Režie:
Eva SadkováScénář:
Jiří Zdeněk NovákKamera:
Eduard LandischHudba:
Eduard Nikolajevič ArtěmjevHrají:
Radovan Lukavský, Josef Kemr, Oldřich Kaiser, Regina Rázlová, Petr Vacek, Radan Rusev, Jaroslav Someš, Jan Novotný, Karel Houska, Karolína Kubalová, Dáša Neblechová, Eva TrunečkováObsahy(1)
Člověk, který probírá kostnatými, nedočkavými prsty kameny svítící ve špercích, je starý. Vypadá jako zrůdné, vrásčité dítě, které nemůže odtrhnout oči od nádherných hraček... "Krásné diamanty! Indické. Za císařství by jen tenhle náhrdelník stál dvakrát sto tisíc franků.. Ale teď ztrácejí diamanty na ceně." Stařec, který tu sedí v bídně zařízené světnici nad hromadou skvostů, je odborník. Rozumí tomu, na co se dívá. Rozumí tomu, co dělá... Gobseck je lichvář. Obchodník s penězi, hmotnými statky, ale také s lidskými strastmi a strachem, s nouzí a hrozbou krachu. "Nevím nic o jeho minulosti, jen to, že poznal skoro celý svět. Možná jako korzár, jako hledač pokladů, jako obchodník s otroky - bůhví," řekne o Gobseckovi jediný člověk, jehož lichvář nezařadil do své hry jako toho, kdo má být poražen - advokát Dervilla. Gobseck je ústřední postavou novely Honoré de Balzaca, kterou do televizního scénáře převedl J. Z. Novák. Inscenaci natočila v roce 1985 režisérka Eva Sadková s Josefem Kemrem v hlavní roli. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (35)
Kým byl Balzakův Gobseck v minulosti? Snad někým, kdo „poznal skoro celý svět. Možná jako korzár, jako hledač pokladů, jako obchodník s otroky…“ Kým je Gobseck ve skvělém podání mistra nad mistry Josefa Kemra? „Tvrdý obchodník s penězi, který se na ně dívá jako na zboží, které lze kupovat a prodávat.“ Nebo snad jen „chudák, jako každý lakomec,“ který „neměl rád nikoho, ani sebe a proto nefňuká“? Každopádně nejodpornější postavou této bravurní televizní inscenace určitě není. Tou je z mého pohledu Regina Rázlová coby hraběnka, která si tak dlouho podřezává pod sebou vlastní větev, až za to krutě zaplatí. I když i u ní platí, že "neštěstí dokáže být nejlepší učitel." PS.: Nějak nechápu, jak může zde být za autora hudby vydáván Eduard Nikolajevič Artěmjev, když v titulkách je jasně napsáno, že hudba byla vybrána z děl Ludwiga von Beethovena. Že jde o moc krásnou (zejména klavírní) hudbu, snad ani nemusím moc zdůrazňovat . ()
Otec Goriot je pro mne osobne velice dulezita kniha, Gobseck jako jeho pokracivani. Co rict. Kemr Gobsecka samozrejme hluboce vystihl, ale v jeho pojeti to neni ciste negativni postava. Pridal ji sobe vlastni lidstinou, ktera probublava akuratnosti postavy. Je tvrdy na druhe, aby pod jejich maskou odhaloval, "co jsme kdo za ludia". Cisarovi nove saty v pojeti Honore Balzaca - hle, clovek je nahy, cimz je vede k pokani a k nalezeni sveho skutecneho a lepsiho ja, jak se mu to povedlo u mladeho pravnika, kteremu se stal svym zpusobem otcem i vzorem. A kdyz se Gobseckovi samotnemu na chvili zatocila hlava z neuveditelneho bohatstvi, kteremu spadlo do klina, na smrtelne posteli se v nem opetovne lidstina probouzi skrze svedomi. Kemr to vsechno vsak neodehral sam, mel skvele partaky v Lukavskem, Razlove, Kaiserovi, Novotnem, kteri umoznili dokreslit jim nacrtnuty obraz.. Mihne se zde i mladicky Vacek. 8/10. ()
Gobseck je klasikou od Honoré de Balzaca, ktorý síce nepatril medzi mojich francúzskych literárnych obľúbencov 19. storočia, ale klasiku je potrebné poznať. A pokiaľ túto klasiku sprostredkuje kvalitná režisérka s kvalitnými hercami, medzi ktorými tróni Josef Kemr, ktorý sa pre túto úlohu narodil, výsledkom je vydarené dielo. Tieto diela francúzskeho romantizmu sú na míle vzdialené od súčasnosti, a aj keď nemajú praktické využitie dožičia hodnotný zážitok. Trochu ma rušila krásna Beethovenova hudba, ktorá bola hlučnejšia ako bolo vhodné a navyše ju pripísali nejakému Rusovi. Som zvyknutý na nadhodnocovanie českých produktov a tak ostanem u svojich troch hviezdičiek, aj keď som bol spokojnejší, než by sa z ich hodnoty zdalo. ()
Naprosto nemilosrdný Balzacův vhled do světa Francie za bourbonské restaurace. Krutý, nemilosrdný, zmítaný nelogickými vášněmi, bezbřehým sobectvím a ovládaný otřesnými lidskými karikaturami. Gobseck je pak jedním z nejdrsnějších vrcholů Lidské komedie a nejspíš právě po jeho přečtení formuloval Karl Marx svoje myšlenky o penězích jako všeobecné k...vě. A není se čemu divit, protože Gobseck je skutečně postava k sežrání. - Slib mi, že jim neodpustíš ani měďák, ani měďák!!! A Kemr ho vystihl tak, až je člověku úzko. ()
Jedním slovem vynikající. Asi nejeden divák si po zhlédnutí uvědomí, co je prapodstatou dobrého divadelního a filmového představení - kvalitní předloha, dobré herectví a práce režiséra. K bohatému zážitku potom opravdu stačí jen pár kostýmů, dva tři interiéry, čtyři pět skvělých herců a nepočetný štáb. Josef Kemr mistrně balancuje na hraně odpudivosti, nakonec je mu však člověk skoro až vděčný za to, jakým způsobem překází podvod vypočítavé a nevěrné hraběnky v podání R. Rázlové.... "Bohatí mají jediné životní přání - být ještě bohatšími " ()
Reklama