Sadova302b50

Krátké, přímé, silné, bez většího patosu, zdlouhavých řečí a ten slzavý potok se z koryta do údolí rozhodně nevylije. Jenom... trochu té pachuti násilím ždímaných emocí tam v jistém místě bylo cítit, přesto 3,5 hvězdy a 70%

Zvědavost zabila kočku, co může provést malé, zelenooké holčičce? Čmáranice na zeď jako úpis ďáblu? Báječný hororový kraťas, který si vypracuje slušně děsivou atmosféru, je z něj cítit zoufalá beznaděj (panáček na kole) a hlavně je velmi dobře animovaný. Rovněž hudba mi k tomu náramně pasovala. 90%

Klip mi nijak zvláštní nepřišel, ale písničku mám docela v oblibě (co se týká spolčení s F.R.Čechem, na špici je u mě asi Kartágo z Hrr na ně...). Takže kvůli Schelingerovi dávám ty čtyři hvězdy.

V rámci SIlberlignových filmů, s nimiž jsem už měla tu čest, je Půlnoční míle pro mě ten nejlepší snímek. Propracovaný scénář, nevšední koktejl smutku a bizarního humoru, poměrně zajímavá hudba a velmi solidní herecké výkony (Jake Gyllenhaal rozhodně nezůstával pozadu za svými zkušenějšími kolegy). Pravda, filmu trochu trvá, než se naplno rozjede, ale pak to stojí za to. Za mě 79%

Terry Gilliam tehdy pokračoval ve své krasojízdě, kterou utnul až za několik let, aby se pak mohl připomínat tu většími, tu menšími záblesky v rámci svých, už ne tolik vyčnívajících, snímků. Pamatuju si, že jsem si musela Dvanáct opic pustit několikrát, protože poprvé jsem spíš jen zírala, než abych mohla být schopna všechno absorbovat. Výtečný scénář, atmosféra, zajímavá kamera, film je ze všech hledisek velmi zručně a precizně natočený a herecké výkony jsou přímo ohromující (překvapivě exceluje i Brad Pitt), jo, a Bruce Willise jsem si tehdy docela svižně přeškatulkovala. 96%

Silná romantika s jedním roztomilým (trochu dlouhým) flashbackem a řádkou svěžích hudebních vystoupení. Film provází humor a rozhodně se zdlouhavě netáhne. Líbil se mi více, než In ginocchio da te, což jsem vpravdě ani nečekala. 3,5 hvězdy a 65%.

Na svou dobu nijak špatný videoklip, stále to byly začátky, takže zůstávám shovívavá. Tematicky, pravda, se více přibližuje „rebelské“ zpracování (trochu zahlazuje i to zdejší pedofilní vyznění), ale po pěvecké stránce sahá nová úprava této starší verzi leda po opasek kalhot. Hvězdu přidávám za pány Effu a Herze, na které byla radost pohledět :-)

Na rozdíl od starších sérií jsem v tomto novém pokračování viděla všechny díly a nenašla žádný, který by ho stahoval dolů někam na hladinu televizní břečky. Paradoxně na mě nejhůř působil úplně první díl s názvem Rose, který mi přišel dost poddimenzovaný po příběhové, i po emoční stránce. Oproti tomu nejvíce se mi zatím líbil z první série dvojdíl The Empty Child a The Doctor Dances, z druhé The Girl in the Fireplace, ze třetí Blink, ze čtvrté Midnight a opět dvojdíl Silence in the Library a Forest of the Dead, z páté taktéž dvojdíl The Time of Angels; a Flesh and Stone plus epizoda Vincent and the Doctor, z šesté The Doctor's Wife; a ze sedmé epizoda Hide. V rámci nejnovější série potom pro mě jednoznačně vítězí Flatline. Ze speciálů potom u mě vyhrává Nevěsta na útěku s mojí oblíbenkyní Catherine Tateovou, jejíž vyřídilka je bezkonkurenční. Celkem: 92%

Zatím jsem neviděla všechny dostupné díly, a když, tak řádně "doktorovsky" na přeskáčku (i v samotných doktorech: začínala jsem Tomem „tím se šálou“ Bakerem, pak jela retrospektivně od třetího k prvnímu a nakonec v řádném pořadí od pátého k sedmému), ale docela mě to chytlo, a to nejen svými příběhy, ale především zde již zmiňovaným humorným nadhledem. Velmi lituji, že nepokračovali s Paulem McGannem jakožto dalším seriálovým doktorem (pro mě byl téměř jedinou dobrou položkou na hůře stravitelném filmu, a po několika audiohrách jsem usoudila, že by to opravdu mohlo být dost zajímavé). Protože jsem však narazila na několik dílů, u kterých jsem se doslova kousala nudou (nebylo jich mnoho), hodnotím za čtyři hvězdy. Ale nedivím se, že tenhle seriál a jeho nová pokračování Britové dodneška žerou. 80%

Fascinující je pro mě to, že tento klip založený na speciálních efektech nevypadá otřepaně, naopak může v poklidu konkurovat dnešní o víc jak patnáct let mladší produkci. Z Björk a jejího nevšeního hlasu mě jako vždycky mrazí v páteři, takže dávám rovných pět.