Magika82

Ač je povinností filmových, tak jako knižních kritiků, zachovávat objektivitu, u některých snímůků je nutné diváka upozornit i na subjetivní dojem či obhájení vlastní kritiky. Subjektivní pocit z tohoto Marvelovského počinu je pro mne konsternování. Konsternování ze zpracování scénaře. Vždyť postačilo uchopit prvotní podstatu psychicky otřesené, zahořklé a zklamané Wandy Witch ( ne nepochopitelně), spojit se závěrem snímku, a div se světe, rázem bychom měli patrně první krátkometrážní film ze světa Marvelu. Objektivně pro diváka vzato: Po vizuální, animační a trikové stránce jeden z dalších Marvelovských skvostů. Tzv. Multivesmír, či správně Pararelní vesmíry, na jednu stranu nabízejí nekonečné možnosti pro svět Marvel a jeho další rozvoj. V tomto bodě je však nutno se zastavit. Tam, kde vzniká prostor pro téměř nekonečné množství budoucího rozvoje a možností, je potřeba přihlédnout ke skutečnosti, že prolnutí Paralelních vesmírů nemusí být zdaleka ku prospěchu ve všech směrech. Vzpomeňme na Avengers: End Game. Paralelní vesmír nabízí rovněž téměř bezpočet variant závěrů. Včetně Thanose, a dalších a dalších postav. A snaha vytěžit z Paralelních vesmírů pouze pozitiva, je v takovém okamžiku postavená na hlavu. Nemluvě o popření zákonů Teorie chaosu.  Avšak, pro tento snímek ze světa Marvelu nepředbíhejme. Doufejme, že bude zachována hlava a pata i dalších snímků a nedojde k poměrně zbytečným odbočkám jako v případě některých "hrdinů". Shrnuto: Vizuálně excelentní, herecké výkony nezklamaly ani tentokráte, dějová linie za nimi však kulhá na obě nohy a místy příběh sám šilhá příčinou scénaristů, jenž ne dvakrát šťastně chopili se předlohy. Ano, režisér Sam Raimi rovněž zdárně snímek ukočíroval bez toho, aniž by se celý snímek nepřevrhl na nemálo výmolech, jemuž mu sami scénaristé připravili. Výkon protagonistů, práce animátorů, otěže v rukou Sama Raimiho leč postačují na hodnocení dotýkající se alespoň konečky prstů 60%.

Inu, inu. Na dobrodružství zapomeňte, milí diváci. V každém případě nikoho z nás nemohla Sandra Bullock zklamat ve své komediální poloze, ač je i mistryní vážných rolí. Channing Tatum skvěle sekundoval. Daniel Radcliffe za nimi pokulhává, ale statečně se drží kam až mu jeho postava ve scénáři dovoluje. Brad Pitt zde pouze zahraje několik štěků, čímž jeho veškerá role končí. Nicméně, je-li libo komedii s akčními prvky, pak lze s čistým svědomím film doporučit. Herecké výkony obou hlavních protagonistů jsou zárukou nejedné velmi zábávné chvíle. Vydařená výprava, nádherné scenérie, velmi dobrá animační a triková práce. Nicméně, objektivita je na prvním místě. A tak v žádném případě neočekávejte žádný velkofilm, ani příliš dobrodružného zaměření, které je divákům slibováno. Zde opět bylo vsazeno na velká a slavná herecká jména. A jak již jsem uvedla, nejsem příznivkyní snahy sázet v obsazení na ně tam, kde scénář zůstal v podroušeném stavu patrně alkoholohového opojení. Shrnuto: Jako poměrně zdařilou komedii lze tento filmový počin ohodnotit 60%.

