Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Animovaný
  • Akční
  • Horor

Recenze (1 994)

plakát

Strážci Galaxie (2014) 

Tehdy, kdo by nechtěl další týmovku, když jsme uzřeli kouzlo prvních Avengers a téměř všechno, co Marvel vypustil do MCU bylo vynikající. Vypadalo to naprosto fantasticky, skoro jsem měl takový feel Star Wars, a když jsem tuhle partu v traileru uviděl poprvé, věděl jsem, že chci být u toho... Co to je svět, kde člověk, zelená holka, svalovec co s rozumem skončil ve školce a mýval se chodícím stromem jsou vesmírní hrdinové.. James Gunn si usmyslel, že v MCU chybí nadhled a troška trhlosti, a tak uvedl v realitu tuhle šílenost, která audiovizuálním pojetím předběhla i tehdejší vrchol značky Avengers. Kombinace postav, z nichž všechny myslím v především na sebe a na svoje cíle spojí dohromady jedna tajemná kovová kulička, pro niž jeden modrej chlapík schopnej všeho.. Přičemž není potřeba jediného sólového filmu, aby si divák na každou postavu zvykl a zajímal se o ni. Ano, že hlavním trhákem asi bude strom, co říká pořád dokola tři slova, anebo sarkastický hláškující mýval je jasné už z plakátů. Ovšem nejen, že i zdánlivě pouze tyhle excentrický figurky mají, co nabídnout, tak vrcholem jsou však ty postavy, jež se na první dobrou mohou jevit nezajímavě.. Ach ano, postava Petera Quilla je osoba, o níž bych ve škole psal nějakou esej, jak barevná a obsáhlá vlastně je. Normální týpek, co se sluchátkama na hlavě, v níž mu zní jedna kulervoucí pecka za druhou, hledá svoje místo ve společnosti.. Neskutečně nadupaná jízda, která střídá citlivější party s těmi epickými, že se divák vůbec nestačí zabývat čímkoli jiným. Sebranka, kde jeden trhá lidem protézy, druhej žije, aby se pomstil.. Poprvé v celé filmografii MCU máte pocit, že ten sci-fi žánr tam není je tak. Vždyť tohle je možní blíže původním Hvězdným válkám než celá sequelová trilogie.. Vskutku ultimátní zábava, která nestárne. V podstatě by se Marvel bez Strážců v klidu obešel, akorát že právě svojí volností a střeleností jde o nejlepší úvodní film ze všech v rámci univerza.. Pyšnit se můžou třeba nejlepší vesmírnou přestřelkou posledních deseti let, anebo nejsilnější závěrečnou bitvou vedle Endgame... We are Groot! /viděno v kině/ 100%

plakát

Strážci Galaxie: Volume 3 (2023) 

Nechápu, jak to, že Strážci Galaxie působí film jako z jiného vesmíru, když se odehrává v našem vesmíru... MCU v posledních letech zkazí, na co sáhne a daří se jim pořád úspěšně prorážet hlubší a hlubší dno. A bylo by krásné, kdyby už níž zkrátka nešlo a tímhle snímkem se opět vyrazilo na opačnou stranu, ale nějak zvláště bych v to nedoufal.. Série Strážců Galaxie je tu už s námi od roku 2014 a v celém MCU je pro mě unikátní i tím, že jde o jedinou, při níž jsem každý jednotlivý díl navštívil v kinosálu.. A co jsem si včera uvědomil, když jsem seděl na téhle partě dementů už potřetí? Že je miluji! Že tohle je pro mě pomyslné srdíčko celého MCU, na které se v konkurenci Avengers zapomíná, ale absolutně si to nezaslouží.. A já měl konečně po letech pocit (ach jo, už vážně množné číslo), že bych u tohohle měl v kině být.. Někdy loni jsem si to zakázal, že se nechci dočkat toho, že bych šel do kina na špatný film (a ono by to nastalo, kdybych navštívil některý z těch posledních).. Strážcům jsem ale nechtěl přestat věřit, a tak jsem tomu tu šanci dal! A já se královsky bavil! Nevěřil jsem, ale takové to kdysi bylo.. Žeru, jak to pracuje s hudbou, barvami a překvapivě i tím humorem. Jde o kombinaci takového buranství, u kterého se necítíte trapně. Normálně se v kině nesměji, ale tady jsem musel.. James Gunn je génius, který je vzorem toho, jak by se mělo naslouchat fanouškům. Možná, je to fakt někdy moc ujetý, anebo příliš hraje na emoce, ale jsem naivní a přišlo mi to opravdové, a tak moc nostalgické, že jsem nechápal, jak to, že tohle ten Marvel nedokáže v každém svém filmu.. Neexistuje žádná týmovka, kde by tolik fungovaly všechny postavy, kromě téhle... A vrcholem téhle partičky bude navždy Quill, což mi tak nějak došlo až u tohohle filmu.. Normální polobůh, co s hudbou v uších vládne galaxii.. Osobní příběh, který poutá všechny postavy a neustále udržuje diváka v napětí, že se snad vyhne tolik bolestivému konci.. Záporák, jenž má motivaci a zvládá působit charismaticky, a že by z něj měli mít hrdinové strach.. Samozřejmé kvality, jaké ale vidím v MCU po takové době! Jedinou výtku bych měl k nadbytečnému Adamovi Warlockovi, který mě sice pokaždé na plátně bavil, ale pro tenhle příběh byl navíc. Vrcholem filmu je pak epilog s Quillovým návratem na Zemi, jako jedna z nejpamátnějších scén vůbec. Na emocích postavená jízda, která je zaslouženým vrcholem celé trilogie. Fantastická synergie audiovizuální stránky, která si minimálně drží sérií nastavenou úroveň.. Takový závěr si tahle parta dementů nemohla ani přát, ale přitom si ho nanejvýš zaslouží. /viděno v kině/ 90%

