T.O.M.

Zajimavá je korelace seriálu s válkou ve Vietnamu. Producenti chytře využili tématu, po kterém byla u veřejnosti poptávka. Zatímco první série (zejména ta první) jsou klasickým sitcomem naroubovaným poněkud toporně na válečné prostředí, a děj válku pokud možno co nejvíce ignoruje a bagatelizuje - viz pilotní díl, tak naopak další, které vznikly po americkém stažení z Vietnamu a nechání (jiho)Vietnamců na holičkách zcela nepokrytě prezentují narativ války prezentovaný levicovými americkými "mírovými aktivisty" v souladu s výkladem Moskvy, tedy o zločinosti americké armády v zemi, kde by vůbec neměla být. Je s podivem, že autorům nepřišlo hloupé točit seriál, kde tepou americkou armádu, a ignorují zločiny komunismu v době, kdy z Vietnamu s nasazením života utíkaly miliony uprchlíků, jen aby unikly komunistickému teroru. Americké opuštění jižního Vietnamu pak možná pro někoho vypadalo snesitelněji a prohra v bitvě studené války se dala interpretovat jako správný krok. Seriál si hojně utahuje z armády, tajných služeb a strachu z komunistů(což mu i jde a patří to k nejlepším částem), ale komunistu, natož jeho oběť v něm budete hledat stěží. Seriál se pod pláštíkem humanity prezentuje válku v Koreji z takového úhlu pohledu, že z něj museli mít soudruzi v Moskvě velkou radost. Kdyby byly všichni skuteční lidé na světě takoví pacifisté, jako hlavní hrdina seriálu, mohl být celý svět brzy řízen z Kremlu. Hlavní hrdina neustále řeší, jak je přítomnost amerických vojáků špatná, ale co by bylo bez ní, to neřeší. Ad absurdum bychom možná mohli taky přestat posílat policii k výjezdům. Proč taky, když policisté by byli jistě raději doma, hrozí jim tam zranění a všichni jsme přece stejní slušní lidé a jistě bychom si nějak lidsky poradili i bez policistů a jejich zbraní. Idealismus a naivita mohou být někdy pěkně nebezpečné. Zajimavý byl postup scénaristů, kdy každou postavu nahrazovali v podstatě jejím opakem. Stalo se tak u frenka, henryho, trapera i radara. Myslím ve smyslu záletník/věrný manžel; mizerný chirurg/výborný chirurg; nepořádný a neschopný voják/ disciplinovaný a svědomitý voják.

Seriál dost degradují zcela samoúčelné vulgarity. Jako by scénárista trpěl koprolálií. Navíc představuje národu značně zavádějící a zjednodušenou představu světa. I česká realita je mnohem bližší spíše Jistě pane ministře!, než Banceláři Blaník. Opravdu je taková zábava představovat si elity národa jako primitivnější a obhroublejší, než štamgasty z nejzaplivanější hospody? To, že jde o nejlepší českou televizní politickou satiru z ní ještě nedělá automaticky dobré dílo. Svědčí to leda tak o bídě ostatních.

Film mě celkově moc nenadchl. Pozitivně hodnotím výtvarné zpracování, kdy převod 2D postaviček do 3D dopadl nadprůměrně dobře. Když už to musí být, tak to celkem ujde. Tím ale bohužel pozitiva končí. Film má dost slabý děj(navíc silně připomíná Zvonilku a tejemství křídel), leskterý desetiminutový díl šmoulů má složitější děj, než tento hodinu a půl dlouhý film. Navíc se scénaristé ani neobtěžují divákovi jakkoliv vysvětlit existenci "zapomenuté vesnice" - jak se na ni zapomnělo, proč a tak - prostě je a nikdo se na nic neptá. Jak chce někdo vyprávět příběhy, když neumí odpovědět na phlavní dětskou otázku "Proč?". V tomhle by se mohli učit třeba od Gumídků. Bohužel mi celý film přišel dost nešmoulézní. Hned na začátku na vás vychrlí spoustu nových šmoulů, kteří se v něm pak ale vůbec neobjeví a pro děj nemají žádný smysl. Není mi jasné, komu je film určen, narozdíl od většiny komentážů se domnívám, že rozhodně ne předškolákům, ale spíše dětem tak kolem 10 let. Pro předškoláky je dost nudný a stresující, a jinak si neumím vysvětlit, proč se musí šmoulové chvílemi chovat lak cool street teenageři. Jinak koumák, který je docela schopný a nešika který není nešikovný jsou prostě dost nešmoulézní. Gargamelovi secelou dobu daří, je schopný a nemá smůlu (až na bažinu), navíc má i poslušného a schopného pomocníka (ten působí dost divně, protože se pořá motá, ale i náročné úkoly splní). Dost zvláštně působí i taťka šmoula, který žádnou situaci tentokrát nevyřečší, nikomu nepomůže a je jen přísný. Vůbec není zřejmé, že jeho autorita jde z jeho schopností. A také film prostě není legrační. Je stresující, strašidelný, napínavý, dobrodružný....ale nezasmál jsem se ani jednou. A legrace ke šmoulům prostě patří. Pokud chcete jít na šmouly, budete zklamáni. Pokud chcete jít jen na tuctový 3D animál alá Madagaskar, Doba ledová, Nuts Job, Šrek proložený narážkami na dnešní popkulturu atd, je to pro vás, ale musíte se smířit s tím, že je to přecejenom truchu méně intenzivní. PS:kam zmizela Sašetka?

