Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Dokumentární
  • Krimi

Recenze (868)

plakát

Most špiónů (2015) 

Můj oblíbený herec (a mnoho dalších kvalitních) hrající ústřední roli v mém oblíbeném tématu, všehovšudy za tři ČSFD fíky, značí jediné. Špilda, kterého mám očividně v oblibě pro jiné filmy, např. poutavou, nechtěně pulpovou pičovinku DUEL, než se konvenčně nosí, už dávno nekope první režisérskou ligu. Celé je to takové suché, jakoby s jednou koulí ušmiknutou, profesorské a ničím nepoutavé (nikoli však bezemoční). Next, please.

plakát

Sicario: Nájemný vrah (2015) 

Jeden z nejzajímavějších Oscar bullshit 2016 nominees, od kterého jsem na základě obsazení, obrázků a recenzí mylně celkem prd očekával. Nicméně Villeneuve, a teď nemluvim o Jacquesovi, ba dokonce ani o Gillesovi, skvělým způsobem drží závodní tempo. Už předposledně ve Zmizení z nějakého důvodu předstíral, že je Coppola nebo Scorsese, a kroutil velmi prvoligově. Přičemž nyní stvrzuje, že to nebyla náhoda, že tam ty rejžovský buňky budou vrozený. Nejpříjemnější je na filmu Emily Blunt coby osvědčená ale naivní agentka. Existuje myriáda filmů, sledujících počínání novýho zajíce v revíru, který si rychle udělá voko, zaznamená několik rokenrolových výkonů a zcela si získá partu (poctivá naivní emotivní sračička, tak jak to všichni máme rádi). SICARIO není ten případ. Je o holce, která stáhla gatě kurva daleko před brodem. Už za tu zajímavou změnu si film nějakého plešouna zaslouží.

plakát

Phar Lap: Národní hrdina (1983) 

V podstatě pohádka a rodinný film ze staré školy (já měl v 90s nakoukaného spíš Černého hřebce), normálně bych tento typ filmu asi nedal, ale právě kobyly jsou téma, kde tohle na mě funguje, kde tohle podání s jasným úvodem, průběhem i závěrem snesu asi zhruba jako u sportovních filmů. První půlhodinka škrábání se z hlubin mísy na pomyslný okraj hajzlu, aby pak následoval pád do ještě větších hlubin, věnovaná tomu, co kde Phar Lap zase posral, je dost možná nejzábavnější. Drze pesimistcký závěr stručně cynický, věnovaný tomu, kdo jak kde v bídě nakonec umřel, mě osobně přišel zajímavej, takhle realisticky se toto dneska už netočí, byla jiná doba:-) Následuje SPOILER o velikosti Phar Lapova šestikilového srdéčka, koník je na konci pořád dobrej, načež něco sežere a pak skoro až cynicky rychle umře, žádná povinná plakací patnáctiminutovka, šmik na skandální novinové titulky a závěr, ende. Mě to tak vyhovovalo, film v podstatě vystihl sebe sama a častý konec takovýchto hrdinů, kteří rychle zaplanou a většinou pak stejně rychle taky zhasnou. "Koňácká kavárna" a lidé kolem ořů se motající jsou zde vykresleni řekněme velmi deziluzivně, nesympaťácky a prosti větších příkras, takže jediným čistým tvorem majícím všech pět pohromadě je v podstatě Phar Lap. Pro zajímavost, Phar Lap je skoro tutově potomkem prastarého a skoro bájného koně s anomálním srdcem jménem Eclipse, který se, pokud se dá věřit takovým prastarým drbům, narodil celkem bezprizorně po čas úplného zatmění, jehož krev koluje také v drtivé většině vítězů Velké Pardubické - a dost možná i krev Phar Lapa. Za toto je zodpovědný pijící ale penězomilný vlastník Eclipseho, díky jehož úsilí Eclipse údajně ročně pokryl na 50 klisen, takže se jeho retirement proměnil doslova v jeden velký bordel.

plakát

Zachraňte vojína Ryana (1998) 

Ryan určitě není nejkomplexnější válečný film všech dob, nemá hloubku morální ani filozofickou, má hloubku charakterů a propletence vztahů (hyperbolou vzato, největší morální dilema filmu je třídit, či netřídit psí známky po mrtvejch před očima hejlů). V kolika dílech dokážete na fleku vyjmenovat všechny maníky v jednotce, Aliens? Bratrstvo neohrožených? Já si myslim, že takových filmů po světě moc neběhá! Nikdo už si asi nikdy nesplete Spielberga s Coppolou, není to žádnej kadet přes reálie, chce, aby krev byla prolita cool způsobem a ono to tak nakonec taky vypadá, protože to jednoduše umí. On má řemeslo natolik v malíku, že mu u mne projdou i veskrze šílený věci, které bych u jiných režisérů asi nepřijal (úvod, závěr, scéna s příjezdem generála k domu Ryanových, fantastický Barry Pepper coby modlivý sniper Jackson jehož učůraná uživatelka hirnlego miluje, atd.). Pokud by někdo verbálně nepochopil, v jakých místech a bitvách bych rozhodně nechtěl bejt, pustil bych mu Ryana, jmenovitě ten dekadentní bordel co se fiktivně stal u města Ramelle, který mě popichoval v mysli noži víc, než legendární jatka na Omaha Beach v podání místní Bestie. Očima a ušima možná nejsugestivnější válečný film všech dob, a jeden z nejlepších filmů, co jsem kdy viděl. Docela ale chápu i opačnej názor.

plakát

Drákula: Neznámá legenda (2014) odpad!

