Lachtaan

Josef Lada byl génius všech tuzemských kreslířů. Ohromně mě bavilo vybravovat omalovánky na téma jeho děl. A když potom mé výtvory ožily na obrazovce naší televize, tak jsem byl v sedmém nebi.

Jak já tenhle typ animace miloval. A vlastně mě toto zalíbení nepustilo dodnes. A když k ní přidáte velmi netradiční zápletku/y, tak již nelze nic vytýkat.

Tyhle frajeři mi pěkně štvali. Opice jsou dodneška zvířata, která se mi příliš nelíbí. Možná zrovna Hup s Hopem můžou za to, že tak nesnáším ty populární emotikony s opicemi.

“Práce všeho druhu!” Jedna z těch výjimek, kde jsem po té letité odmlce od posledního sledování velmi vděčný, že si ústřední písničku už příliš nepamatuju. Protože již kdysi mi po nějaké době lezla krkem.

Je obrovská škoda, že se Pavel Koutský nevěnuje seriálové či filmové tvorbě ve větší míře. Protože já tu animaci naprosto zbožňuju. A v kombinaci s tak poutavým edukativním obsahem bych si ji mile rád dopřál po letech znovu, jen samosebou v něčem novém.

Až si vzpomenu, budu si muset úvod profilu doplnit o nejoblíbenější Večerníčky. Seriál Do pohádky tam bez debat musí patřit.

Pohádkový seriál, který v případech rozhádání hlavních hrdinů až moc tlačil na emoce, jinak byl ale nádherně stvořený.

LEGENDÁRNÍ seriál. Forman Šejtroček by si měl podat ruku s panem Krbcem. Kdybych teď skládal moje nejoblíbenější postavy z Večerníčků, zajisté by se mezi nimi objevovali oni dva.

Jako přírodopisný dokument z prostředí mnou milované Šumavy by Méďové i jemu podobní fungovali ještě o něco lépe, než formou rodinných seriálů. Ale ve vzpomínkách na mé dětství figurují pořád jako hezké zpestření dne.

Sice byl Tuláček chronologicky první, my se k němu dostali až později a na Vydrýska nebo třeba Méďy zkrátka neměl. Zpětně bych si raději pustil některý z původních Večerníčků, než kterékoli Chaloupkovo dílo.