Ještěřák

Nevysvětlitelně kvalitní film scorsesovských rozměrů, jako Casino, nebo Goodfellas, či snad ještě výpravnější, krom scénáristy a režiséra byl neuvěřitelným machrem i střihač. Bené, Mrkváč - snad každá postava filmu píše! Akorát hlavní hrdina, Raketa, mi vždycky, a že jsem Město bohů neviděl zrovna jednou nebo dvakrát, připadal trochu jako nezúčastněný, oportunistický srágor, nicméně tamnější válka byla opravdu pitomá (a pitomci vedená). Zcela nově též sdílím jeho slabost pro stotřicetipětimilimetráky. Svojí oduševnělostí se do konfliktu prostě nehodil.

♥♥♥ She's a rainbow. ♥♥♥

Sotva odhodili bavlny plný žok, už se stávají prezidenty...:) Netušil jsem, že tohle kdy napíšu, ale film dost rozsvítil svým příchodem Brad Pitt (samozřejmě v roli kladné prdelky). Možná ho ukecal nějakej bratránek jenom kvůli plodným tržbám, každopádně však vnesl na plátno tremendózní kus charizmatu, krutopřísňáctví a morálního frajerství. (70%)

Věru milutké. Není to tak, že bych se vrátil do pozdních 90s, kdy jsem na holé zemi, s utahanou mámou na kanapi a fotrem, vychrápavajícím jednu ze svých menších či větších opic, hojně čumíval právě na podobné "pocitové nízkorozpočťáky s charakterníma hercema". Že film vůbec existuje, jsem se až dneska dozvěděl prostřednictvím knížky o Micku Jaggerovi, kde se mimo jiné píše, že ji chtěl Mick celkem zoufale ošustit, a jako jednu z mnoha záminek, aby Mickovo torpédo nemohlo zanořit do Angeliny jeskyňky, použila právě soustředění na roli v GIRL, INTERRUPTED. Podle všeho si Angelina Oskara "nevysoustředila", nýbrž - asi jako Duchovny v CALIFORNICATION, nebo Menšík ve filmu IKARŮV PÁD - zahrála sebe sama, jelikož, dle knihy, platila za chodící reklamu na protivnost, kurvovala a píčovala kudy chodila, kariéra se pořád ne a ne rozhoupat, a dokonce koketovala i s najmutím nájemného vraha (na sebe samou - vodlet jaxviňa). Prvních 15 minut jsem si říkal, co na ní Mick (který ji zjevně nakonec stejně klouznul, jen jsem se dál prozatím nepročetl) a spol. viděli, než mi došlo, že se koukám na Winonu:-) Popravdě, film je prdlačku majstrštyk. Je to spíš takový zapomenutý pociťák se zajímavým natáčecím podhoubím a vítězstvím emocí a pocitů nad logikou, racionálnem a obsahem.

Jemný film pro jemné diváky... Epesní usměvavá míca z ostravského Cinestaru vpravo uprostřed, které jsem se ptal na volné fleky, nechť se mi s pozvánkou na kafe ozve do profilu, a toho nádheru, co seděl vedle ní, nechá doma!

Překopíruju, co jsem si poznamenal na Fejsíčku, aby se sociálně-pracovní ex-kolegové mohli nahuběmletím v teoretické rovině předhánět v produkci velkookých řešení. _____ Tak se nám urodil další kontroverzní dokumentární matrošek od jednoho z, řekl bych, nemála "lehce" posedlých českých dokumentaristů, který, pokud jsem to dobře pochopil, v rámci "syrovosti a umění"... Nechal oba protagonisty postupně chcípnout na ulici jako psy - ačkoli měl několikrát možnost ze své pozice nějak intervenovat (naopak jsem pojal podezření, že jim ještě přihoršoval honorářem v podobě vodečky, čůča, či Startek). Smrt dvou wohnoutů je sice furt jenom smrt dvou wohnoutů, a i bez dokumentu by nepožili (o moc) dýl, ale stejně - "kam ta společnost jako spěje, ty krávo?" _____ Autoři museli vědět, že ona umírá na raka, nebo něco takového, že on je v poslední fázi chlastání, a že vzájemným oddělením ztratili oba poslední poutu a vůli k žití - ačkoli bylo v jejich silách znovu je spojit. _____ Pozn. zajímavé, že jim asi vadilo před kamerou šukat, ale už méně vysrat ranní průjem do kýble. _____ Evidentně platí nová rovnice: 2 lidské životy < Český lev. Já nic, já muzikant, já to jenom točím... Nesoudím - jen konstatuji... bez zasraných růžových brejlí. _____ Akademicko-cynicky řečeno, pan autor se zachoval v souladu s evolucí: pro mě sláva, po mě potopa.

Myslím si o Gagarinovi zhruba to samé, co napsal Gretzky o Treťjakovi: "Larionov a ostatní teď berou v NHL obrovské peníze, kdežto Treťjak, největší sovětský hokejista všech dob, nikdy nevydělal ani niklák." Čili tu máme filmísek o možná největší sovětské bublině všech dob, kdežto Korolev, skutečný génius a pravý strůjce tamnějších spacerace úspěchů, hrdina veřejně pohřbený do útrob Kremelské zdi, upadá pomalu v zapomenutí. Mimochodem, film je velmi průměrnej - ve všech ohledech. Žádná seznace z Rus se nekoná ani přibližně.

Jemně mi to připomínalo nikoli výpravu nadupaných profíků, ale zájmový výlet zvědavých (byť milutkých) koníčkářů, ulítávajících na objevování hustověcí - to vše se slzou ve voku komentováno Hankovo middle-age-crisis-having British šuknou ze třetí série Calofornicationu. Ale chytlo mě to za žlázy - částečně asi proto, že kulky mé jsou recentně kinematograficky neukojené a tedy plné!

Nejlepším protagonistou je ta okatá micina z Debilních keců holek, která je zároveň i neoddiskutovatelně ošukatelnou záležitostí. A jak je fajně udřistaná !

KROM SMRTI JE VŠECHNO JEN LEHKÝ ZRANĚNÍ. (Mario Andretti) _____ Když Laudovi na JIPce odsávali z plic dehet neboco, a koukal při tom v bedně na Hunta stojícího na bedně, podíval jsem se na Angličana sedícího po mé levici, fňukal. Pak jsem se podíval na puberťáka, sedícího po mé pravici, a ten fňukal taky. A když jsem se bezprostředně po filmu otočil ze sedadla G17 dozadu, viděl jsem v opadající tmě mraky skleněných světýlek. Jelikož toho dne v bijáku nikdo nevypustil slzák, může to znamenat jediné - Ron Howard, v rámci hollywoodských možností, nakroutil dokonalé porno pro chlapy. (Předpremiéra Ostrava 26.9.2013 | 100%)