Film je zajímavý tím, že je jediný na dané téma. Bohužel dost trpí tím, jak se v něm střídají celkem věcné a objektivní vyjádření různých historiků s velmi neprofesionálním jednostranným tvrdě odsuzujícím průvodním slovem.

Velmi nevšední snímek,který na jednu stranu navozuje realisticky atmosféru cizinecké legie a na druhé straně má jen velmi chabou zápletku s triviálním příběhem o "typickém" českém naivním troubovi a apriori zlém esesákovi (který má však paradoxně za dobu děje filmu vlastně ze všech legionářů jedno z nejlepších chování a není mu co vytknout), která by se hodila do jakékoliv jiné politické agitky z 50. let. Stejně, jako hordy prohnilých peněz lačných navzájem se vraždících imperialistů. Na snímku se rozhodně dobře projevila práce odborných poradců, zejména pana Peláše, bývalého příslušníka cizinecké legie, zběha a veterána armád Mao Ce Tunga i Ho Či Mina. Také výtvarná stránka, scéna, kostýmy, kamera, hudba, zvuková kulisa, výprava jako celek atd. jsou v mezích možností na řemeslně překvapivě dobré úrovni a a ačkoliv se celý snímek natáčel v Československu s použitím hlavně rekvizit z druhé světové války, působí celkem autenticky a přijatelně navozují atmosféru, i když při pohledu na samoúčelně před kameru zapíchané bambusové tyčky se člověk těžko ubrání úsměvu. Obdobně se podařilo obejít nedostatek vietnamských herců zapojením skupinky vietnamských školáků, kteří v té době byli v ČR, nápadně mnoho dospělých "vietnamců" je však snímáno tak, že jim není vidět do tváře. Materiální nedostatky výpravy jsou tak vidět, ale atmosféru nekazí, naopak překvapí velkoryse pojatá pevnůstka,kterou vystavěli na barandoských kopcích. Hudba sestávající ze dvou melodií na harmoniku se mi velmi líbila. Velmi nevšední postup v rámci snahy o maximální realističnost je,že jednotlivé postavy mluví celou směskou jazyků, které se v rámci cizinecké legie vyskytovaly. Mísí se tak francouzština, němčina, angličtina a čeština (a řada dalších jazyků okrajově). Vše bez překladu či titulků. Dojem je sice v tomto směru výborný, ale bohužel jen málokterý divák tak může porozumět všem dialogům a slyšet tak celý film. I sledování děje je tak trochu obtížné. Velmi detailní rekapitulace děje je na německé wikipedii, ačkoliv jsem film viděl vícekrát, stejně jsem tam nalezl některé okamžiky, které mi unikly. Jen z neznámého důvodu v ní zcela chybí scéna zastřelení seržanta a odvedení Gerharda. A pro čechy může být trochu zvláštní označení jedné ze záporných postav jako "německy mluvící Čech" - vsadil bych se, že autoři chtěli zpodobnit záporného sudetského Němce... https://de.wikipedia.org/wiki/Das_schwarze_Bataillon Z věcného hlediska je tam celá řada nesmyslů, největší hned na začátku, kdy přilétá mimořádný spoj Vietnam - Praha, což je v roce 1950 zhola nemožné. Stejně tak vedlejší zápletka o plánování útěku a získávání kompasu a mapy je dost nesmyslná, jelikož Vietminh opravdu nemuseli hledat s mapou a kompasem, aby se mu mohli vzdát. Nepřekvapí, že film nezahrnuje žádné zločiny partizánů, a hrdinní vietnamští vojáci mají v celém filmu pouze 4 oběti, zatímco legie několik desítek - to se u propagandy očekává. Spíše mě překvapilo, že vyjma zastřelení skupinky dětí (o němž p. Peláš později v jednom rozhovoru uvedl, že je to dle skutečné události, kterou viděl) tam nejsou žádné zločiny na civilistech, kterých bývalo dost a veškeré násilí se tak odehrává uvnitř legie - legionáři se vraždí navzájem. Ani prostituce se tam neobjeví. Všem které film zaujme doporučuji seznámit se se skutečnými příběhy zajatců cizinceké legie, kteří se vrátili do ČSR, které v posledních letech zveřejňuje historik Kudrna na základě vyšetřovacích spisů StB i osobních rozhovorů s nimi. Zajímavost: je velká pravděpodobnost, že jde o film, který zmiňuje Manuel Van Eyck jako jeden z důvodů, proč emigroval z Československa aby se přihlásil jako dobrovolník do americké armády do Vietnamu k boji proti komunismu. V diskusi tu také bylo zmíněno, zda bylo možné, aby příslušník SS sloužil u legie. Legie to samozřejmě dnes odmítá, a je fakt, že spousta jejich německých příslušníků nebyli už ani veteráni z durhé světové, ale mladší ročníky stižené nezaměstnaností v poválečném německu. Přesto jsem v knize "Dobrovolníkem v SS divizi Charlemagne", což jsou vzpomínky francouzského důstojníka, který se na konci WWII vztoupil k SS, a ačkoliv neměl tetování, byl po válce odhalen, odsouzen a uvězněn, narazil na to, že vzpomíná, jak k nim do věznice přijela cizinecká legie verbovat, a nabízela jim, že mohou odčinit své dřívější činy v indočíně. Nikdo se ale nepřihlásil). Na závěr bych dodal, že osobně nemám moc rád otevřené či nejasné konce.

