Michaell

Oplývám vlastností, kterou jistě oplývá i řada jiných lidí, že totiž pokud od filmu nic neočekávám, či dokonce očekávám jen to nejhorší, výsledný dojem je alespoň o jeden stupeň lepší, než kdybych očekával zázraky. S vědomím tohoto se uskromňuji a dávám 3 hvězdy, jelikož film se mi docela líbil, přestože (protože) jsem od něj vůbec nic neočekával.

Sice místy trochu příliš typický představitel žánru, ale přesto neomleté a pěkně zpracované (i vizuálně) téma. 3,5

Viděl jsem jen druhý díl a konec prvního a musím říct, že srovnání s televizním průměrem dopadá jednoznačně ve prospěch tohoto titulu. Současné televizní filmy dost často působí dojmem, že byly natočeny tak cca před patnácti lety. Tento pocit mě v tomto případě nepřepad. V rámci televizní zábavy je to tak 70 %.

Tyhle filmy obvykle opravdu nemusím (hůř na tom bývají snad už jen akční snímky), ale u tohohle jsem se opravdu bavil. Nevím, jestli to bylo mým aktuálním rozpoložením, ale vážně jsem se bavil.

Filmy tohoto typu mívám rád. A i tento by se podle mě docela vyvedl nebýt přinejmenším rozpačitých hereckých výkonů. Nevím, jestli to bylo režií či "nadáním" hlavních protagonistů, ale chvílema to bylo docela úsměvný. Když se ale od toho člověk oprostil, tak to ušlo.

Čekal jsem čekal a vono furt nic, furt nic a pak jako když utne. Neskutečný...

Já vlastně vůbec nevím, jestli se mi tenhle líbil nebo ne, takže mi nezbývá než dát trojku (dvojku si minimálně za hudbu, herecké výkony a "originálnost" určitě nezaslouží), ale možná je to na čtyřku, fakt nevím...

Počátek zápletky mi přišel trošičku vyumělkovaný - myslím odeslání terapeutkou za synem těsně před podepsáním - vlastně už po - ale já o tom prd vím, třeba se to děje. Ale občasným klišé se vyhnout nepodařilo. Celkově ale velmi povedený film, stylově čistý, u kterého jsem se ani vteřinku nenudil. A výkon hlavní herečky byl prostě boží.

3,5

Normálně bych dal čtyřku, ale po shlédnutí ostatních, velmi nízkých hodnot dávám z trucu pětku. Podle mého názoru se jedná o jeden z nejrealističtěji působících filmů, které u nás byly za poslední dobu natočeny, ať už se to týká dialogů, či herckých výkonů, ze kterých by si řada našich mladých "mazáků" mohla vzít příklad. Když už padlo srovnání se Samotáři, tak nic proti nim, natož proti Jitce Schneiderové či Rašilovovi, oba jistě (jinde) skvělí herci, ale jestli mi něco na tomhle filmu vadilo, tak to byly dost nepřirozené výkony těchto dvou a některých dalších zúčastněných (samozřejmě byly "přítomny" i výkony skvělé) a některé umělé scénaristické kousky. Myslím si, že v tomhle ohledu by se jejich tvůrci mohli z hodnoceného snímku jen poučit.