Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Akční
  • Komedie
  • Sci-Fi
  • Krimi

Recenze (10)

plakát

Tajemství staré bambitky 2 (2022) 

Ani nevím, kde začít, jak špatné to bylo. Nedokoukali jsme s dcerou ani do půlky a shodly se, že na tohle nemáme. Příběh plochý, nic moc překvapivého, vtipy oproti jedničce nemastné, dialogy nepřekvapí. Hlavní herci se snaží pohádku nést, ale nemají šanci. Malá princezna přehrává. Ale nejhorší ze všeho byly písně, oproti prvnímu dílu unylé, hloupé texty, rytmicky nezajímavé. S dcerou jsme se shodli, že kdyby to celé natočili studenti DAMU, mělo by to větší šťávu. Paní Spáčilová buď stárne nebo jí bylo líto tento počin ztrhat. Jinak si nedovedu představit, proč tomu dala 40%.

plakát

Půjčovna masa (2018) (seriál) 

Seriál jsem viděla dvakrát, a i když už při prvním shlédnutí se mi líbil, až podruhé jsem ho dovedla plně ocenit. Při prvním koukání přeci jen člověku některé souvislosti a hlavně dost vtipů unikne. Jinak narozdíl od některých mi nevadí výrazný odklon od některých dějových linií v knize. Naopak, mučení v menstruujícím těle mi nijak nechybí a myslím, že děj je (na knižní adaptaci) vystavěn a zpracován nad míru dobře. Je osvěžující, že si Netflix mohl dovolit ponechat komplikovanější zápletku a nemusel se přizpůsobovat průměrnému hollywoodskému divákovi. Jinak poslouchala jsem audio podcast, kde Joel s jakýmsi Jeremym probírali jednotlivé díly a jen jsem kroutila hlavou nad Jeremyho častým nepochopením o co vlastně v dané scéně go. Takoví lidé museli být v ději a konverzacích fakt ztraceni a chápu pak tady ta jednohvězdičková hodnocení. Holt pro ocenění tohohle seriálu je potřeba určité IQ a znalost podobných děl cyberpunk noir. SPOILER ALERT Jak už tu bylo napsáno, odkazy na klasická kultovní sci-fi díla jsou v seriálu velmi silné, což jistě přispělo k popularitě ve sci-fi komunitě. Kromě zřejmých velkých témat typu nesmrtelnost, role církve v Tech světě, odkazy na možnou nadvládu AI, atd. byl pro mě nejsilnější motiv netradičního milostného čtyřúhelníku. Osobně pro mě výrazně ovlivnil seriál Joel Kinnaman, ač není můj typ a že začátku mi moc neseděl, vývoj postavy v průběhu příběhu vystihl famózně. Naprosto dokonalý byl pak Matt Biedel ve své trojroli, jeho abuela mě totálně dostala. Nutno zmínit i skvělý soundtrack, některé scény pozvedá o tisíc procent. A jinak miluju kombinaci unicorn baťůžku a scény, kdy se probudí z virtuálu. :D

plakát

To (2017) 

Něco tak hnusného po všech stránkách jsem dlouho neviděla. Dvě hvězdy dávám jen za skvělé výkony dětských herců a řemeslné zpracování zjevně kultovního tématu. S čím se ale smířit nechci, je zařazení takovéhoto mentálního odpadu (ať už v podobě knižní či filmové) do psychologické výbavy normálního člověka. Vrstvení hnusu probíhá v mnoha paralelních a prolínajících se úrovních toho, co v civilizované společnosti považujeme obecně za nepřijatelné a odporné. Od vražd dětí, vražd rodičů dětmi, dlouhodobé traumatické znásilňování dcery otcem, uhořelých lidí, hnijících, roztrhaných a znetvořených mrtvol, přehnaně expresivní vizualizace menstruačního krvácení, střílení koček pistolí pro zábavu, až po všechny možné formy šikany (syna obézní matkou, dívky spolužačkami, tlustého kluka, černošského kluka, brejlatého kluka.. - jako fakt??). Děj šablonovitý, skupina dětských loserů bojuje v naivně končícím zápase s multiverzovou bytostí (reálně by byli naprosto bez šance). Celé to pak realizují bez snahy o rozumnou sebezáchovu či zainteresování dospělých - jen tak naběhneme do domu (trapně připomínajícího Adams family house), kde sídlí masově vraždící kreatura, abychom se tam porozhlídli.. Jako sorry ale něco tak stupidního by neudělaly moje děti ani v první třídě základky, natož jako teenageři. Už v půlce filmu mě to přestalo zajímat, strach přestal fungovat, lekací scény jsou prostě ohrané, bylo mi jen fyzicky špatně. Jinak ta zajímavost dole, o tom, že Bill Skarsgard vyděsil dětského herce k slzám je úplně mimo mísu. Jak Bill říká v interview s Jimmy Kimmelem, ten dětský herec to hrál a zatímco Skarsgard se bál, aby mu nezpůsobil trauma, byl pak naopak překvapen, když mu po skončení záběru chlapec (Jack Dylan Grazer) nadšeně říkal, že jeho vykon klauna byl hustej.

