Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Animovaný
  • Krátkometrážní
  • Dokumentární

Recenze (223)

plakát

Final Fantasy (1994) (seriál) 

Kraťounký miniseriál, který je volným pokračováním počítačové hry Final Fantasy V, ani nenadchne ani neurazí. Děj se odehrává 200 let po FF5 a odvíjí se stejným způsobem jako prvních pět dílů této série (skupinka vyvolených se snaží zachránit čtyři krystaly, aby zabránila konci světa). Podobnosti ve jménech, využívání herních reálií nebo občasné zaznění známých hudebních témat potěší, ale jinak ale od seriálu nečekejte nic převratného. Pokud nejste fanoušky FF, nejspíš bych vám doporučil kouknout na něco jiného.

plakát

Fitzcarraldo (1982) 

Ať už se nám podobná zápletka může zdát jakkoliv absurdní, Klaus Kinski svoji hlavní roli hraje tak přesvědčivě, že nemáme pochybnosti o tom, že někde na světě existují jemu podobní nadšenci (blázni). Herzog, který sám miluje operu, mohl díky Fitzcarraldovi skloubit tuto svoji lásku s tématem několika jeho filmů – s obsesí, s posedlostí člověka dosáhnout nějakého cíle. Fitzcarraldo tak dobře funguje proto, že čím absurdnější takový cíl je, tím působivější je příběh o člověku, který se ho snaží dosáhnout. I přes nesmyslnost a šílenost některých způsobů, kterými si hlavní hrdina pomáhá, mu jako diváci fandíme a obdivujeme jeho odhodlání. Z hlediska stylu se sice nejedná o nijak inovativní ani jedinečné dílo, ale o unikát jde především z hlediska psychologie postav a také ze způsobu, jakým údajně probíhalo natáčení. V některých chvílích prý totiž byly podobnosti mezi Fitzcarraldem a Herzogem až děsivé.

plakát

Flatlife (2004) 

To co očekávám, od kraťasů je nápaditost a to, že mě překvapí něčím nový. Přesně tohle Flatlife udělal. Je (jak už název napovídá) o strastech života v panelovém domě, je plný skvělých nápadů a vtipných scének, a snad jedinou výtkou je, že by se jich podle mě dalo nacpat do jedenácti minut ještě o trochu víc a možná by šlo přivést děj k ještě větší absurditě.

plakát

Funny Games USA (2007) 

Natočení Funny Games znovu a uplně stejně rozhodně nevidím jako zbytečnost. Naopak. Je to Hanekeho provokace na druhou. Teze, které tímhle filmem předkládá, jsou dokázány už jenom tím, že ho tolik lidí vidělo v původní verzi a pustilo si i remake.

plakát

Garth Marenghi: Nemocnice na kraji světa (2004) (seriál) 

Darkplace je neuvěřitelně vtipný seriál, který využívá styl, konvence a nejčastější motivy klasických hororových sérií z 80. let (včetně autorských proslovů v úvodu každé epizody) a míchá je s klasickým britským sitcomáckým humorem umocněným skvělými hereckými výkony (není totiž nic těžšího než dělat, že neumíte hrát a být přitom zábavní). Kdo by nechtěl vidět komediální Twilight Zone? :-)

plakát

Genre (1996) 

Průlet filmovými žánry s roztomilým králičkem (občas králičicí :-) ) v hlavní roli :) "No rabbits were harmed in the production of this film" :-)) Jeden z nejzábavnějších krátkometráku, co jsem viděl. Klasický Herzfeldt.

plakát

Gepard (1963) 

Musím uznat, že atmosféra je skvělá, herecké výkony a přibližení doby také a zde neustále proklamované pomalé tempo má svoje kouzlo. 205 minut je ale opravdu moc a podle mě šel film udělat o hodně kratší. Asi to byl záměr, někomu se to může líbit, ale já se prostě často nudil a spousta míst podle mě bylo hluchých a zbytečných. Pro mě jeden ze slabších Viscontiho snímků. I když Angelika byla vážně okouzlující ;-)

plakát

Glee (2009) (seriál) 

Glee je seriál plný paradoxů. Ačkoliv opěvuje losery a prezentuje je jako ty "lepší", dělá to tak, že mezi ně přihodí krásné, mladé a populární teenagery. V několika dílech Glee prostřednictvím svých hlavních postav odsuzuje rasismus, ale díky obsazení některých rolí a určitým dialogům je ve skutečnosti dost často rasistický. Jde samozřejmě o to, do jaké míry je to záměr (protože pokud by byl, jedná se z tohoto hlediska o velmi zajímavý počin) a do jaké je to náhoda (v tom případě, by to byl znepokojivý obraz americké společnosti a médií). Z hlediska diváka se ale jedná o zábavnou podívanou, která těží především ze skvělého castingu prakticky všech rolí. Muzikální čísla jsou povedená (i když z nich nejsem tak nadšený, jako většina Glee fandů) a na seriál se dobře dívá i díky skvělé režii a kameře. Zápletka i podzápletky jsou samozřejmě naprosto banální a předvidatelné, ale zase dialogy jsou napsány skvěle; to, že se si seriál občas střílí ze své vlastní primitivnosti je cool a hlášky Sue Sylvesterové (Jane Lynch) bych si nejradši někam psal :) Teď je otázka, jak dlouho může něco tak jednoduchého fungovat...uvidíme. Za 1. sérii 70%. edit: Ve druhé sérii se neděje nic nového a navíc model nastolený tou první už je celkem okoukaný, takže to začne být nuda. 55%.

plakát

Gorillaz: Live in Manchester (2006) (koncert) 

Hodně dobře udělaný a skvěle sestříhaný záznam, už tak vizuálně i hudebně naprosto jedinečného koncertu skupiny, která má jednu z nejoriginálnějších a nejzajímavějších image součanosti.

plakát

Gravitace (2013) 

Určitě zatím nejopojnější kinozážitek roku 2013, který má pro mě jedinou vadu: v hlavě mi zůstali vzpomínky na technicky dokonalý film, jehož příběh je mi ale hned první den po návštěvě kina úplně ukradený. Z hlediska střihu/kamery/režie/nazvučení/čehokoliv technického je to orgasmus, z hlediska příběhu extrémně nezajímavá banalita. Cuarón i Lubezki jsou šikovní, ale do geniality Kubricka a jeho Vesmírné odysei jim přece jen ještě něco chybí...4,5*