Mnohé filmové kritiky a kritikové mohou tomuto snímku ubírat na hodnocení z důvodu ne zcela hlubšího pochopení jeho sdělení a poselství. To je však velká chyba, které by se nikdo z nás neměl dopouštět. 1) Pochopení lidského podvědomí je opravdu stále v plenkách. 2) Hypnoterapie bez uvedení do stavu na pomezí vědomé a podvědomé spolupráce mozuku pacienta je ve většině zemí stále zakázáno. A i kdyby nebylo, zodpovědní psychologové s potřebnou atestací by se zajisté k podobnému kroku nepřistoupili. 3) Naprostá většina lidí bez zkušeností či znalosti psychologie, psychiatrie, rozdílu mezi vědomím a podvědomím a jejich vzájemnou interakcí, by téměř jistě přistoupila na plnou měrou psychologem vedené hypnózy ve stavu ztráty byť cástěčně vědomého vnímaní. 4) Svěřte takovou moc do rukou narušeného jedince, který již z pozice svého titulu a zdánlivě přesvědčivého jednání, že je to pro vaše dobro, a na možný obrovský průšvih je zaděláno. 5) Podvědomá kontrola mysli jinou osobou v době celkového hypnózy vede k možnosti takového zneužití. Což anály kriminilogie celého světa pouze potvrzují. Tento snímek, ač pracující s omezeným rozpočtem a nepříliš zdařilou výpravou, se však soustředí právě na toto varování a poselství v jednom. Zvláště, jde-li o psycholožku spolupracující s kriminální policií, která v podobě několika minutové filmové sekvence je protipólem svého profesního mužského protějšku. Její krátké, avšak nanejvýš podstatné vysvětlení celého nebezpečí plné hloubkové hypnózy v nesprávných rukou, je zcela excelentní. Scénář pro tuto postavu, byl mistrně zvládnut někým, kdo o této problematice ví velmi mnoho. Nezapomínejme, že strach patří mezi naše prvotní instinkty, za které je zodpovědná část mozku Amygdala. Tedy nejstarší část mozku. Máte-li v moci prvotní instinkty jiného člověka, můžete z něj vytvořit lotku či časovanou bombu nebezpečnou sobě, druhým nebo ji připravit o kontrolu nad vlastním tělem. Herecké podání K. Siegel a J. O'Mary je v tomto smyslu brilantním tancem psychologicko vražedné hry, které má k realitě blíže, než-li většina podobně laděných snímků. Z těchto důvodů bych byla pokrytecká, kdybych snímek neohodnotila 80%. Nebýt ochuzené výpravy a řádně omezeného prostoru pro vedlejší postavy, hodnocení by dosáhlo na 100%.

Netflix obecně plodí jeden film za druhým. Což je logické, pakliže jste produkčním i vysílacím kanálem svých vlastních seriálů a filmových děl. I z těchto důvodů je nutné mnohdy přimhouřit oči nad některými díly. Ovšem i zde platí, že výjimka potrzuje pravidlo. A jednou z těchto výjimek je právě i snímek The Devil all the time. Samozřejmě, režíserova ruka v podání Antonia Campose není nezanedbatelným prvkem. Stejně tak scénář, dějová linie a herecké výkony. Mnohými zatracovaný Robert Pattinson zde předvedl jeden ze svých nejlepších hereckých výkonů. Tak jako například ve filmu Bílý slon. Spolu s Tomem Hollandem vytvořili pevnou stavební kostru, o níž se rovněž celé dílo může opřít zcela bez obav. Psychologické drama pracující s velmi poznamenanými lidskými osudy a rozříštěností lidské společnosti  a nedostatku empatie, vytváří prostor pro velmi nebezpečnou hru. Hru, v níž jednooký mezi slepými není pastýřem, ale vlkem za pastýře se vydávajícím. Oslabení celé dějové linky spatřuji pouze v samotném závěru filmu. A jelikož závěr má být druhým vrcholem příběhu, nezbývá mi, než ubrat snímku 20% z jinak původně mnou zamýšleného udělení 100% tomuto filmovému dílu. V každém případě, i přes toto škobrtnutí, nelze jinak, než-li film vřele doporučit. 80% a tedy krásné čtyři hvězdy z pěti.

Excelentní výprava. Poměrně dobře zvládnuté herecké výkony. Téměř ohromný potenciál. Tak kde se stala chyba? Komediální prvky filmu ublížily. Odlehčenost v mnoha sekvencích ubírá na ponurosti a psychologicko dramatické atmosféře. Střed filmu, který poskytuje - tak jako u knižních děl, velký prostor pro rošádu postav a zvratů, zůstává nevyužit. Opět se i zde potvrdila má stále opakovaná slova o tom, že více scénaristů působí na finální scénař toxicky. A k tomu opět přidejme třetí osobu v podobě režiséra. Jeden hot a druhý čehý. Bez vzájemné sinergie nelze dílo udržet kompaktním tak, jak mělo, či bylo původně zamýšleno. Dá se tak shrnout, že pouze přímé akční scény, ač mnohé jsme ve stejných kabátech jen jiné barvy už viděli mnohokrát, udržují film nad hladinou. A herecký výkon a podání celé hlavní postavy v podobě herečky B. Gilpin, za kterou v tomto snímku dalece zaostala i ostřílená H. Swank, pomohlo definitivně udržet snímek nad hladinou až do jeho závěru. Právě z těchto důvodů si z mého pohledu snímek zaslouží oněch 60% a tedy tři hvězdy. Jelikož pro zpříjemnění večera rozhodně není slepým výstřelem.