plakát

Ted Lasso: The Missing Christmas Mustache (2021) 

Díky tomu, že si za postavy stouply jejich skuteční představitelé, má to i v animované podobě svoje kouzlo.. Akorát, že ten příběh je tak prosťoučký a oproti seriálu vesměs nedostatečný..

plakát

Americký gangster (2007) 

I když je to spíše ten mladší brácha ze Scottů, který se vzhlídl v kouzlu hereckého umění Denzela Washingtona, tak je to nakonec právě Ridley, který z téhle spolupráce vytěžil nejvíce... Jsem názoru, že Ridley je fantastický při svých velkolepých historických filmech, kde se mu opravdu daří předat divákovi jak patřičnou epičnost tak i špínu dobu. Ovšem právě ve svých žánrových odbočkách (a že jich za svoji kariéru předvedl hodně) mě Ridley opravdu baví... Nezapomínejme, že má v ranku třeba nejlepší scifíčko všech dob, tedy původního Vetřelce. Jde o jedinou spolupráci Sira Ridleyho Scotta a herce s jedním z nejvíce cool jmen Denzela Washingtona, i když je v plánu druhá, kdy se oba setkají při nepříliš vyhlíženém očekávání kultovního Gladiátora... A jaký je teda Americký gangster? No v rámci žánru s tím dokáže Ridley pracovat dosti dobře, i teda přesto, že na Coppolu, Leoneho natož Scorseseho se zkrátka tohle nechytá.. Určitě své je to v tom, že vidíme ono impérium vznikat, a že skutečně jako diváci jsme u vzestupu Franka Lucase (Denzel Washington), který se stává nejmocnějším mužem ve městě. Ale co je tady unikátní, jak vlastně ne-vůdcovsky jeho mafiánský boss působí.. Jako protipól mu stojí Russell Crowe, jenž na spolupráci s Ridleym taky nedá dopustit, který si sice snadno získá díky svým zásadám divákův respekt, ale v podobných filmech se holt fandí těm záporákům.. Je hrozně cool, jaký systém má pro dovoz drog, na rozdíl od těch propracovaných systémů plných korupcí, které v podobně žánrových filmech vidím, jde opravdu o originální způsob, který určitě zůstane v paměti... Poctivé drama, které ohýbají především konflikty mezi gangstery, současně podpořené fantastickou hudbou.. Zásadní problém mám, ale s tempem, které je především v první polovině relativně vlažné.. Ale jinak jde o klasické polidštění záporných postav, kterým má divák tendenci přát, i když jsou to právě oni, kdo porušují zákony a nemají servítky ani s lidskými životy.. Ale třeba postavička nekompromisního zkorumpovaného Joshe Brolina jako detektiva Trupa mně přijde prokreslenější a zajímavější než čistý klaďas v podobě Crowea.. Paradoxně bych si to přál delší, jelikož právě v závěrečném aktu, kdy už je Frank Lucas ve vazbě, mě snímek zaujal nejvíce.. Holt s tak fantastickým ansámblem je radost pracovat a výsledek je pozoruhodný, jen by to někde chtělo dostat ještě více prostoru a jinde zase ubrat.. 80%

plakát

Sen no Rikjú: Honkakubó ibun (1989) 

