Maskati

Já mám Stracha rád pro jeho přímočarost a nebojácnost experimentu a provokace. To se určitě dobře prodává a vyvolává to diskusi. O to a o prachy jde vždy samozřejmě nejvíc. Jenže mi to zde přišlo až přes čáru, asi proto, že jsem se v uvedeném prostředí pohyboval, a tak znám způsoby a chování policistů k sobě, k podřízeným i ke svědkům a pachatelům. Ještě v Případech … bylo expresívní chování Vetchého celkem pochopitelné, protože postava měla dlouhý vývoj přes mnoho dílů seriálu a tím měla vysvětlení. V této minisérii se postava Vetchého chová od počátku bez vysvětlení jako neurotický magor, přehrává a přehání, přijde mi to jako takový “kaprálský komplex”, jestli mi rozumíte, nebo zupácké chování, které by mu obecně prošlo jen za války, a to ještě jenom tak dlouho, než by se za útoku otočil ke svým vojákům zády. Pak by mu tu palici ustřelili. Ano, je to tak ve scénáři, ale přijde mi, že pan Mareš se nám snaží namluvit, že tak to u policie běžně chodí. Nemá pravdu. Nedávno jsem o tom mluvil s velitelem jedné pražské policejní části / nyní Praha policejně rozdělena na I.- IV./ a ten mne ujistil, že v současné korektní době jenom kázeňsky potrestat poldu, protože nemaká a fláká se, je dost problém, natož, že by  na sebe někdo nechal takto řvát a ponižovat se, je dnes prakticky bez důsledků / pro velitele/ nemožné. Takže co nám tady předvádějí je sice hezká pohádka, ale přece jenom pohádka. Včetně té chudinky holky, jejíž představitelka se moc snaží a je dobrá, ale takhle to fakt v reálu nevypadá. Škoda, kdyby se obecně přestalo opisovat od Jarda Dietla, všichni někde ubrali a jinde zase trochu přidali, mohlo to být dokonalé.

Dost dobrý! Scénář, herci, plynulost akce, napětí. Já teda tleskám!

Taková byla doba, taková byla politika, takoví byli lidé, takoví byli vojáci a takový byl film. Skvělí herci, dobrý scénář, dobré filmové řemeslo. Rád si ten film občas připomenu. “Galapetr, dejte sem ty housle!”

Opět profesionálně natočeno, líbí se mi vývoj postav, např. sršeň  už působí jako somrák a infantilní debílek,  ten by u mě chodil jenom pro svačinu. Pražák stále bublá víc a víc, takové typy jsem u policie také zažil. Z Korejse je už jen takový dědeček hříbeček, co si loupe jablka a občas vzpomene na dvacet let starý případ. Dost málo za ty prachy. Ta holka mi připadá jako pionýrská vedoucí při noční bojovce, vúbec jí to nevěřím, a ten Slovák měl mluvit slovensky, připomíná tak Husáka. A pokud ta ředitelka  fungovala fakt takhle, tak se nedivím, že v reálu po půl roce z místa odešla. Nicméně po ní zůstala decimace a spoušť v podobě výpovědí a odchodů do civilu. K příběhu: chápu, že v podstatě nebyl úplně zjištěn a vysvětlen mechanizmus spáchání, ale tím to bohužel působí dost nedotaženě, klidně mohla vraždit i paní doktorka a frajer to vzal na sebe. Chtělo to vïc odvahy z pohledu scénáristů. Škoda!

Já tohle miluju. Moc povedené!

Tady se povedlo všechno: režisér, scénář, herci, kamera i hudba. Je to taková pocta Karlu Poláčkovi.

Sračka

Perfektní a opět autentická ukázka kriminalistické práce, poctivé a dlouhodobé. Jen dost dobře nechápu, że v době PC programů jim počítač nevyplivl už dříve ty případy se shodným modem operandi z celé republiky. To přece musí někde někdo vyhodnocovat,ne? Nebo, že by vrcholné policejní složky nedělaly svoji práci dobře? Tohle si vyšlapali Pražáci skoro sami. Klobouk dolů. PS: Loj a Bočková mi tam stále nezapadají, jak jsou oba bez emocí, bez mimiky, studení čumáci, kteří všechno chápou a nic je nevyvede z míry. Loj dokonce působí rušivě, hrozně studeně, odtažitě. Navíc ten jeho  “wasrpolacki” přízvuk. Hrůza. Nevím, zda je to hercem nebo scénářem. To se vůbec nedá srovnat třeba s Chmelou, který se jako puntičkářský vyšetřován pořád vyvíjel. A to dost dynamicky, choval se taky odtažitě, ale provokativně a lidsky.

Jeden z nejhezčích dílů, který dýchá takovou předvánoční pohodou, mikulášskou s úžasnými operetními áriemi, tanečky atd. A vůbec, je to takové lidské a bez mordů, což se asi milovníkům detektivek zrovna moc líbit nemusí. Celkem chápu. Mně se líbí a paní Pavlíně tleskám.

Strašně mě tam sral  ten Finger.