Když chce někdo natočit film podle knižní předlohy, měl by s takto náročnou prací mít zkušenosti. Jak si mohla scénáristka dovolit takto se odklonit od autorského textu knižního díla, a režisérka se postarat o totální herecký otřes, který dokonala nedokonalými scénami, to už je na posouzení zdravého úsudku a vizuální představivosti, která je taktéž i pro práci režisérů nezbytnou, především autorky knižního díla, s jejímž duchovním vlastnictvím bylo takto zameteno... 20% za jisté scény, kterých lze ve snímku napočítat na prstech jedné ruky a označit alespoň jako průměrnými...

Nečekala jsem mnoho...avšak nedostala jsem vůbec nic, co by alespoň zlehka pohladilo srdce divačky a zaměstnalo mysl kritičky... Scénář na dvě věci. Režie jen na tu první věc ze dvou. Herecké výkony rovny počínajícímu ochotnickému divadlu. Dějová linie bez hlavy a paty. Trikové efekty se rozhodly neúspěšně konkurovat těm ze 70. let... Stáhla jsem, viděla jsem, hodila jsem do koše... 0% a tedy Odpadkový koš, prosím!

Nebýt některých akčních scén, které stály za shlédnutí a občas podařených dialogů, včetně schopnosti použít řeč těla beze slov v podání Noomi Rapace, můj subjektivní kritický pohled by nepřipustil zařazení snímku do lepšího průměru. život je hold boj. Filmová tvorba téměř stejná řehole jako tvorba literární... Někdy je zvládnutá dobře, málokdy výborně, čas od času zcela nezvládnutá, a většinou se nad hladinou průměrnosti drží pouze díky hlubokému nádechu a řádnému šlapání v tvůrčích vodách, kde jsou proudy silnými, leč někdy "obohaceny" o změť skrytých kořenů, ostrých balvanů, a nečekaných vírů... Těmi proudy jsou aktuálně žádaná či nežádaná témata určená produkčními a vydavatelskými společnostmi, které se řídí průzkumem mezi diváky/čtenáři. Kořeny jsou úskalími bránícími úspěšně projít sítem konkurence. Balvany představují překážky rozpočtové, a názorové. A oněmi víry jsou diváci/čtenáři, pro něž tvoříme. A pokud si zakládáme na tom, abychom je svou tvorbou vždy nasytili a potěšili, pak s bázní očekáváme jejich zpětné reakce... Snímek Close Vicky Jewson se stačil v mých očích zhluboka nadechnout a neklesnout pod hladinu do podprůměrnosti... 60% a tedy 3 blýskavé hvězdy lepšího průměru tohoto filmového žánru.

Děsím se... nikoli však díky snímku jako takového, ale toho co představuje... už si nevzpomenu ani na název snímku na upíří téma s bratrem Julie Roberts, Petrem. Ale i ten byl - a to nevěřím tomu, že to zde skutečně uvádím - o stupeň výše než tato ptákovina (tímto se omlouvám veškerému ptactvu)... Copak už neexistuje žádný scénárista, režisér a filmové studio, které by byly schopny zpracovat tento žánr do filmové podoby tak, aby minimálně šlapal na paty snímkům s mnohem starším datem? Ano, i herecké hvězdy, či spíše Paní a Pánové se zaslouženě psaným velkým "P", se odebírají stále častěji do "dalšího života, Na věčnost, do Věčných lovišť, na Západ," nebo jak se komu zlíbí... Ale cožpak to znamená, že "nevychovali" další důstojnou generaci herců a tvůrců? Patrně ne... Nemám ani chuť se tímto snímkem více zaobírat. Škoda filmových pásů, které mohly být použity jinde a lépe... Odpadkový koš, prosím!

Kdo čeká kvalitní snímek, zaslouží si medaili za naivitu. Já už ji mám také. "Céčkový" více než nízkorozpočtový snímek, jehož dějovou linku lze předvídat od prvních minut až k závěrečným titulkům, kde herci sami evidentně nevěří ani svým rolím, s nimiž by se měli ztotožnit, výprava se de facto nevypravila se štábem nikam, a scénárista psal dialogy patrně pod tlakem hlavně pistole přiložené k hlavě kýmsi ze zástupců filmového studia... No nic, 20% jen a pouze za scénu odehrávající se v muzeu...