plakát

Anděl Páně 2 (2016) 

Dala bych 4,5 hvězdičky, ale to nejde, a protože ostatní se kriticky drží na čtyřech, dám pět. Ano, ten film má své mouchy, ale podstatné pro mě je, s jakým pocitem jsem odcházela z kina. Po dlouhé řadě českých filmů s rozpačitými pocity mě tenhle pobavil, pozitivně naladil, zrelaxoval, mile pohladil a nabil do zbytku týdne energií. SPOILER ALERT --------------------------------------- PROSTOR PRO ZLEPŠENÍ: Nebeské vtípky na téma svatých v prvním dílu byly vtipné a osvěžující, v druhém připomínalo rčení "Opakovaný vtip není vtipem" a za mě působily trapně a rušivě. Chtělo by to lépe zamaskovat stáří herců (žluté zuby u jinak bílého anděla v super bílém nebi byly jak pěst na oko, Uriáš je sexy, ale mohl by do role zkusit krapet zhubnout, oteklý obličej alkoholika mu taky nepomáhá). Na začátku anděl kamsi spěchá, děj na to ale pak už nenavazuje. Prodat klíč od očistce byla trestuhodně nevyužitá dějová linie, neb v ten moment děti pochopily, že anděl udělal něco hooodně špatného, a s očima na vrch hlavy čekaly, co ho stihne za trest a ono nic - možno dořešit v trojce. Bolek Polívka byl správně odpornej, ale vypjatá scéna s odmítnutím neměla náboj (možná kvůli dětem?). Cameo občas moc nucené. Issová v kostele super, v nebi moc vlezle sladká. Málo sněžných scén v krajině (příště navléct herce do neoprenu, aby víc vydrželi ;) Nezvládnutý závěr special efektu rozestoupení vody, působil nepřirozeně. Celkově až na ten milostný motiv byl čert příliš kladný a přicmrdávající andělovi, mohl víc pokoušet ostatní postavy (tím oživit děj, vztah dobra a zla, propojit třeba se záporáky). --------------------------------------- CO BYLO SUPER: Hlavní dějové mikulášské téma, tak přirozené, až se člověk diví, že nepřišlo dřív (což se samozřejmě lehce řekne). Ivan Trojan a Jirka Dvořák jsou prostě super, samozřejmě nej je vztah dvou hlavních postav, navíc Uriášův záporný milostný úlet ho významně osvěžil. Prostředí na zemi, kostýmy, interiéry, exteriéry. Vtipy a lidské osudy u nebeské brány (brala bych víc), pokoušení od čerta. Pomáhání od svatých, s vtipným nadlehčením. Záporáci, maminka, ostatní postavy na zemi, "lidský" bůh. --------------------------------------- Za mě dvojka dějově i hereckým obsazením lepší než jednička. Nemá tedy nesmrtelné hlášky typu "Ani vidět, ani slyšet, ty zmatku pekelná.", ale celkově super a bude tedy těžké najít dostatek nosných motivů pro trojku, aby to nebylo zklamáním. Jo a režisér je fakt sympaťák, tak držím palce, ať se to podaří.

plakát

Láska na vlásku (2014) 

Tuhle pohádku jsem letos byla nucena přetrpět již podruhé. Kromě výpravy a lokací nic, co by stálo za vidění. Jak mám ráda Tomáše Hanáka, tak jeho neherecká mluva se do pohádky prostě absolutně nehodí. Princové nemastní neslaní, a to oba dva herci, mezi nimiž opravdu není žádný rozdíl. Natahované do nekonečna, dialogy tak pomalé, že u nich člověk usíná. Žádné překvapení, oživení se nekoná, vše je tak, jak každý průměrně inteligentní divák na začátku odhadne. Vtip nula. Pohádce Tajemství staré bambitky nesahá tahle ani po kotníky.

plakát

Perníkový táta (2008) (seriál) 

Upřímně řečeno, pověst předcházející tento seriál mi přijde přehnaná. Ano, je to skvěle napsané, skvěle zahraný přerod hlavního hrdiny, obsahuje to překvapivé zvraty, vynikající kameru a střih, a ze začátku člověk sedí přilepen k obrazovce a zoufale vyje napětím, když skončí díl. Vydržela jsem ale jen dvě série, pak už mě to nějak přestalo zajímat. Mám mentální problém s obsahem děje, a v době, kdy jsme nechvalně proslulou perníkovou velmocí Evropy, mi to téma prostě nesedí. Nedovedu se bohužel už v téhle fázi vžít do motivace hlavního hrdiny, která mi přijde už vyloženě zlá a obavám se, že seriál mohl nechtěně ponouknout některé jedince k zahájení vlastní výroby.

