Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Animovaný
  • Akční
  • Krimi

Recenze (134)

plakát

Pina (2011) 

Film není moc filmem, ale tanční scény jsou úchvatné (za to ty 4 hvězdy). Mne osobně 3D spsíš překáželo.

plakát

Zkus mě rozesmát (2011) 

Nemohu si pomoci ale hlavní linie scénáře je téměř doslovně opsaná z filmu Cactus Flower . Rozdíly tu ale přeci jen jsou. Předně Walter Matthau a Ingrid Bergman jsou herecky mnohem lepší než Adam Sandler a Jennifer Aniston. Starý film neobsahuje "Sandlerovy bejkoviny" což je druh humoru, který moc nemusím.

plakát

Äänipeili (2008) 

Tento dokument je pro mne Psočka nebo že by kočkopes? Na samostatný medailon o Cobhamovi to nestačí a vyšší smysl v „univerzálnosti hudby“ není nijak objevný. Užitečných informací najde divák jak šafránu. Za zajímavé lze považovat malý spád dokumentu v porovnání s hudbou kterou prezentuje. Možná mne to neoslovilo, protože to bylo na AFO prezentováno jako dokument o neuropsychologii. Abych jen nehanil; Cobham je vážně borec, ty hvězdičky jsou pro něj.

plakát

A tak jsem si vzal řeznici (1993) 

Možná dobrá parodie, ale mne to nesedlo. Musí se přiznat, že scéna z řeznictví byla moc milá, stejně jako Nancy Travis.

plakát

Powers of Ten (1977) 

Věcná forma miniatury mne vede k názoru, že filosofické uvažování o velikosti a malosti věcí nebylo záměrem autorů. Co oceňuji, je didaktická snaha poukázat na "problém" řádů, spojení abstraktních mocnin s něčím, co si divák může více či méně představit. Nic proti filosofii, ale mnohem vice mne udivuje skutečnost, že některé molekuly vody v mém čaji mohly být ve vás, nebo že ve vás za pár dní budou.

plakát

Storytime (1968) 

Né, že by se mi vše až tak líbilo, ale Vánoční pohlednice ano.

plakát

Svatá hora (1973) odpad!

Dal jsem odpad, ale musím to trochu vysvětlit. Předně jsem viděl jen 70 minut, díky kterým jsem dospěl k názoru, že to už stačilo. Je možné, že v druhé půlce je obnažen mnohem větší a nechutnější exkrement než v první. Kromě pseudokritiky, znevažování, bezbřehosti a „zesměšňování“ všeho, je film naplněn i notnou dávkou cynizmu (např. testování drogy simulující nezranitelnost). To vše ač nedobré by se dalo ustát, jen mi uniklo přes veškerou snahu ono podstatné „Proč”. Působilo to na mne povrchně. Díky záplavě symbolů si sice může každý něco najít, ale to lze i při poslechu klavírního recitálu člověka stiženého epileptickým záchvatem.

plakát

Welkeom tu Dongmakgol (2005) 

Nemohu si pomoci, ale Hye-jeong Kang dokáže vyloudit takové pohledy a obličeje že by jeden nevěřil... tak jako postavy vojáků, kteří přicházejí do Dongmakgol. Válečné problémy vojáků jsou konfrontovány s neuvěřitelnou prostotou, až naivitou vesnického života. Film se motá na velmi tenkém pomezí uvěřitelné fikce a reality která je k neuvěření, a proto chvílemi působí kýčovitě jak obrazem tak hudebně. Je jen na divákovi zda mu to je příjemné, nebo ne. Osobně dávám absurdně naivních 5.

plakát

Brendan a tajemství Kellsu (2009) 

Film je velmi často vyzdvihován pro svoji animaci, ale poněkud neprávem odsuzován pro svůj děj. Pokud se člověk dívá jen věcně, tak může dojít k mylné představě. Jednotlivé postavy mají za sebou jednu či více historických postav stejného jména. To co se zdá na první pohled racionální (stavění hradeb opatem Cellachem) může být chápáno i velmi negativně (ztráta otevřenosti ke světu). Mimo jiné hradby ve filmu nejsou chráněny a v takovém případě nemohou moc plnit svoji pozitivní úlohu. Mladý Brendan (možná paralela s Saint Brendan of Clonfert )prožívá dobrodružství v lese s průvodkyní Ashling (jméno znamená: Vize, Sen) a je podporován Aidanem (Oheň, možná narážka na Aidan of Lindisfarne), což lze opět chápat obrazně. Ve filmu není jasně řečeno co je Book of Kells (bohatě iluminovaný Nový zákon). Domnívám se, že tak autoři učinili ve snaze vyhnout se explicitnímu spojení s náboženstvím, které by někomu mohlo vadit. Ještě jedna poznámka. Kočka Pangur Bán je taky historická (viz Pangur Bán a text zde).

plakát

Konzumní děti aneb Komercionalizace dětství (2008) 

Problém dokumentů je objektivita a způsob jejího podání. Jsem přesvědčen o problém dětské reklamy a o potřebě společnost informovat. Pro „vědecky“ založeného člověka dokument obsahuje příliš málo podložených faktů a mnoho emocionální vaty. Právě to, bráno ve světle kritického myšlení, filmu dost ubližuje. Na druhé straně i sporná tvrzení filmu (mimo jiné zmiňovaná Subjektivem) mne vedla k hlubšímu zamyšlení a hledání, což děti u sledování reklamy jistě nedělají (no možná že se pletu).