mh.mail

20% - Nepovedený pokus o společenskou satiru zabalenou do "atraktivního" hávu hudební "komedie". Příběh zmatený, pár hudebních motivů neustále se opakujících s různými (a někdy i stejnými) texty. Právem zapomenuté.

30% — Slabé, málo vtipné, písničky taky nic moc. Pan Markov se dostal do povědomí vynikající komedií Jak utopit dr. Mráčka (ale vzhledem k jeho další tvorbě se obávám, že lví podíl na kvalitě výsledku měli především Macourek s Vorlíčkem), pak se mu ještě povedlo Slunce, seno, jahody (pokračování už měla sestupnou tendenci), no a zbytek žádná velká sláva. Karel Vágner taky složil lepší hudbu a lepší písničky než do této minisérie. Nepomohla tomu ani nevynalézavá realizace, Hynek Bočan už jako by zapomněl na S čerty nejsou žerty nebo aspoň na Zapomnětlivého černokněžníka. Jedinou zajímavou postavou je vedoucí skladu Kotrč Jiřího Císlera, který snad neuměl být v žádném filmu špatný. Libuška Šafránková s Pavlem Zedníčkem jen tak plytce plynou, Pavel Trávníček a Jana Paulová šíleně přehrávají a ostatní jsou v zásadě jenom do počtu. Ani se nedivím, že tento seriálek ve mě nezanechal žádnou stopu a že si na něj vůbec nepamatuju, ačkoliv v době jeho premiérového nasazení jsem již měl na svých bedrech dobře dva křížky.

50% — Film se inspiruje filmem Na Hromnice o den více, což taky na konci otevřeně přiznává. Tvůrcům se nakonec na prakticky stejný půdorys podařilo napasovat detektivní příběh, který nebyl zas až tak blbý. V jednu chvíli ke konci to vypadalo na „typickej americkej debilní konec“, ale naštěstí autoři odolali pokušení a vrátili se k pachateli, kterého jsem určil už na začátku filmu. Happy end nakonec kopíruje svůj vzor, ale dívat se na to dalo. Vzhledem k verbalově komentáři mi nezbývá nic jiného, než hodnotit třemi hvězdičkami.

60% — Vizuálně určitě na úrovni, někdy možná až zbytečně moc naturalistické. Případ byl takový dnes už standardní, pachatele jsem odhalil asi minutu před tím, než nám ho odhalili i tvůrci :). Standardní (až klišovité) pak byly věci jako inspektorka psychicky dole (bůhvíproč), chovající se, jako kdyby byla permanetně sjetá, její nová kolegyně jakbysmet (ta alespoň polovinu filmu působila jako sice hodně divná, ale zato velmi zkušená a kvalitní odbornice). Rozuzlení pak neslo typické znaky nedotaženosti některých prvků: např. pachatel je již dlouho bez pořádné práce, takže ho vystěhovávají z domu pro neplacení nájemného, ale přesto nemá problém si opatřit propriety k poměrně náročné realizaci svých činů. Na druhou stranu se na to docela dobře koukalo a podobnými nelogičnostmi trpí třeba i hollywoodské produkce (ty především). Jen tedy přemýšlím, kdy se zase vrátí do módy (jestli vůbec) točit o normálních detektivech.

40% — Nepřehledný film. Podivné postavy, včetně klišoidního rozvedeného a chlastajícího detektiva, podivná retrospektiva, jejíž smysl mi zůstal utajen. Nakonec jsem se spolehlivě dozvěděl jenom KDO vraždil (což mě asi v polovině filmu napadlo, nikoliv logickou dedukcí – nebylo moc z čeho, ale náhlým podezřením), ale PROČ vraždil, už bylo naznačeno jenom vágně (jistě, asi to měla být nějaká pomsta všem matkám). Stejně tak nebylo vysvětleno více věcí — smysl již zmiňované retrospektivy, jakým způsobem si pachatel tipoval oběti (opravdu k němu všechny chodily jako k doktorovi? Jistě to víme jenom o té poslední) a asi by toho bylo víc, ale nechci příliš spoilerovat. Opěvovaná severská detektivka se jaksi nekonala. Původně jsem chtěl dát o hvězdičku víc, ale když jsem si při psaní komentáře uvědomil, co všechno mi vadilo, snižuji hodnocení na dvě.