plakát

Mamma Mia! (2008) 

Tak tohle je Filmový ekvivalent Slepičí polévky pro duši. Miluju ABBA, a tahle skvěle sestavená mozaika jejich písní do podoby muzikálu se neuvěřitelně povedla. Pokaždé, když jde repríza, neubráním se koukat. Zejména obdivuju výkon Meryl Streepové a jejích kámošek, a zasněně povzdychnu nad netradiční rolí pro 007. Poprvé mi sice trošku vadilo, že písně nazpívali přímo herci, ale teď už bych to ani jinak nechtěla. Tenhle muzikál je tak nabitý pozitivní energií, že vždycky zaručeně spláchne z člověka jeho splýny. A opět připomene, že člověk je tak starý, jak se cítí.

plakát

Karamazovi (2008) 

Před shlédnutím filmu jsem Dostojevského předlohu nečetla ani neviděla, což byla jistá nevýhoda, která mi poprvé bránila plně si film vychutnat. Přesto ve mně zanechal hluboký dojem netradičním zpracováním divadelního představení, geniální hudbou a neuvěřitelnými výkony hlavních protagonistů. Některé pasáže bych si, pravda, odpustila (asi nejsem na mončičáka ve svých 40ti dost zralá, a i pointa filmu mi dnes už tolik nesedí), ale jiné části si občas na youtube zkouknu znovu. Nevím, jak popsat výkon Ivana Trojana bez trapných superlativů. Prostě skvělá dikce, výraz, nadprůměrný výkon - zanechalo to nesmazatelnou stopu. Igor Chmela svým herectvím-neherectvím kupodivu skvěle zapadá, Radek Holub tradičně výstižný. Když pak v hlavé kolečka správně zapadnou na svá místa, člověk zůstává s otevřenou pusou, jak současné dílo Karamazovi po 130ti letech jsou.

plakát

Sherlock (2010) (seriál) 

Mé první setkání se Sherlockem pro něj nedopadlo dobře. Můj odpor ke kudrnatým hrdinům a neschopnost konzervativního mozku zlomit si představu postaršího gentlemana s fajfkou na mladého moderního floutka ho odsoudily do několikaměsíčního zapomnění. Po náhodném shlédnutí Psa Baskervillského mé ale zachytil drápkem a následně díky Skandálu v Belgravii jsem mu propadla. Benedict Cumberbatch je ve většiné dílů naprosto neuvěřitelný, k jeho pojetí Sherlocka jedinečně přihrávají netradiční vizuální efekty. Martin Freeman jako Dr. Watson není ani o krapet horší, a to jiskření mezi nimi dává příběhům další šťávu navíc. Zcela šokovaně jsem pak hleděla na Andrew Scotta v roli Dr. Moriartyho, ale klobouk dolu, má též můj obdiv. Škoda ale, že není možno hodnotit jednotlivé díly samostatně, neboť přeci jen jsou tam slabší momenty, a zejména Empty Hearse bylo pro mě velkým zklamáním. Možná jsem měla až příliš velké očekávání, ale scéna "Nejsem mrtvý" (to neni spoiler, fakt nevěřim, že by si to někdo mohl myslet ;) mi přišla infantilní. Světlou výjimkou tohoto dílu byla perfektně zahraná reakce Martina Freedmana. Obecně třetí série se víc soustředí na osobní příběh než ten detektivní, což seriál nepříjemně posouvá k soap operám, a některé pasáže jsou dokonce psány fanouškům na přání. Nic z toho ale nemění to, že se jedná o jeden z nejlepších seriálů posledních let, jak nápadem, tak provedením a obsazením. Těším se na čtvrtou sérii, kde se snad autoři zpět přikloní k původním předlohám a nebudou se snažit za každou cenu být populární.

plakát

Legenda (2014) (seriál) 

Po přečtení některých kritických názorů jsem měla obavy, co očekávat. Teď jsem shlédla všech 10 dílů a musim říct, že negativní hodnocení nejsou fér. Ano, jsou tam nějaká Hollywoodská klišé, a ano, některé pasáže nejsou úplně uvěřitelné, ale tohle je přesně ten typ seriálu, kterému to odpustíte. Příběh, postavy, situace, všechno to drží pohromadě, a kamera, střih, dramaturgie, zvuk, to vše působí dostatečně silně tak, jak čekáme od americké produkce. Legends je prostě seriál, který beru jako když čtu dobrou detektivku - vzrušení, napětí, semtam pobavení, semtam překvapení, držení palců hlavnímu hrdinovi, těšení a nedočkavost, co bude v dalším díle.. a to se mi na Legends líbí. A samozřejmě je osvěžující vidět Seana Beana po všech těch umíráních ve vedlejších rolích konečně zaslouženě hrát v pořádné hlavní roli. Už se těším na druhou sérii! #DontkillSeanBean ;)