sofiapetra

Dvojka se mi líbila míň. Dokonce vím i proč - značně mi vadilo, že se tam policisté chovali jako úplni pitomci. Ale zase byli sympatičtí, i když úplně bezmocní, hlavně ve svém soukromí.

19. nejlepší film všech dob, jako vážně? Dlouho jsem tento snímek míjela, neb mě zmátl název a myslela jsem si, že je to westernovka a ještě hodně z pravěku, něco jako Tenkrát na západě. Proto mě překvapilo, že to nebyl western, ale docela aktuální sousedská povídka o jednom nevrlém veteránovi. Ještě více mě však překvapilo, že to byla obsahově a scénáristicky spíš bakalářská povídka - milá, jen poněkud rozvleklejší, ale místy o to nudnější. Ale hlavně s dokonale předvídatelným dějem i replikami. Konec byl jediný možný (a jediný logický), aby to vůbec mělo nějaký smysl - proto ani nad ním nejsem schopna nějak zásadně jásat.

Viděno se synem, aby si doplnil sbírku kultovních snímků - a přitom jsem zjistila, že jsem tenhle film vlastně nikdy neviděla. Že jsem kdysi vlastně jen četla skvělou Palahniukovu knihu. A dobrý - chlapské, chytré, nápadité - na scénáři bylo znát, že je to podle literární předlohy.

Pejsek s kočičkou dělali dort - dali tam všechny žánry (a klišé), na které si jen vzpomněli a mysleli si, že to bude bomba. A byla - nepoživatelná, pomatená a díky tomu, že tvůrci předstírali - nebo si to možná o sobě dokonce i myslí - že jsou intelektuálové, i nekonečně debilní. Ale vizuál k tomu měli pěkný - to se zas musí přiznat, i ty komiksové animace byly skvělé, bohužel to však bylo jen ono pověstné házení perel sviním.

Kdepak, tento snímek, ač se tváří zasvěceně, superzávažně (a absurdně alibisticky předesílá: hlavně nehledejte žádné spojitosti s reálnými postavami!) a že má superkoule, není ani z jediného úhlu udělaný dobře. Je stejně odporný, jako je odporné celé téma.

Čekala jsem něco originálnějšího. Docela ztráta času.

Už jsem si na holky a na jejich trable tak nějak zvykla, takže na druhou sérii jsem se už vyloženě těšila. Hlavně jsem ocenila, že už jsou konečně dospělé a zažívají své: jednou nahoře, jednou dole.

Jako pocta havířům je to moc dobré. Na Langoše jako ředitele jsem si sice nemohla zvyknout (jeho hraní mi přišlo lehce parodické, což se k závažnosti tématu ani trochu nehodilo), ale zase pro Marka Taclíka byl taťka Milan asi jeho životní role.

Tento film/divadelní hru jsem rovněž nechtěla vidět, neb jsem si říkala, že mi úplně postačí naše skutečné schůze SVJ. Ale k žehlení jsem si ho přeci jen opatřila - a nakonec to bylo zábavnější, než jsem čekala.

Docela dlouho jsem se tomuto snímku vyhýbala a musím říct, že celkem zbytečně. Hlavně závěrečná přestřelka v kostele byla nezapomenutelná. Trochu mě sice překvapilo, že si Kubiš s Gabčíkem jen tak vyšli se slečinkami tančit, ale snad je to pravda - tvůrci se prý drželi úzkostlivě faktů. Nejvíc úzko mi ale bylo za mladého houslistu - maminka, kterou hrála Alena Mihulová sice rychle stačila spolknout svůj jed, ale syna nechala Němcům napospas (totálně všanc k mučení), s tím se tedy nijak ztotožnit nedalo. Z toho jsem pak nemohla ani usnout. Také bych asi neobsazovala hvězdného J. Dornana, určitě je stál spoustu peněz a na Jana Kubiše se ani moc nehodil. Ale o to víc byl charismatičtější C. Murphy jako Josef Gabčík.