IllIlIlIIl

Do not go gentle into that cinema, Old age should burn and rave at close of movie, Rage, rage against the opponent of the Interstellar.

...a co říci závěrem, nebo spíše k závěru?...snad jen parafrázovaně řečeno, že byl popřen výrok ,,A přece se točí..."

Zajímavý a úctyhodný filmový debut Ch.Nolana. Following, jenž místy nejen rokem vzniku, ale také svou ,,černobílostí" a nevšednostím připomíná Pí od D.Aronofskyho. Tempo filmu narůstá na své hodnotě i díky triviálnímu, avšak skvělému zvukovému doprovodu při ,,akčnějších" scénách...Nekonvenční zařazování jednotlivých scén v rámci časové posloupnosti si vytvářelo půdu pro budoucí úspěšné Nolanovo dílo Memento. Skvělý výkon charismatického Alexe Hawa, jehož je to první a zároveň zatím poslední hereckou rolí. Celková pointa filmu není předimenzovaně těžká, ale svou nepřímočarostí vyžaduje pofilmové logické uspořádání informací...

Výborná Pixarovka, která zpočátku navodí pochmurnou atmosféru, ale poté ,,se nezadržitelně vznese do nebeských výšin" a to nejen díky desítkám balónkům...Příjemné filmové odreagování s celkovým vyzněním za čtyři hvězdičky a jednou hvězdičkou navrch díky úžasnému skautíkovi Russellovi.

Filmařsky revoluční film J.Camerona, dá se říci, dostál svému očekávání, co se týká samotného zpracování. Svět Avatarů dokáže vtáhnout diváka přímo do místa dění díky svým 3D efektům a díky přebarevné a vypiplané podobě planety Pandora. Hranice filmového prožívání je posunuta opět o něco výše. Po druhém zhlédnutí celková pozitiva překryla prvotní negativa (drobné názorové nuance oproti prvnímu hodnocení - ve filmu neabsentuje hudební prvek hoden takémuto typu filmu, herecké obsazení je spíše průměrné nežli nešťastné, emocionální dopad oproti prvnímu promítání byl také intenzivnější, a to především díky autenticky atmosférické Pandoře). Nadále největším negativem, avšak nikoliv fatálním, zůstává standartně vybudovaný rigidní příběh plný klišé roztáhnutý do 166 minut, a tradičně špatný, zde až vtipný, český dabing....

Svého času velmi originální projekt Matta, před kterým nezůstalo skryté žádné místo na světě.

Horor a lá Záhada Blair Witch. Pro to, aby tento horor zužitkoval svůj maximální potenciál, tak jsou nutné dvě premisy: První je, že na tento film divák kouká sám; druhou je tmavá místnost v nočích hodinách. Přeci jenom, kdyby šlo děcko na dětském táboře na stezku odvahy ve skupince svých kamarádů a ještě za bílého dne, tak se tato ,,hra,, naprosto mine účinkem. Ač se jedná o levný film, tak přesto dokázal naplnit definici hororu. S každým záběrem, kdy se pár ukládá na noc do postele, přichází psychický nátlak na diváka. Ke konci film graduje až tak, že vyústí v ten moment, kdy jsem si už nepřál vidět další noční scénu a poslední záběry jsem chtěl raději přetočit. Jsem rád, že jsem vydžel, nepřetočil jsem je a nyní mohu říct, že na prstech jedné ruky bych dokázal spočítat, u kolika hororů jsem měl podobné pocity.

Kevin Greutert se chopil své šance velmi zručně (také díky celému filmovému štábu, který se nachází za kamerou a jehož ustálené složení se podílí zásadním podílem na celé sérii) a pod jeho taktovkou došlo k viditelnému pozvednutí úrovně, kterou lehce srazil pátý díl D.Hackla. I když K.Greutert umně navazuje na klasický styl D.L.Bousmana, tak přesto se jen stěží někdo vyrovná režisérovi dvojky, trojky a čtyřky. Celý šestý díl je veden ve slušném tempu a v závěru nechybí ani závěrečný twister s podmanivou a tolik typickou melodíí pro všechny díly Saw. Divákům se dostane i několik zvratů v dějové linii, i když ne tolik zásadních, jako tomu bylo v prvních dílech série. Prim v tomto dílu tedy nehrály ani tak zvraty, jako spíše upřesnění a vysvětlení několika důležitých situací z dílů předchozích (nejedná se ale o našroubovaná vysvětlení, nýbrž o připravovaný scénář už např. od třetího dílu - dopis pro Amandu,...). Jako skalní fanoušek série Saw dávám neobjektivně za pět hvězdiček a připouštím, že několik výtek by se našlo. Je víc než logické, že scénáristé už nemůžou sypat nápady z rukávu jako v prvních dílech, jejich možnosti jsou v šestém dílu značně omezeny, a proto i z tohoto hlediska si tento díl zaslouží absolutorium. Nedostatkem se můžou jevit odhadnutelné zásadní momenty filmu (obsah bedny pro Jill, část závěru,...). Dalším negativem je odchýlení se od původní myšlenky, kdy do ,,hry" byly vybírány pouze oběti, které udělaly cosi opravdu špatného a které měly šanci se z pasti dostat a tak dospět ke své nápravě (i když toto nelze paušalizovat, protože ne všechny pasti připravoval pouze Jigsaw, jehož motivem byla idea napravení obětí). Celkově se jedná o příjemné překvapení, které rozhodně potěší skalní fanoušky a naopak ještě více pobouří nepřátele této série...

Veliké a především příjemné překvapení od tohoto filmu, jehož kvality spočívají v jeho samotném jádru - až mrazivý a přitom tak reálný životní příběh opět herecky zářivého K.Spaceyho. Některé scény, které mi zůstaly dlouhou dobu před očima, naháněly opravdu husí kůži svou autentičností a syrovostí. Jednoduchá, ale přitom geniálně vygradovaná a vypointovaná samotná myšlenka filmu. Působivé a přesvědčivé!

I když filmy podobného ražení moc nemusím, tak toto je světlá vyjímka potvrzující pravidlo. Vlastně ani samotný film není příliš obsažný vzhledem k jeho délce, ale lze spatřit několik skutečností, které tento film opravdu pozdvedly. Neoddiskutovalným se jeví výkon Al Pacina v roli Tonyho Montany, kubánského politického vězně a chlapíka, jenž z ničeho se dopracoval až ke stavu, kdy mu ,,patřil svět,,. Nádherné líčení, jak dokáže být tenká hranice mezi úspěchem a neúspěchem, mezi životním naplněním a ztroskotáním. Silným prvkem je taktéž hudba tak typická pro toto období. A vlastně nejen hudba, ale také ta působivá atmosféra doby 80.let, která byla vykreslena stejně tak výborně jako módní výstřelky lidí v této době či jejich taneční kreace, apod. Film působí kompaktně, využívá své podmanivé atmosféry a celkově má tzv. něco do sebe...