Příběh zakladatele japonského čajového obřadu.. Že v servírování čaje je nějaká meditace? Ta může být snad ve všem! Vzpomínkový příběh na nic neříkající dobu, kde lidi stejně hledají, co nechtějí najít.. Snímek buď tak nudný, že nestojí za divákův čas, anebo brilantní zhmotnění lobotomie... Účast jedné z největších hereckých osobností japonského filmu - Toširó Mifuneho nepochopím.. I bych měl chuť na nějakou mystérii, ale takhle? Konspirační teorie o přežití Adolfa Hitlera v Argentině jsou v porovnání s tímhle strhující životopisný příběh.. Na tohle nemám.. Možná pro někoho až meditativní zážitek, pro jiného čiré utrpení.. Pro evropské myšlení, jak z jiného světa. 20%

plakát

Kid (1921) 

Hvězda němého filmu Charlie Chaplin v jedné ze svých nejkultovnějších rolích.. V mém případě jde o moje první setkání s touhle legendou raného filmu. Jde o užasnou hereckou ikonu, která má za sebou jeden z nejromantičtějších životních osudů.. Osobně doufám, že si někdy najdu trošku čas, abych se jeho filmografii pověnoval, kdy Kid je nanejvýše zajímavou ochutnávkou.. Překrásný film, kde svoje roztomilé herecké umění spojil Charlie Chaplin s figurou malého chlapce. Dnes už je Chaplinovo herecké vystupování ikonické a i když jste třeba od něj neviděli nic, tak nějak podvědomě cítíte, jakou je osobností pro celý filmový průmysl. Jen málokterý film se může pyšnit více než stoletým stářím a přesto i v podstatně jiné společnosti pořád fungovat. Což Kid zkrátka zvládá! Přestože úvod snímku, než dojde k propojení osudů obou hlavních figur je trošku náročnější, ale pak díky časovému skoku se dokáže projevit chemie, kterou mezi sebou Chaplin a Coogan mají.. Vrcholem je pro mě určitě pouliční rvačka a zase opakem finální snová sekvence, která je tu nějak navíc.. Důkaz, že slov netřeba, že za lidi dokáží mluvit jen oči a tělo. Elegantní jednoduchý humor, který si nemusí dělat starosti s korektností, či cílovkou, tohle je tak lidské, že to funguje pořád. A přestože nepadne jediné slůvko, tak jen z obrazu podpořeného různorodým hudebním doprovodem, nemá snímek problém přenášet na diváka patřičné emoce.. Jasně, stárne to, ale tak mile, že uvidět to někdy znovu s větším nostalgickým nádechem, rozteču se blahem.. 80%

plakát

Musím tě svést (2002) 

Škoda, že na podobnou aférku nemají ty naše političky dost kuráže.. Námět o nastražení nevěry za účelem dobrých argumentů pro rozvod je podle mě sám od sebe docela zajímavý, akorát si říkám, a co tam jako budou hodinu a půl řešit. Ovšem snímek si hraje především s postavami, které i přestože od začátku mají jasně nastavené cíle, tak vlivem svých cest nakonec trošku prozřou.. Kdyby se do toho nemontovali emoce, půjde o chladnou prácičku, která by film udělala docela sterilním, avšak takhle když aktéři rozmýšlí do kdy to vlastně ještě hrají, a kdy už se jim hrát nechce, to bylo dobré.. Je tam sice spoustu absurdních až trapných situací, které jdou především za paranoií postavy ministryně Martiny. A současně si nejsem jistý zda tady nakonec má ten Ivan Trojan, co hrát a zda bych od něj neuvítal něco prozíravějšího. Ovšem to Krausovo (ne)herectví je tak unikátní, že i když je pravda, že o normální roli nezavadí, tak tihle plivající dementi jsou jeho.. V očekávání rozuzlení to bohužel lehce zklame, když si postavy uvědomí, že vlastně mají nějaké morální základy a skutečně tedy dojde k prozření, jen divácky to mohlo být daleko zajímavější v opačném případě.. Ve výsledku tak jde ale o uvolňující vztahovku, se kterou nemám vlastně větší problém. 55%

plakát

Hačikó - příběh psa (2009) 

