packa

Píšu o kulečníku na oddílový web a do dvojích regionálních novin... a na ČSFD už jaksi nezbývá šťáva, poslední dobou jsem vypsaný, až to hezké není. Minulý týden jsem několik dní makal na celostránkové prezentaci v nejčtenějších regionálních novinách (Znojemsko), sportovní redaktor mi vyhradil celou stránku, čehož jsem s gustem využil. A nejednalo se o jen tak ledajakou stránku, dostal jsem poslední stránku novin, která je společně s první stránkou jediná celobarevná! Takže všechny své zdejší přátele poprosím o trpělivost - dokud se mi nepodaří znovuoživit umírající oddíl, který se potácí na hranici klinické smrti, budu i nadále spíše pasivním uživatelem. Držte mi palce, ať se dobrá věc podaří!

A pak že perpetuum mobile neexistuje...

Příštích čtrnáct dní budu hrdě nosit tuto vlastnoručně vyrobenou placku! (v plném rozlišení zde)

(Pozn. Původně jsem chtěl volit Franze, ale předevčírem jsem se pragmaticky rozhodl volit Karla jakožto jediného kandidáta pravice, schopného porazit "rudé" lídry v preferencích. A dobře jsem udělal)

Asi bych se neměl moc vychloubat, ale nedokážu mlčet, musím to vyřvat do světa - letošní prosinec byl prostě parádní.

Kulečník - v Jihomoravské 2.třídě se mi podařilo zahrát životní výkon, 20 bodů / 12 náběhů. Průměr činí (na mě) fantastických 1,666. Takové zápasy se zpravidla hrají v lize, rozhodně ne ve čtvrté nejvyšší soutěži.

Šachy - ač už je prakticky netrénuji, obsadil jsem skvělé druhé místo na štěpánském bleskovém turnaji ve Znojmě. Něco takového se mi nepodařilo ani v dobách největší "lokální slávy".

Jsem prostě dobrej :-)

(Foto níže - Copyright © VLTAVA-LABE-PRESS, a.s., 2005, všechna práva vyhrazena)

Ale když už to musí být...

Bože, kam na ty nápady lidi choděj :-D

Viz video:

Často a rád navštěvuji profily uživatelů. Člověk sem tam narazí na zajímavou osobu, zajímavý dosud neviděný film, pěkný deníček... ale nejčastěji bohužel narazím na půl kilometru vysokou stránku vytapetovanou milionem filmových plakátů resp. fotek herců či dalších tvůrců :-/

Jsem tolerantní bytost, každý máme jiný vkus a když se autorům podobná estetika zamlouvá - jejich volba. Ovšem vyloženě mi pije krev diletantství mnohých uživatelů - tapetářů, kteří se neštítí strašlivým způsobem deformovat obličeje svých oblíbenců. Ostatně mrkněte na obrázek dole, opravdu se vám líbí zprzněná horní a dolní miniatura Martina Scorseseho? No řekněte sami - nevypadá lépe ta prostřední?

Proto snažně prosím všechny tapetáře, nezvládající elementární úpravu obrázků - prosím neprzněte své oblíbence a raději netapetujte vůbec!

Před několika týdny zemřel po dlouhé a těžké nemoci předseda kulečníkového oddílu Sokolu Znojmo, bývalý druholigový hráč Mirek Ondrovčák - můj první učitel, který mě vlastně zlomil ke vstupu do klubu a dal mi i nezbytné herní základy. Mirku - nikdy Ti to nezapomenu a ještě jednou díky!

Mirek byl tak trochu cholera a já budu s chutí vzpomínat na láskyplné hádky o politice. Mirek byl levičák jako řemen, byl velkým příznivcem socdemáků a odborářů a kdykoliv jsem ho chtěl poškádlit, stačilo nadhodit něco ve smyslu "ten Paroubek je ale debil", či "mrtvej odborář, dobrej odborář" a už byl oheň na střeše :-) . Popichovali jsme se ovšem s láskou, on věděl že mé pravicové srdce nezlomí a já jsem věděl totéž, ovšem nevzal bych zpět jedinou sekundu našich bujarých hádek.

