StaryMech

Zábavná romantická veselohra, v níž se český divák mimo jiné dozví, že se lze společensky povyrazit dražbou bližního a že k tomu, abyste získali něčí úctu a lásku, nestačí chovat se slušně - musíte v slušném chování trumfnout všechny ostatní; proces urychlíte tím, že se naučíte vyřezávat elegantní sochy z ledu a ovládnete francouzštinu a hru na klavír. Motiv proměny povýšeného sobce v sympaťáka (s podmínkou nárůstu jeho společenského úspěchu, samozřejmě) je v Hollywoodu nadčasové zboží, Ramis ale ve své pastičce na diváky jako by přehlédl fakt, že Murray je nepoměrně přesvědčivější a zábavnější v té první fázi.

Velmi hezky vypravená a nasnímaná čechovština, trochu vleklá a místy tiše hysterická. Jiří Cieslar kdysi v zasvěcené recenzi napsal, že zjednodušením literární předlohy (redukcí děje i vnitřního světa hlavní postavy) Wajda nechybil; já, ačkoli jsem Iwaszkiewicze nečetl, tíhnu k opačnému dojmu.

Bezesporu nadprůměrná filmařina - všechno ostatní s čistým svědomím nechávám k posouzení Polákům a zájemcům o bližší ohledávání jejich národní nátury.

Tvůrci, jak se mi zdálo, upřednostnili smyslovo a výtvarno před duchovnem - pod jejich náladovými obrázky úchvatné prastaré krajiny, stříbra ikon ve světle svic/petrolejek a žhavých těl pod sutanou nenacházím víc než mělké přitakání renesanční radosti ze života tady a teď. Animace ve slohu byzantských rukopisů příjemně vyplňuje prostor, ve kterém jsme se mohli nořit do hlubin rozumu nebo citu.

Na své pozdní evropské filmy může být režisér Siodmakova formátu sotva pyšný. Když jsem ale před pár dny v televizi poprvé zhlédl jeho "Žuta", byl jsem mile překvapen mírou humoru a autorského nadhledu - jako by si tvůrci velmi dobře uvědomovali onu "roztomilou pokleslost", o níž píše Gudaulin a pro niž mám já asi větší pochopení. (Mimochodem ošklivé slovo "brak" mi přinejmenším k Mayovi moc nesedí.) Lex Barker s Rážovým hlasem je kapitola sama pro sebe; jak často dnes vidíme na tváři akčního hrdiny takřka nepřetržitý milý, přirozený úsměv?

Dílko obrazově i zvukově nadmíru nápadité a skvěle animované, ale propánakrále - sedmasedmdesát minut?? Pokud se k Borowczykovi ještě někdy vrátím, bude mít přednost "Blanche", "Renesance", "Hry andělů" a "Diptych" a možná i "Goto, ostrov lásky", "Zvíře" a "Pekelné scherzo".

Jako dítě mě svým zvukem okouzlovalo jméno Tuareg, později mě upoutala krása tuarežských žen a ještě později jejich společenské postavení, které by jim mohla leckterá Evropanka závidět. Díky Kochové dokumentu lze Tuaregy šmírovat docela zblízka a nerušeně, včetně jejich snů (když víte jak na to, můžete si dovolit do "objektivního" svědectví vpustit i ty). Režisérka v leckterém ohledu strčila do kapsy i tak zdatného kolegu, jako je Werner Herzog s jeho tematicky blízkým snímkem "Wodaabe - Pastýři slunce". Když její film skončil, říkal jsem si cestou do Penny Marketu: kéž by ässhäk ovládl i srdce nás usedlých bledokožců!

Has převedl vypravěčské bludiště polského šlechtice, vzdělance, umělce, cestovatele, válečníka a sebevraha z poloviny 19. století v dramaturgicky a herecky bezvýrazný sled výjevů v malebné širokoúhlé černobílé. Poměřování sil mezi skutečností a snem / pravdou a zdáním tu údajně přesáhlo do jinotajného svědectví o režisérově době, zatímco magie, kabala, tarot atakdál ostrouhaly. Při elektronickém kvílení a škrundání slavného Pendereckého jsem se těšil na to, až bude vystřídáno příjemnou španělskou kytarou.

Schulz byl zcela mimořádným mistrem slova (kterého přídomek "polský Kafka" myslím prodává pod cenou) a pokus převést něco z jeho povídkového díla na filmové plátno mi od režiséra bez "lvího spáru génia" připadá jako projev nemírných ambicí. Hasovo "Sanatorium Na věčnosti" není primitivní vulgarizací jako Brabcova "Kytice", ale poměříme-li ho předlohou, vyznívá lacině a nadbytečně. I přesto, že se s ním tvůrce lopotil pět let, že jeho výprava a kamera uchvacují a že jeho vliv dosáhl až za Lamanšský průliv, jak o tom svědčí tvorba bratří Quayů.

Zdá se, že Arym Kubat má svůj vrchol za sebou - "Kentaur" opakuje mnohé z předchozího "Pana Světla" včetně jeho slabin a v charakterizaci titulní postavy i v rozvíjení děje nepůsobí příliš přesvědčivě.