po reboot, který se mi od prvního momentu díky příběhu, zpracování i akci líbí moc a tak film slibující přesné převedení této hry na plátno vyvolal až příliš vysoká očekávání, jenž se postupně vytrácela od prvních scén s Larou, která jako jediná byla ztvárněna věrně (jen mi připadalo, že všechny akční scény s ní byly už v traileru), až do momentu otevření hrobky v níž po sléze očekávání i představa o filmu držícím se opravdu předlohy skončily pohřbeny pod o cca 80% osekanou verzí něčeho co by mohl být dobrý běžný film na podobné téma.

Terminator Genuisys je zajímavá kombinace staré dobré Arnieho akce a modernějšího stylu, pohrávající si se změnou časové linie a ikdyž to po předchozích dílech vypadalo, že záporák nemůže být drsnější opět přišlo (pro někoho možná nepříjemné) překvapení. Všude se najdou chybky a ani tady to není jiné, ale při filmu jsem se dobře bavila a užívala si Arnieho a pár dalších oblíbenců včetně představitele ztělesnění Skynetu a tak se dá říci, že po ne zrovna dobré trojce a Salvation konečně pokračování dosahující úrobně prvních dvou dílů.

Ubohá na rádoby lekavých scénách, temném příběhu bez hlavy a paty a pár nic neříkajících obrazech ducha nebo jeho ruky (jichž téměř kompletní sadu obsahovala už upoutávka) založená snaha o horror, kde ona hrůza zůstává pouze v pojmenovájí žánru.

Benedict Cumberbatch opět exceluje (tentokrát jako geniální autistický profesor matematiky a kryptoanalytik Alan Turing) v krásném emotivním zpracování skutečného příběhu snahy prolomit jeden z nejlepších kódů druhé světové války a konstrukce jednoho z průlomů výpočetní techniky na pozadí homofobní Británie válečných a poválečných let.

Godzila je další z pokusů o remake v novém kabátě, na který se pokud budu mít na výběr znovu nepodívám. Jedná se, o jak už si u remaků slavných filmů v poslední době začínám zvykat, jen o bezpříběhovou ukázku speciálních efektů, u které se tvůrci onu bezpříběhovost ani nesnaží maskovat. Efekty a opět pár hrdinských scén jsou to jediné, čím tento film disponuje a souboj monster, na jehož konci jedna odplouvá do oceánu při západu slunce oslavovaná jako hrdina, zatlouká tomuto "veledílu" poslední hřebík do pomyslné rakve.

Star trek in to darkness se mi líbil, ikdyž se jedná o trochu pokřivenou variantu starého geniálního Khanova hněvu. Postavy kapitána Kirka a Spocka byly ztvárněny jako již v prvním Star treku tohoto režiséra excelentně a Benedict Cumberbatch v roli Khana byl dokonalý. Převedení představy vylepšených lidí do moderního stylu bylo krásně ztvárněno už ve Star trek Enterprise, ale až J.J Abrams a Benedict Cumberbatch to dovedli k dokonalosti.

Na hraně zítřka je docela povedený film pro jednou o jiném druhu invaze z vesmíru. Mimozemšťané jsou celkem originální a zápletka zasunutá do osvědčeného konceptu časové smyčky tentokrát v nekomediální rovině, je geniální. Tom Cruise září jako vždy a jeho vývoj od nováčka po hrdinu smrt za smrtí, baví stejně dobře jako celkový příběh filmu.