Zas jedna z 3d adaptací klasiky, kde převládl zjevně pocit, že úplně stačí, že mají přece 3d grafiku. Ta jedna hvězdička je za grafiku, kdy se ten převod do 3D nad očekávání dobře povedl. Hanna-Barbara si tam akorát recykluje své dávno zapomenuté postavičky, Příběh slabý bez jakékoliv solidní záhady a dobrého odhalení pachatele, Modrý sokol je jen prázdná figura co akorát celou dobu leze na nervy a jediná schopná osoba je v souladu s tím, jak velí trend diversity, afroameričanka. (Ne že by nemohla být, ale ta postava je tak nesnesitelně plochá a dokonalá, vedle zcela neschopného bílého muže Modrého sokola jr., že prostě nedává smysl, proč by s ním dělala - působí to celé strašně uměla)

Nemám rád série Scooby Doo, kde není celá parta. A ještě víc mi tam chybí záhada, rozluštění a dopadení padoucha v každém díle. Největší nuda ze všech Scooby Doo. Za mne naprosto zbytečný seriál. Výtvarně je také slabší.

Příště se raději podíváme na nějakou Disneyovku - tam je vždy slušná kvalita. Doporučil bych autorům seznámit se, jak se dělají filmy tam. jak se roky piluje scénář, hudba, dělají náčrty kompozice atd. A taky by se mohli podívat na Anču a Pepíka - jak lze perfektně přenést komiks do filmu se zachováním atmosféry, bez 3D, PP, a s přijatelnou hudbou. Díky tomu PP jsem si vzpomněl i na Mládkovy Zpívané reklamy. Možná kdyby to nazvali Animované reklamy, tak by to diváci lépe přijali.

Z komentářů je zřejmé, že někteří lidé nerozlišují mezi německo-švédským seriálem z roku 1969, který byl u nás mnohokrát vysílán, a tímto švédsko-americkým filmem a pletou si je. Pokud se na to podívám jako na film na téma Pipi pro americké dítě z osmdesátých let, tak je to přijatelné. Evropského diváko to dnes ale nemá moc čím oslovit. V porovnání s oním seriálem, který je celkem nadčasový je tento film o několik tříd níž. Celý příběh je přesazen do USA cca 30. let, je v něm ale velmi mizerná hudba 80. let, která se k příběhu absolutně nehodí. Navíc jsou děti starší. Pippi neni 9 let, ale 11, navíc ji hraje 14 letá herečka, obdobně Tomy a Anika. Příběhy tak působí dost podivně a toporně. Tento film má díky naskládání řady příběhů do jediného filmu poměrně svižný dějově, má celkem bohatou výpravu. Také se mi nelíbilo, jak přepsali roli zlodějů na developera a jeho 2 poskoky. Do příběhu se to nehodí a dětem to zbytečně motá hlavu. Nechápu, proč to tam cpali, navíc když stejně pořád melou o zlatě, jako obyčejní zloději.

Film je bohžel dost poplatný době. Kdyby neobsahoval uměle naroubovaný barevný konec, hodnotil bych ho minimálně o dvě hvězdičky lépe. Moc mi nesedí ani struktura filmu, který začíná graduje z běžného filmu do frašky - jde o jistý podvod na diváka a manipulaci. Opravdu mě nenapadá jiná parodie, která by končila brutálním vážně míněným politickým školením. Je svědkem tragédie své doby, toho, jak ponížit se museli prvorepublikoví tvůrci a herci, chtěli-li se udržet u řemesla i po převzetí kontroly komunisty.