PosleniKiwi

James Wan zkrátka umí. Sice mi už poněkolikáté servíruje to samé, ale pořád to na mě funguje a i když to už není tak plné nápadů a neotřelých kamerových triků jako jednička, vůbec mi to nevadilo, protože Wan dokáže z každé scény, kdy se vás pokouší vystrašit, dostat maximum. Každou scénu pomalu a pečlivě buduje a nekazí ji lacinou lekačkou, nejdřív vás nechá pořádně podusit a až nanejde ten správný moment, kdy to nejmíň čekáte, tak to přijde a mě to z nějakého důvodu vždycky dostane. Takhle vás první polovinu filmu nenechá vůbec vydechnout a pořád vás zasypává čím dál tím víc infarktovějšími scénami s pořádně hustou atmosférou. To se v druhé polovině bohužel změní, film ztratí trošku na tempu, vyjde na povrch hloupější scénář a začněte počítat žánrová klišé, kterým se ani hororový génius takové kalibru bohužel vyhnout nedokázal. Mě však neskutečně baví ústřední dvojice, takže mi to bylo úplně jedno a vlastně jsem si užíval ty chvíle, u kterých si můžu vydechnout a užít si chvíli klidu. Trošku horší než jednička, ale pořád parádní kus řemesla a dobrá duchařina.

Happy Death Day bere ne zrovna originální, ale rozhodně zábavný koncept opakování stejného dne pořád dokola, který jste mohli vidět třeba v Edge of Tomorrow nebo Groundhog Day a snaží se ho navléct do hororového kabátku. Ale spíš než horor je to teenagerká komedie. Hlavně kvůli konceptu se vůbec nebojíte o hlavní hrdinku, protože se prostě zase vzbudí a všechno jede znova a především je tak nesympatická, až jí tu smrt vlastně přejete. když nad tím přemýšlím, nebojíte tak nějak všeobecně, ale to už asi nebude chyba konceptu (dívám se na tebe pane režisére). Vlastně jediný důvod proč jsem byl napjatý byla obrovská potřeba jít na záchod, a tak jsem se zatajeným dechem vyčkával na tak moc vytoužený konec. Mimochodem ten, kdo si myslel, že ta maska je děsivá, by měl být vykázán z filmového průmyslu (Christopher Landon strikes again). Největší škoda je pak asi absence goru, který se tak nějak nabízí, když hlavní hrdinka umře asi patnáctkrát. Bohužel jak jsem napsal výše, je to spíše komedie, avšak ne moc dobrá a v rámci žánru ani konceptu nepřináší nic moc nového a když s nějaký zajímavým nápadem přijde, tak ho vůbec nevyužije. Na druhou stranu film příjemně ubíhá a díky Jessice Rothe se na něj i dost dobře dívá a dokonce z ní nakonec přestane být taková sneaky little biatch. Rozhodně bych nedoporučoval na film jít do kina, vlastně bych na něj nedoporučoval koukat kdekoliv, ale když už nějakou náhodou skončíte u sledování tohohle mizerného hororu a podprůměrné komedie, tak se z nějakého mě nepochopitelnému důvodu nudit nebudete.

Tak a je to tady zase. Pásová výroba dílen Marvelu vyprodukovala další přírůstek do rodiny MCU. Po prvních dvou dílech, které se tak nějak bez ksichtu ztratili v šedém průměru, chytří lidé dali hlavy dohromady a zjistili, že elegantně si vypůjčit ksicht od svého úspěšnějšího bratříčka, bude asi to nejlepší, co můžou s Thorem udělat. Tuctový příběh, hlavně to musí být vtipné, do pozadí hrát cool retro hudba a celé to musí mít pořádný nádech osmdesátek. Jednoduchý vzorec. Vyšlo to předtím, tak co by se mohlo pokazit. Nó očividně dost věcí. Parodie na Thora s Thorem v hlavní roli se mi hold nezamlouvá, tak jako nenáročným konzumentům z řad mainstreamového publika. Vážně nevím, proč se všichni kolem smáli těm až příšerně na sílu nuceným vtípkům a bylo jim asi úplně jedno, že postavy vedou hloupé dialogy plné klišé, které vidím přicházet tak 5 minut před tím, než proběhnou. Ale nebudu lhát. Párkrát jsem se opravdul zasmál. Ale i u Béčkových hororů se leknu laciné lekačce, ale stejně někde uvnitř vím, že tohle prostě není ono. Akce mě celkem bavila, jen si nejsem jistý, jestli to bylo díky dobré choreografii a zajímavým nápadům nebo jen díky líbivé hudbě. Vlastně vím. Byla to hudba. Protože ani v akčních scénách se revoluce nekoná a gladiátorské zápasy, což se jevil jako hodně dobrý nápad, jsou až trestuhodně nevyužité. Ale nenechte se zmást, protože nový Thor není jen nahodilé spojení gagů, je tu i jakýsi dramatický oblouk, který je však zanesen pod hromadou vtipů, které maskují i nevyvážené tempo, a jakýkoliv pokus o to, se brát vážně nebo vyprávět nějaký vážnější příběh pak působí trošku úsměvně. Ale co, nejde skoro o nic, jen zkázu Asgardu, nějaké to úmrtí bližních a špetka rodinného dramatu, takové ty věci nad kterými si jen mávneme rukou a jdeme se zase smát, jak sebou někdo praští o zem. Představeny jsou i nové postavy, ale většina z nich je buď naprosto plochá a nebo je představena jen aby sem tam prohodila nějakou hlášku (Jeff Goldblum je ale bůh). Chápu, že se to z těchto řádků nemusí zdát, ale on to není úplně špatný film, vlastně se u něj pravděpodobně budete dost bavit a ta osmdesátková stylizace a barevná paleta jsou opravdu povedené, jen jsem už asi unavený touhle tuctovou Marvel produkcí, která však očividně stačí na 87%.