50% — Tuctový kriminální seriál bez nějaké větší invence. Výjimku tvoří snad jen poslední díl, který se typově zase až příliš vymyká předchozím dvanácti.

50% — Tak jsem to dodíval a v zásadě jsem vlastně zklamaný. Šest dílů jsem sledoval rádoby uměleckou kameru, poslouchal rádoby umělecké disharmonické zvuky vydávané za hudbu, sledoval pomatenou mysl „hlavního hrdiny“ a jeho pitomé promluvy do kamery, abych se dozvěděl, kdo zavraždil policistu Blažka. A když jsem se to dozvěděl, cítím se poněkud ... podvedený. Taky jsem celou dobu čekal, že mi tvůrci vysvětlí, co měla znamenat ta tanečnice u tyče ve skleněném akváriu na nákladním automobilu, tančící na Dvořákovu Novosvětskou (i když zdůvodnit tu skladbu bych asi dovedl, ale tu tanečnici a prostředí už nikoliv). A nic. Protože to ale nebyl vyložený propadák, tak za to jsou ty tři hvězdičky.

50% — Film trpí stejným neduhem jako seriál Bohéma. K čemu je mi film, který pojednává o historické události a přitom je většina postav vymyšlených, nebo mají změněná jména? Pokud se autoři nechtěli nikoho dotknout, tak tohle téma neměli vůbec realizovat. Anebo to pojmout jako fiktivní příběh o fiktivní postavě. Stejně tím akorát zvýšili zvědavost zjistit si, kdo to v reálu byl. Prostě čekal jsem něco jiného. A je to škoda, protože příběh Jiřiny Štěpničkové (a jejího syna Jiřího) je opravdu silný.

50% — Zpočátku jsem si myslel, že příběh bude postaven na konfliktu dvou mužů – bývalého kriminalisty Mojžíše a vozíčkáře Oseckého. Sice jsem tam neviděl důvod pro stockholmský syndrom, ale čekal jsem, jak se to vyvine. Začátek byl docela nekompromisní – část viny byla na obou a každý mohl být na toho druhého nikoliv neprávem naštvaný. Příběh se však vyvinul jiným směrem, a to k obchodu s bílým masem, jehož obětí se stala i dcera Oseckých. Osečtí nakonec požádali Mojžíše o pomoc a ochranu před mafiány, kteří chtěli jejich dceru zlikvidovat. A zde už se stockholmský syndrom prodral na povrch velmi zřetelně. Proč ne. Z hlediska dramatického nebyl dvoudílný film špatný, ale působil nedotaženým dojmem. Co měla znamenat linka s nevěrou Osecké a tím, že na to manžel přišel? Čekal jsem, že to bude nějak řešit, ale nakonec z toho nic nebylo. A v závěru to vzdala i Osecká sama. Stejně tak linka nového přítele Mojžíšovy bývalé ženy a jeho agresivity vyšuměla bez výraznějšího zájmu. Že by takový člověk, navíc policista, opustil pole bez boje? A nakonec divně vyšuměl i titulní syndrom – holka se na konci zachovala dost nelogicky, pokud tedy nemělo jít o to, že se netrefila. Nepochopil jsem taky, co dělali na Lukášově pohřbu Osečtí, tohle bylo nejspíš pouze k tomu, aby divák chvilku tápal, čí že to pohřeb vlastně je.

30% - Zmatený a nekonzistentní slepenec různých motivů ve stylu "jak pejsek s kočičkou pekli dort". Podivné postavy (jak ti dva trotlové, co okupovali hobití noru, tak i zmatený ušatý skřítek), slabí vládci lesa (k čemu tedy byli, když si nedokázali poradit s jedním samozvancem), potenciál čarovného kamínku prakticky nevyužitý (jeho role v závěrečném usvědčení padoucha byla spíš směšná) a tak by se dalo pokračovat, ale byla by to ztráta času.