mh.mail

0% - Hlava nebolela ani tak draka, jako spíš mě. Tohle bylo naprosto příšerný, proti tomu i takové V peřině je vrchol kvality.

90% - Já tenhle klip žeru, i když nejvíc se při něm nažrali pánové Kopecký s Horníčkem.

40% - Poetika tohoto filmu se se mnou minula, a to jak kdysi v dětských letech, tak i dnes v dospělosti.

80% — Ač špionážní filmy nepatří zrovna mezi mé nejoblíbenější, seriál Bez vědomí se mi líbil. Po Pustině to byl již druhý počin HBO ve spolupráci s režisérem Zachariášem, který jsem viděl. Líbilo se mi to zhruba stejně. Seriál jsem dal téměř na jeden zátah, na konci se sice úplně velké překvapení nekonalo, neboť jsem již něco tušil, ale to vůbec nevadilo. (Tedy jedno odhalení mě opravdu překvapilo — na totožnost „krtka v StB“ jsem nepřišel.) Je pravda, že některé situace byly hodně nepravděpodobné (např. nepozorovaný pohyb hlavní hrdinky uvnitř sovětského vojenského prostoru, to bylo spíše z říše sci-fi), došlo i na pár chyb v jinak pečlivě realizovaném vykreslení tehdejší reality (ve 3. dílu byl použit označník autobusové zastávky, který se v roce 1989 rozhodně nepoužíval, metro A v roce 1989 taky nekončilo ve stanici „Náměstí Míru“, ale „Strašnická“), ale to mi nikterak neubralo zážitek z celého příběhu.

20% - Možná že se z toho námětu dala uvařit třeskutá crazy komedie na "český způsob". Vznikla ovšem téměř nekoukatelná a zapomenutelná nuda. Pár zajímavých momentů (spíš pokusů) tam bylo (např. v tramvaji zapomenutý pohřební věnec se stuhou "Nikdy nezapomeneme"), ale jinak pokusy o aktuální satiru dopadly špatně. Po letech si trochu vybavím pouze povídku "Tramvaj do Poděbrad", ostatní dvě ve mně nezanechaly žádnou stopu.

50% - Motiv postupného odkrývání strašného rodinného tajemství, o kterém nikdo nechce mluvit, je fajn. Jen způsob vyprávění nebyl zvolen moc šťastně - je to příliš rozvláčné, pomalé a takové nějaké divné. A ten konec je taky zbytečně klišoidní.

30% - Wow, vzdušný letecký souboj! Jinak byl film a celý příběh značně naivní, ale to je asi poplatné době vzniku.

0% — To se prostě nedá. Jako kdyby si parta amatérů šla natočit pohádku na Admiru osmičku. Je až neuvěřitelné, že se jednalo o „profesionální“ produkci.

30% — Asi bych hodnotil o něco lépe, nebýt toho naprosto dementního konce, kdy se ani nedozvíme, jak to vlastně se zmizelou ženou bylo. Vůbec nechápu, proč byl film natočen.

50% — Ne že by forma přímo zvítězila nad příběhem, ale dost se o to snažila a nakonec to bylo o prsa korejské dívky. Příběh byl zajímavý, ale nebýt té formy, asi by byl film minimálně tak o třetinu kratší. Zpočátku to bylo trochu nepřehledné, být to asijský film, tak bych se v tom, kdo je kdo, asi ztratil úplně, ale s přibývajícím časem se to zlepšilo, i ta zmiňovaná forma už tolik neobtěžovala. Závěr se dá snad považovat za happy end, i když s jednou drobnou kaňkou. Jen tedy mi přijde velmi nepravděpodobné, že by takhle psychicky nemocná žena mohla tak dlouho pracovat u policie a ještě nosit zbraň.