strelenka

Každé dítě i dospělý ztratil srdce už u prvního dílu, proto byl druhý díl něco jako třešnička na dortu. Krásně červeňoučká, slaďoučká a jedinečná. Každý začátek má sice svá privilegia, které pokračování těžko překonává, přesto s čistým svědomím říkám, že pokračování tohoto animovaného boomu byl skvostný. Přebytečné scény či laciný scénář, nebo velké díry v příběhu chyběly, vše mělo své místo, svůj půvab. Když jsem tento film viděla v kině, atmosféra, hudba a děj mi ukradl duši v první chvíli, kdy jsem znovu uviděla Bezzubku a povyrostlého, rozumnějšího Škyťáka se širokým úsměvem. Do teď při každém shlédnutí létám v oblacích a říkám si, že v této době nepřeberného množství animovaných filmů stojících za nic, děkuji za tento příběh z dob dávno minulých.

Tento filmařský kousek, tolik mou osobou milovaný, vytvořený s pečlivostí pro Francouze příznačnou oceňuji velice. Nepřišla jsem mu na chuť hned, musela jsem si polehounku zvyknout, přijmout svět, který je díky Amélii lepším místem k žití. Můžeme se lehce zamilovat do hudby, která plyne filmem, jako by s ním od první noty splynula a poté se zamilujeme do té černovlasé dívky, která v nás budí naši lepší stránku. Celý film ve mě vyvolává stísněné pocity smíšené s nadšeností a ohromností díla, které je jedinečné. Jak sám režisér přiznal, už nikdy se mu nepovedlo vytvořit nic podobně úspěšného či podobně kvalitního a úspěch Amélie je zasloužený.

Možná za zvuk? Jinak to bylo, jak to správně vyjádřit, ten pocit kdy neustále čekáte víc a nakonec nepřijde nic, natož to víc? Aňu a Jiřího mám ráda, stejně jako většinu našich českých herců, takže v obsazení to nebylo. To co nesedělo bylo trochu jinde... Jedna hvězdička vystihuje vše, ty skoro dvě hodiny jsem mohla strávit jinak a lépe.

Upřímně, moc se mi líbí ten plakát k filmu. Samotný záznam snažení se o rádoby komedii, která vás spíš odpuzuje už nikoliv. Ale samozřejmě doporučuji k večerům, kdy máte pár krve v promilích a nemáte u čeho usínat... (Trailer vypadal lépe než film, ten si pusťte!)

České komedie mám ráda, tuto komedii jsem měla ráda přesně do té chvíle, než scenáristický tým doslova "zabil" celý film tím, že se hlavní hrdina na konci filmu sice objeví v životě, který si přál, ale co má KRUCI znamenat to, že si nepamatuje většinu života se svou vytouženou polovičkou? Potenciál měl film dobrý, herecké obsazení též, ale tento veliký nedostatek mne odradil od toho, abych se na něj podívala znovu.

Jak moc byla Zlodějka očekávaná, tak moc zklamala. Nechci hanit celý film, byl pěkný, příjemný na pohlazení, ale chybělo mu jediné: duše. Ocitli jsme se v mnoha velmi citově zabarvených situacích, ale film sám se citu nedočkal. Proplula jsem jím jen z čiré zvědavosti, jak se vyvine. Nevyvinul, byl neslaným, nemastným produktem o několika informacích z války a o přátelství (?). Jaká škoda Liesel.

Výsostné zpracování historického a milostného příběhu. Když si představím tu dobu, uvědomím si klady naší moderní společnosti... Hereckým výkonům hlavních tří postav nemám co vytknout, jejich výběr byl přesný. Výborný Mads Mikkelsen (co jsem ho objevila, jsem okouzlená ) a neskutečně půvabná a okouzlující Alicia. Postava pološíleného krále si mne svým způsobem získala též. Režisér má můj veliký dík za zpracování dalšího dílku historie, která k nám i z minulosti dnes promlouvá. Tyhle dobře vytvořené filmy o lásce (a nejen o ní) mě vždy dostanou. Možná jsem ještě "Osvícená" z předchozích dvou hodin a pár drobných minut... Ale za to, že film nenudil (naopak), zasáhl (hodně), držel se své skutečné předlohy, dokázal mě vtáhnout od začátku až do konce, a že jsem měla na konci opravdu namále, 5* a kousek.

Každý si žije svůj život po svém, každý má svou ulitu, svůj koutek kam utíká před světem. Před prázdnotou. Dva lidé žijí, snaží se být šťastní, ale kdo skutečně je, kdo nemá žádné problémy a ať už je ten člověk řeší, či nikoliv, stejně jednou vyplují na povrch a je z toho polízanice dost velká pro každého. Lidský charakter, to je taky něco, jeden je schopný udělat pro druhého co po něm žádá a ten druhý už pro druhého ne. Ale přesto ty oběti vyžaduje, i přes to, že je sám neumí s dostatečným citem vrátit. A to je všude, nejen v manželství. Ne každý přijme svou úlohu, ne každý myslí v souladu s obecně danými pravidly života. Vždyť, kdo řekl jak to má být... Opravdu. A přesto, změna je tak těžká, když jsou na rozhodnutí dva. Skvělé, nelítostné. A ten název mi na konci filmu doslova vyrazil dech, jak příznačné.

Nestačí mi hvězdičky, když jde o malého zvídavého kluka, který mnoho nemluví a přesto si diváka získá svou upřímností, když ústa otevře. Bílá Bella je potom jako to nejlepší spojení do dvojice, tvoří dokonalou rovnováhu. A ano, ano, pravda zvítězí: "Bella nežere ovce Caesare!" Scenérie Alp jsou skvostné, hudba mi uhranula hned od začátku první melodie a příběh přátelství mezi dítětem a psem by mne dostal pokaždé, i kdyby nebyl zasazený do 2. světové války a místo chlapce byl muž... Jen to přidá na té pocitové části. Prostě, co vám mám povídat. Podívejte se na to a nechte se unést pohledem nevinného chlapce milujícího jednoho úžasného psa.