S očekáváním lecčeho jsem okusil legendární zfilmovaný příběh o původu jedné z nejslavnějších soch na světě.. Jak tradičně tyhle psí filmy tolik nenabízí, tak něco na těch čtyřnohých štístkách je. A Hačikó je vedle tradičních žánrových filmů ve stylu "Marley a já" naprostým vrcholem.. Richard Gere byl jednou z předních hvězd filmu v devadesátých letech a vlastně se ani nechci pouštět do debaty, jestli je lepší kultovní Pretty Woman nebo soudní drama Prvotní strach, v obou dvou kusech sehrává Richard Gere nezapomenutelné charaktery.. Ovšem nakonec to možná bude role vysokoškolského profesora Parkera Wilsona, kde tenhle americký herec zahrál svůj neuvěřitelnější a nejpřirozenější výkon, co jsem měl možnost vidět... Vtipný a roztomilý příběh s mistrně vyrovnanou stopáži, který ctí veškeré pravidla podobně laděných snímků. Akorát, že z tohohle jsem měl nejvíce pocit plnohodnotného psího příběhu, kdy se tvůrcům opravdu povedlo zachytit a na diváka přenést poutu jaké mezi sebou má pes a jeho pán. Stačí málo a tragédie přetrhne něco krásného v něco naopak tolik lidského.. Tolikrát je divákovi předkládána statičnost některých opěrných bodů jejich vztahu, které jsou nakonec tak moc omláceny o divákovu rovnováhu.. Finální třetina je opravdu silným zážitkem vrcholící zrodem legendy. Dokonalé provedení psí lásky, jež mě v samotném závěru emočně více a více rozebíralo... Navíc díky perfektně zvolené hudbě je pokaždé emoce postav o to více umocněna. Film o emocích a o lásce mezi člověkem a psem. Hači Hachi! 90%

plakát

Bojovník (1997) 

Nadevše stěžejní článek v rámci životopisu Johnnyho Deppa, který si v devadesátkách tak dlouho budoval jméno až dostal důvěru v něco svého.. Bojovník je filmem s fantastickým námětem a jednou poctivou studií člověka a jeho hodnot. Lidská potřeba po lásce a rodině je možná silnější než si připouštíme. Hlavní hrdina Raffael je lump, který po propuštění z vězení cítí, že svojí rodině něco dluží, který chápe, že se už nemůže spolehnout ani sám na sebe.. A tak se rozhodne rodinu za každou cenu zaopatřit... Jednoduchá premisa, kterou si snímek rozpitvává všelijakými nepřímými pohnutky. Vlastně poměrně smutná výpověď o ješitnosti a typicky idealistické představě o americkém snu. Typicky Deppovské ležérní hraní, které ale naprosto žeru. V každé radosti divák spatřuje falešnost navázanou na blížící se tragédii. Peníze nejsou nejvíce za žádnou cenu, ale takovéhle sebeobětování je vskutku pozoruhodné.. Škoda, že vedle hlavní existencionální linky nás tvůrci pokouší napojit i na ostatní postavy a dát iluzi prokreslenějšího fikčního světa.. Zvláštní volba posloupnosti scén a co víc já tam ten tragický závěr potřebuji mít černý na bílém... Jo a ten Marlon Brando je v těch pár scénách kvalitativně těžce jinde než zbytek, který jen sípe po dechu. Vypravěčsky poněkud úmorné, ale v jádru masochisticky poutavé. Ale tohle jsou ty role, za které si jednou budeme Johnnyho připomínat, pokud ten čas už teda nenastal... 70%

plakát

Mrtvý muž (1995) 

Dílo svérázného a osobitého režiséra, který servíruje zážitek tak trošku za hranicí normálního vnímání. Není to snímek, který by diváka bavil pro svůj poutavý příběh či rezonující témata, nýbrž o čirý projev umění. Úplně nefandím těmhle artovým snímkům, které Vám po celou dobu dávají najevo, jak jsou chytré a divák musí být až v jiné dimenzi, aby je dokázal patřičně vnímat.. Nemyslím si, že to je kdovíjak bravurní film, ale má jednu obrovskou výhodu a tou je zkrátka Johnny Depp, který tyhle indiánský role má holt nějak vrozený.. Ve všech ohledech to jde proti divákovi, akorát že to je vlastně dobře, a tak jste svědky stylu, jaký holt jinde neuvidíte. Unikátní autorský přístup, navíc podpořený hypnotickou atmosférou, který nadobro zatratíte, anebo se vám Jarmusch dostane nadobro pod kůži... Tohle není snímek k přemýšlení či rozboru, to by jste mohli otevřít část mysli, ze které už možná není cesty ven. Jde o jedinečný filmový zážitek éterických rozměrů, jenž ve své podstatě je antikampaní na celý žánr.. Jste zmatení? Splnilo to účel a jediným vykoupením je druhá šance. 75%