Belbo

Tady to začíná jít do hajzlu.

Sračka ...

Mám ho!

No, jak to slušně napsat... první díl měl docela slušnou první hodinu a celkem obstojný konec. Tábornictví "mezi" stálo s pokusem o tíhu pubertálního dospívaní tak nějak za prd. Minimálně kvůli scénáristovi a Radcliffovým hereckým schopnostem. Dvojka má celkem svižný start a docela se dobře drží po 2/3 své stopáže, Pka má po dlouhé době Harry ukázat trochu existenčního mumlání a jde to zase do kytek. Škoda, mohl to být jeden delší ale kvalitní film, kdyby někdo nebyl megaloman.

Jediná pravdivá věta z celého dokumentu: "Lidé mají rádi pohádky". ... "Motiv převleku. Ten se v těch pohádkách objevuje. Někdo, kdo se vydává znova a znova za někoho jiného, tak aby se to líbilo těm, ke kterým mluví." Otevřené konstatovaní Jakuba a Zuzky o vlastních kvalitách.

V rámci současného Hollywoody autorský solitér, s poměrně netradiční prací s příběhem a s postavami. Některými řešeními mi lehce připomíná Temnou řeku, jinými alternativy ve stylu Farga. Problém vidím v celistvosti. Žánrová a formální neukotvenost není na škodu, je tím co film tvoří zajímavým, ale zdá se mi, že je důsledně aplikovaná jen v "centrální" části filmu, kde, aspoň tak se mi to zdá, supluje příběhovou propracovanost. ... Vidět určitě neuškodí, otázku co se zbytkem si každý odpoví sám.

Když vypustíme Bruggy, a nějaký to hláškování, tak zůstane celkem hloupý film.

Jeden z nejděsivějších filmů, který jsem kdy viděl ... na sračky místních rozumbradů o průhledné pointě by se měl divák zvysoka vysrat ... Perfektní filmařina gradující vyprávění přes najistotu, hrůzu až ke konečnému gradujícímu zděšení. ...

Existenční, místy skoro avantgardní, rozprávka o pomstě. Hollywood by příběh zprznil do předvídatelné řezničiny, španělé z něj udělali osoby a originální útvar.

Že by zklamání roku? Filmařská preciznost stojí v opozici k narativní prázdnotě a naivitě, polopatičnosti a doslovnosti, neschopnosti "uchopit" a "přirozeně" převést. Novému Blade Runneru chybí ucelenost vyprávění, respektive sdělení. Exteriérové a interiérové tematické linie se se sebou tlučou, jako interiérová vztahová vyprázdněnost a parcelace na nejmenší možné jednotce a exteriérový pokus o postapo. Vztah jedince ve společnosti a status společenských vztahů (tematická linka z původního BR) funguje na úrovni android -hologram, téma android-člověk místo doplnění a vlastně rozšíření na univerzální rozměr fikčního světa je jen v povrchních konturách (a hloupě jednostraný)... A co mě štve nejvíc? Doslovnost. Divák/příjemce je tady za úplnýho blbce, kterému se musí vše polopatě říct. Minimum prostoru pro vlastní invenci ...A tak dál; bla bla bla.