Snorlax

Je tam několik skutečně vtipných momentů, celkově je film velmi pohodový a je na rozhraní mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami. Za Patricka Bruela zaokrouhluji nahoru.

Nevím, jestli si z nás Almodóvar tropil šoufky, ale když se produkční vyznává při oslavě Harryho narozenin a den po nich ze svých hříchů, čekala jsem, že na scénu vtrhnou kolegové páně Cimrmana a s výkřiky "přichází vítr z hor," servou ze scény všechny dekorace a uklidí herce do bezpečné vzdálenosti. Nestalo se, takže to asi bylo míněno vážně. Příběh je zajímavě vystavěn, ale představitelku paní produkční bych nechala oddout větrem z hor. Pozitivní je to krásné vyznání se z lásky k filmu, téměř tak silně vášnivé jako Truffautova Americká noc.

Ta nejhloupější šablona z béčkových sci-fi s lekacími momenty nemůže přece přesvědčit, že se jedná o mysteriózní a ještě k tomu kvalitní film. Gibson byl v mnoha momentech naprosto nedůvěryhodný a štvala mě i hudba. V závěrečné scéně jsem postrádala již jen dlouhý záběr na vlajku s hvězdami a pruhy lehce se třepetající v mírném vánku, který byl způsoben potleskem přeživších Američanů. Od odpadu tuhle ptákovinu dělí pouze to, že jsem se párkrát solidně lekla.

Licoměrnost, cynismus a chlad jsou základními stavebními kameny Buñuelova pohrdání španělskou střední vrstvou, která by ráda byla tou vyšší.

Ojojoj, to se nepovedlo. Není z toho ani sociální, ani válečné drama. Navíc bohužel všechny flashbacky jsou technicky tak mizerné, že není příliš k rozpoznání, co se děje. V oblasti sociálního dramatu utkví zkopírování Boženy Němcové, která též s despektem propírala žrádlo pro panského pejska v kontrastu s hladem v podzámčí. A o koncentračním táboře bych raději z úcty k režisérovi pomlčela. Tam se trošku podařila snad jediná scéna, když jde Jožka navštívit (ani se neptám, jak je to možné) své kamarádky, které se staly pokusnými vzorky.

Je mi líto, ale tohle ani náhodou nepřipomíná Melvilla. Tohle je jen ucabraná nuda. Kdyby v hlavní roli byl nějaký krásný chlap a ne Monica Vitti, třebas by mne i bavilo půl hodiny sledovat jeho nečinnost, další půl hodiny jeho bloumání po pokoji a deset minut jeho let nad Římem. Jenže Vitti není krásný chlap.

Rozpočet tvořilo zřejmě pár franků a kusanec srdce pana režiséra.

Plyšově hebký film s výbornými hereckými výkony a výtečnou hudbou.

Tohle by si ke svým divákům nedovolil ani Godard. Tohle už nebyla absurdní groteska, tohle byla totální anarchie na filmovém plátně. Vtipné, nápadité, hravé, geniální.

Ano, je to kýč, ano, je v něm hodně klišé, ano, mnoho věcí je zcela nelogických, ano, film je nadmíru sentimentální. Jenže pracuje kvalitně s dětskými neherci, režie se sice nedopouští nápadů, ale je profesionálně nudná. Jako celek by film vlastně za moc nestál. Jenže ta geniální pointa ho posunuje do naprosto jiné roviny. Bez posledních deseti minut by to bylo tak na jednu odřenou hvězdičku.