WOW. To je jediné, co jsem ze sebe dokázal dostat po shlédnutí tohohle filmu. O filmu jsme si nic nezjišťoval,a tak jsem nevěděl, co od toho mám očekávat, bylo mi jen řečeno, že se na to mám podívat, a tak jsem to udělal. Toho člověka, který mi to řekl miluju za to, že mi to doporučil, ale ze stejného důvodu ho i nesnáším, neboť takhle depresivní film jsem nikdy před tím neviděl. Už od začátku filmu mi bylo jasné, že tohle asi neskončí úplně dobře, ale ta poslední půl hodina, kdy jsem jen koukal před sebe a nechápal jsem, co mi to Darren Aronofsky servíruje za znění skvělého soundtracku, z tohohle snímku udělalo jeden z mých nejoblíbenějších filmů, na který se už ale nikdy nechci podívat znovu. Skvělo natočeno, sestříháno a skvělé herecké výkony. Všem se na tenhle film doporučuji podívat s dobrou náladou, v jiném případě, nevím jak by jste dopadli. Jestli máte děti měli byste tenhle film pouštět preventivně před spaním a věřte, že si k drogám ani nepřičichnou.

Zajímalo by mě, kolik museli Cameronovi dát peněz, aby řekl, že je tenhle film skvělý. Protože víte co? On vážně není. Možná se to bude líbit někomu, kdo je 1. a 2. dílem nepolíbený. Protože všechno, co jsem měli tak moc rádi, všechno, co bylo na těch dílech tak skvělé, je pryč. Atmosféra není, akce je nezajímavá, dialogů je dost, ale jsou o ničem, z nejvíc bad-ass terminátora t-1000 udělali vykastrovaného kocoura, a příběh je slátanina, která maže vše, co jsme doposud viděli a činí tak naprosto nestylovou a příšernou cestou. Pokud nechcete vidět mladší CGI verzi Arnolda jak se mlátí s dnešní verzí Arnolda, tak se tomu vyhněte hodně velkým obloukem.

Pro fanoušky je to asi přijatelnější, ale mě, jakožto někoho, koho warcraft nezajímá, to nezaujalo. Hodí vás to do světa, který neznáte, plných věcí, kterým nerozumíte a nikdo vám je nevysvětlí. V matných a umělých kulisách se pohybuje spousta postav, které díky rychlému střihu a nepochopitelné rychlosti, kterou film ubíhá nemají dostatečně času, na pořádné vykreslení a ani si k nim nestihnete vybudovat nějaké hlubší pouto. Osobně mě zajímaly jen asi čtyři postavy a potom tam bylo hodně postav vedlejších, které byly naprosto dvojrozměrné a byly vám prostě úplně jedno. Celý film pak působí jen jako prolog, který vám vlastně nic moc neřekne, skončí dřív než se stane něco pořádného a vytratí se jen tak do prázdna. Není to zvládnuté jak po režijní stránce, tak po stránce scénáře, který je vážně hloupý a plný klišé. Alespoň to CGI vypadá dost k světu.

Jsem sice zarytý marvel fanoušek, ale tohle říkám naprosto nezaujatě. Ten film je hroznej. Je to dlouhý, nudný, když je tam nějaká akce, tak je strašně nepřehledná, scénáristické kličky, díky nimž se postavy chovají naprosto nelogicky a zvraty vycucané z prstu a Luthor je hroznej. Hrozný snad v každým směru, i když se vás budou fanoušci snažit přesvědčit o opaku.

Ano, ano, ano!!! Nějakou záhadou se panu Millerovi, který natočil něco jako happy feet, povedlo vytvořit něco neuvěřitelného. To co slíbil, dodržel a přinesl nám neskutečný zážitek. Jedna velkolepá honička plná over the top akce, která je každou další akční sekvencí nápaditější. Příběh je sice trošku zanesen do pozadí, ale má svojí určitou hloubku a hlavní postavy jsou i přes minimum dialogů skvěle napsané a naprosto rozumíte jejich motivacím a dokážete si je oblíbit i nenávidět. Ale jak už název napovídá, ve světe, který George Miller vytvořil je všechno šílené. Nahlédnutí do toho, jak tenhle svět funguje, respektive nefunguje, vás naplní plno negativními emocemi, ale budete si užívat každičký výjev, který vám George předhodí a že jich je. Plus parádní soundtrack který k akci sedne jak hrnec na prdel, super kamera a celková stylizace filmu. Všechno tohle z toho dělá jeden z nejlepších filmů, který jsem kdy viděl.