SpaceOdyseus

Marvel hledá nové dno.

Lol, to byla hlína. Záchvaty smíchu střídají facepalm a cringe. Katedra nových medií? To byla síla.

Jasně, všichni potřebují backstory a traumata a problémy. Ale i ten temný případ se zajímavě rozvíjí.

Musím říct, že to má velmi nadějný rozjezd. Když si to udrží tempo a atmosféru, tak budu hodně ale fakt hodně spokojený.

Je to to stejné, co posledně? Ano. Je to stále nabušená běčková zábava? Podruhé ano. Dal bych si schutí do třetice One Last Shot? ANO! (lol, natáčelo se na Stanstedu? Já si říkal, že ty hnusné letištní chodby poznávám.)

Tak se nám Aki vrátil s další várkou sympatických ztroskotanců. Uděláme si malou tour po minimum vage zaměstnáních, poslechneme si pár šlágrů a to celé v kouzelném podání minimalistického herectví okořeněné absurdním humorem.

Letem světem rapem? Skvělá práce a skvělé dokumenty.

Marvel hledá nové dno. Hloupý příběh, potenciálně skvělý ale absolutně nevyužitý záporák, nesyptaická hlavní hrdinka a úplně zbytečné nasílu roubování na indiánskou minulost. Ne, díky.

Abych jen nehanil: skvěle se u toho spí. Když si povídají znakovou řečí, tak mě nikdo neruší, můžu zavřít oči a spát.

Vždycky je fajn si doplnit mezery z historie, i když jde "jen" o mezery v historii pravého norského black metalu. Bavilo mě to a byl jsem příjemně překvapen nad tím, jak některé scény byly naturalistické, i nad tím, jak málo hudby Mayhem a Burzum ve filmu bylo? Ale to by opravdu běžný divák asi těžce zkousával. No, až přijedou Mayhem na Brutal, budu připravený.