VAN HELSING pwned, pwned hard! Nikdo už podruhé tak kvalitně nezprzní tuhle story.

plakát

9. rota (2005) 

Trochu spoilery, trochu sprosťárny. Pokud mermomocí chcete tento komentář číst, odvelte svá milá antikoncepční selhání do jiného pokoje. _____ Byl-li by Kotaku filmový server a já byl jeho recenzentem, napsal bych na jejich obligátní fundamentální otázku "Should you watch this movie?" jasné "Yes!" _____ Tak jednoduché to s DEVÁTOU ROTOU ale zase není. V podstatě je to další, tentokrát akorát ruská, variace na téma "kterak drzí klackové ve výcvik vstoupili, buzeraci prožili, v bojiště vlezli, často pařili, v bitvě pomřeli a domů skoro nedolezli". Výjevy a výlevy z tréninkového tábora jsou natočeny celkem bezpřekvapivě a velmi žánrově, leč kvalitně, ale nejlepší je beztak scéna, kdy všichni kluci šukají jednu a tu samou holku - babochlapa ostříhaného na chlapa, jejíž intimní nasnímání bohužel pěkně odflákli, poněvadž to byla vskutku vydařená Nastěnka. Normálně, pokud by vrchol nějaké pasáže válečného filmu spočíval v bum-bum, měl by asi pořádnej problém, ale tenhle hrc-prc měl fakt grády! _____ Ve druhé části se toho, bohužel, velmi málo děje - rusáci a slimáci si navzájem přes šutr nadávají do nejhorších matčiných potratů, šustí po sobě bazukami, blázní z vederek, chrní na hlídce a řeší prochcaný zápalky. _____ Třetí pasáž je rámus, rachot, rokenrol, Saigon, bordel a punk - a závoreň to největší hovadné klišé: sotvaže jste si ony drzé klacky oblíbili, teď o ně v 15 min "absolutního rachotu z nebe" přijdete. Je to vlastně jako ČETA, ZTRACENÝ PRAPOR atd. parusky - film s mimořádně našlapaným (tedy výsostně hnusným) závěrem, kde si urvaná noha podává kliku u dveří s urvanou rukou, avšak vrávorající "výplní" mezi startem a cílem. Silnější tři a díkes za Sněhurku. Nedík za týpka s nůžkami - střih místama jest velmi chaotický! Asi měl nějaký vostrý šmiky.

plakát

Legendy z Dogtownu (2005) 

Nádhernej film s perfektní pohodovou autentickou atmosférou, který jsem docenil až při druhém shlédnutí, u kterého jsem do sebe malinko lil, což je naprosto kompatibilní s náladou filmem se nesoucí. Dogtown je příběh o inovátorství, o vášni, o lehkém nabytí a zároveň v lecčems lehkém pozbytí, o holkách, co kluky co tohle maj milujou... Jeden z těch "wish I've been there" filmů, co nutí otevřít si Wikipedii bezprostředně po. Tento film bych chtěl v nějakém paralelním vesmíru ještě jednou vidět poprvé.

plakát

Interstellar (2014) 

Obávám se, že pouze čas, ve filmu toliko zohýbaný, smršťovaný a zase natahovaný, bude nejspravedlivějším soudcem jeho hodnoty. Já se podezřele často nebavil.

plakát

Půlměsíční ulice (1986) 

Sigourney Weaver zahazuje pulzní pušku, otírá ze sebe zcákaný vetřelčí sliz a vrhá se do velmi úsměvné a vysoce béčkové role nadrbané a švorc doktorandky, jenž narafičenou podvodnou habaďůrou sklouzne k práci lepší štětky a uklouzne na pár údů, načež se drťkyně vetřelců vetře do vysoké, blbě natočené politické hry a začne jí jít nemile o kůžičku. Možná nepochopitelný WTF příběh jsem místama moc nepochopil, mnohem přínosnější na filmu je, že Sigourney konečně někde zveřejní svoje horní a částečně i dolní prvotní pohlavní znaky. Celý film vlastně stojí a padá na půvabu, švihu a koketnosti Sigourney, stejně jako třeba nový Tomb Raider stojí na Laře Croft. Výhradně ona a Caine i další herci jsou tím důvodem, proč je z debilně napsaného béčka podle dost možná neméně lambruscózní krimi knížečky pro znuděné Američany nakonec docela příjemný, levně vypadající retro film.

plakát

Vesnice (2004) 

Mladý Shyalamánek musel snad v Indii chodit tam a zpátky z Ahmababádu do Haidarabádu a živit se jako potuplný pletač bičů z hoven, jinak si to neumím vysvětlit. Film vypadá, že měl rozpočet setávající z drobných, co se nějakýmu distributorovi nechtělo rozměňovat ve frontě na kaviárový meníčko, ale pyšní se velkou atmosférou a lvím geniem loci. Zásadně racionální horory nezpíčené nesmyslnýma jevama a příšerama přímo miluju, takže si trochu zatrolluju a vysolím plnou cenu. Navíc z té holky bylo vidět, že fakt chtěla.