Luciana

Ačkoliv jsem tento film viděla již před několika lety, zapsal do mé duše písmem nesmazatelným. Příběh pojednává o dvou mladých lidech Kate (Jacqueline McKenzie) a Harrym (John Lynch) trpících schizofrenii. Jejich setkání proběhne velmi prozaicky, a to na jednom z mnoha povinných terapeutických sezeních. Osudově se do sebe zamilují a svůj krátký vztah zpečetí společným bydlením. Zlom v příběhu však nastává ve chvíli, kdy se společně rozhodnou nebrat předepsané léky, jež je udržují (alespoň částečně) v reálném světě. Sled následných tragických událostí jen umocňuje Katino těhotenství a následný porod dítěte – „andělského dítěte“. Snímek citlivě a přitom realisticky zobrazuje život lidí stižených jednou z nejkrutějších nemocí, při které ztrácí nejen sami sebe - svou vlastní duši, ale stávají se i štvanci svých představ, halucinací a nebezpečných obsesí. Co se hereckých výkonů týče, oba představitelé se svých nelehkých rolí zhostili na výbornou, zejména bych vyzdvihla sugestivní výkon Johna Lynche.

Život jako sen probuzený do smrti.

Björk jako pohanská kněžka lásky s odhalenými ňadry a rudými rty. Oděna jen v korálky, zpívajíc křehký sonet o lásce. Vzhledem k něžnosti písni nádherně kontrastní, živočišné, dechberoucí.

Úloha osobnosti v dějinách sestává prakticky z ochoty dotyčné osobnosti zemřít nebo nechat se zabít dříve, než stačila odvolat.

Pět hvězdiček pro Franciszka Pieczku.

Stále hledám svoji polskou Veroniku.

Poetika i krutost života, tentokráte z pohledu koní. Působivý krátký film umocněn sugestivní hudbou i kamerou, jehož druhá půle byla pro mne, kvůli drastickým záběrům, poněkud těžko stravitelná. Přesto jeho zhlédnutí mohu jen a jen doporučit, neb takový už život je, krásný i krutý. A někdy obé dohromady.

Poutavý i poučný sedmidílný dokument mapující historii hudebních videoklipů všech možných žánrů. Budou vám představeny klipy od Madonny přes Radiohead až po Einstürzende Neubauten. Mě osobně nejvíce zaujal tento od formace UNKLE, především pro svou neotřelou formu děje a geniální (pro mne až filozoficky hluboký) závěr.

Živoucí, sexy, divoká, s nevyhraněnou sexualitou a lehkými sklony k sebedestruktivitě. Taková byla nejen Gia (celým jménem Gia Marie Carangi), ale donedávna i její (filmové) druhé já - Angelina Jolie (tuhle divoženku zklidnilo až mateřství). Role Gii byla pro tehdy nepříliš známou herečku nejen velkou výzvou, ale především zatěžkávací zkouškou z které se dostávala bezmála rok, natolik ji úloha ztroskotavší modelky vyčerpala. Nutno podotknout, že tento vcelku povedený snímek, zachycující jak vzestup tak tvrdý pád modní ikony let osmdesátých, obsahuje i několik velmi žhavých (nejen lesbických) erotických scén, ve kterých Angie odhalí téměř vše.

"Já, Olga Hepnarová, oběť vaší bestiality, odsuzuji vás k trestu smrti přejetím......"