Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Krátkometrážní
  • Dokumentární
  • Animovaný

Recenze (1 133)

plakát

Pomsta (2017) 

Artová verze I Spit on Your Grave mixlá se survival dramatem, s tím že tu absolutně nefunguje scénář a napětí. Dlouhé a nudné pasáže, nepodstatné rozebírání některých postav, dost neuvěřitelné chvíle. Hlavní herečka je dobrá, ale po Rings je opět evidentní, že na dobré role má smůlu.

plakát

Junebug (2005) 

Film kompletně tažený výkonem Amy Adams, přestože je ve vedlejší roli. Všechno ostatní kolem ní zapadá jako takové mdlé, nevýrazné vztahové drama, ze kterého na člověka akorát padne deprese, ale rozhodně nemá pocit, že sleduje nějaké dílo hodného většího zájmu. Promrhaný potenciál.

plakát

Piráti z Karibiku: Salazarova pomsta (2017) 

Nic neříkající pokračování nuceně nalepené na předchozí díly. A to jsem si říkal, jaký propad už byl díl s Penelopé Cruz, jenže to dost zachraňoval chemie mezi ní a Johnnym. Tady? Nudná zápletka a nové postavy, které mě nijak nezaujaly. Kaya Scodelario je zlatá, ale Carina prostě v sobě nemá to, co měla Elizabeth, o jejím mužském protějšku už vůbec nemluvím. Bardem je jako záporák spíše úsměvný, Jack přestal být vtipný a už ani ty efekty nejsou co bývaly. Fakt si mi líbila loď mrtvých, ale ta závěrečná scéna pod mořem? Tam to zelené plátno do očí opravdu bolestivě bylo. Jediné, co mě jako fanouška uchlácholilo byl návrat Elizabeth a Willa.

plakát

Orange Is the New Black - Série 6 (2018) (série) 

Nutno podotknout, že jako divákovi je mi celkem líto, které postavy se po 5. sérii kompletně odepsaly a které v seriálu pokračují s ještě větším prostorem. Naštěstí tedy vůbec nejsou špatné ty nové postavy, ale bohužel už vlastně nic není nového. Drogy, těhotenství, lesbismus, svatba, pašování, bitky a vraždy... To vše už jsem v Litchfieldu viděli. Je to fan-service a dobrý fan-service, který se ovšem nedokážu ani zdaleka vyrovnat epickým dvě předchozím sérií, z nichž jedna byla napínavější a druhá zábavnější. Stále to funguje velmi dobře, ale velký problém je, že už není moc co odhalovat ve flashbacích. (nejlepší epizoda - 1x3 Look Out for Number One)

plakát

Utøya, 22. července (2018) 

Intenzivní zážitek. Vlastně taková teroristická verze Nolanova Dunkirku v tom smyslu, že se pracuje čistě s emocemi strachu, paniky a zoufalosti, bez toho aniž by byl kdykoliv vidět nepřítel či smrt (až na pár výjimek). Kamera sedí k typu filmu, ale i tak je místy dost rušivá, každopádně to vynahrazuje způsob, jakým divák veškeré emoce je nucen prožívat s táborníky. Nemůžete si pomoct a v hlavě říkat: "No, tak nebuď blbá, teď musíš být ticho, utíkej." A to se mi už u filmu dlouho nestalo. Morálně mi na filmu bohužel vadí, že byl natočen tak brzo. Chápu, že se snaží o osvětu a varování, ale zároveň vydělává na tragické události stejně jako fakt, že nyní vznikají dva filmy o klucích v thajské jeskyni.

plakát

Mečiar (2017) 

Takové čisté. Dokument, který neurazí, ale celou dobu mě nechává chladným. Přehledně shrnuje vše, co se událo, ale místy mi zrovna nesedí autorčiny zpovědi z dětství a autentické záběry. No a její samotný rozhovor s Mečiarem je takový nic neříkající, špínu na sebe nenakydá a mluví tak o ničem. Dobré.

plakát

Pupendo (2003) 

Snaha napodobit Pelíšky zanechaná někde na půli cesty s tím, že je to samozřejmě ještě stokrát lepší než Zahradnictví, které přišlo později. Má to fajnové postavy, ale jsou dost přes kopírák jako z Pelíšků, hlášky jsou dobré, ale je jich méně a vlastně je tu až přebytek dějových linek, které nakonec tak nějak vyšumí bez toho, aby si člověk vybudoval užší vztah k postavám.

plakát

The Florida Project (2017) 

Baker mi sedl už u Tangerine, což byl rozhodně spornější počin, ale z tohoto snímku mám jasný pocit vytříbenosti jeho filmařského vkusu. Opravdu bravurně celé dvě hodiny podává divákovi pohled očima dítěte na chudobu, nezaměstnanost atd. O dětském výkonu Brooklyn Prince není třeba mluvit, je fantastická, jen kdo ví, do jaké míry je sebou a do jaké tohle musela hrát. Její uplakaná scéna na konci mě dostala.

plakát

Nepříčetná (2018) 

Zprvu něco, co působí jako totální artovina, už jen natočením na iPhone, které mi nakonec ani nevadilo, ale vlastně místy filmu prospívá, co se týče intimnosti a psychiky hlavní postavy. Těžko víte, čemu, komu věřit a to je asi tak hlavní jednoduchá zápletka, která však velmi postačuje pro krátkou stopáž filmu a dává neuvěřitelně prostoru pro další skvostný výkon Claire Foy.

plakát

Tau (2018) odpad!

Pokud vás film nevtáhne do děje ani po 30 minutách, je s ním něco jasně špatně.