Mirek se uměl i rozčilovat u stolu, byť se, na rozdíl ode mě, nikdy nesnížil k tomu, aby koulím nadával ehm.. do kurev, nebo jim i vyhrožoval vyhozením z okna. Mirkův styl byl jiný. Jednou mi na stropě ukázal jakousi modrou tečku - "to je od křídy, jak jsem s ní mrsknul" :-)

Život však jde dál, oddíl potřebuje nového šéfa a kolegové (bohužel) jednohlasně zvolili mě. Holt mi do klína spadla starost o chod oddílu, sledování legislativy, komunikace s "vrchností" v Krně či Práglu, otravné papírování (dnes naštěstí vesměs v elektronické podobě), klubový web - a k tomu všemu i snaha vyhrabat oddíl ode dna - je nás fakt málo. Snad si čas od času najdu chvilku abych přispěl i na ČSFD, ale kdoví kolik budu mít času a chuti přispívat i sem. Snad to nějak skloubím, držte mi palce!

Foto - vzpomínka na Mirka:

http://brno.idnes.cz/parodie-kampan-primatora-onderky-zitbrno-cz-fm5-/brno-zpravy.aspx?c=A120911_1827470_brno-zpravy_taz

A nejen jemu, podobně sluší i Bourvilovi s Funesem :-)

Tímto děkuji známému IT novináři a bloggerovi Danu Dočekalovi za tvorbu kompilace:

https://plus.google.com/101299317842995613625/posts/KwZtV9VJ9NK

Bratia, to jste vlastenci? Jarda Jágr má už dva!

http://www.csfd.cz/tvurce/80525-miroslav-satan/

http://www.csfd.cz/tvurce/67065-jaromir-jagr/

V pátek jsem položil nevinný dotaz naší paní pokladní, která se stará o plakátovou výzdobu, jestli jí náhodou nezbyl jeden plakát Huga. Kolegyně se zamyslela a po chvilce prohlásila, že mezi štosy starších plakátů by se snad mohl najít, ale že se jí to nechce hledat a že jestli mám chuť, mám se v nich prohrábnout. Nuže, po práci jsem se prohrábnul a jaké štěstí - zbylo jich celých dvanáct kousků!

Rozhodl jsem se že jim najdu nový domov, podobně jako když Monsieur Labisse věnoval Hugovi knihu :-) . Byla by škoda je vyhodit či nechat napospas spratkům, co příjdou na Madagascar 3 nebo Dobu ledovou 4, plakáty uzmou a někde za rohem roztrhají či rovnou vyhodí. Včera jsem si dal tu práci a navštívil všechny Znojmáky na ČSFD s větším než mizivým počtem hodnocení a našel celých pět, slovy pět jedinců, co dali stejně jako já maximální hodnocení. Pokud budou chtít, plakát standardní velikosti A1 na ně čeká u mě v práci. Mimoznojemští budou mít asi smůlu, plakáty posílat nebudu, ale kdyby měl někdo z kolemjdoucích fandů zájem, můžu jich pár schovat. Minimálně čtyři kousky stále čekají na novou rodinu :-)

Semih Sayginer (Mr. Magic), mistr světa 2003
Dani Sanchez, mistr světa 1998, 2005, 2010

Nebo snad někdo pochybuje?

Mám v sobě dvojitou dávku kafe a stále to nezabírá, leze na mě spaní. V noci jsem se pořádně nevyspal, celou noc jsem měl debilní sny.

Nejprve se mi zdálo, že makám na stavbě a můj švédský (!) kolega si prořízl tepnu na ruce. Vzbudil jsem se naštěstí dřív, než jsem musel použít tlakový obvaz...

Další sen se odehrával v Krně. V herně na Botanické mě učil kulečník slovenský šachový (!) velmistr Ján Plachetka...

Vrcholné číslo teprve přišlo, v dalším snu jsem byl lupičem, který s kuklou na hlavě přepadal Hypermarkety. Měl jsem i parťáka... ehm... Helenku Vondráčkovou.

Jak říkám, strašná noc.

Na druhou stranu, kdybychom ho neměli, nemohli bychom se na jeho úkor krásně bavit:

Soukromá senzace posledních týdnů, Scorseseho fenomenální Hugo, na Oscarech nakonec neostrouhal. Ohromně jsem mu přál úspěch i v ceněných uměleckých kategoriích, ale pět technických plešounů není vůbec málo a co si budeme namlouvat - každý investovaný dolar do výpravy je sakramentsky vidět, akademici ho tudíž nemohli přehlížet. Z neproměněných nominací samozřejmě mrzí ty nejdůležitější, nejlepší film a režie, ale vítězství francouzského favorita se víceméně čekalo (byť jsem ve skrytu duše doufal v malý zázrak). Proto mě nejvíc mrzí neproměněná nominace Howarda Shorea, soundtrack k filmu je prostě nádherný, doporučuji k důkladnému studiu!

Můj playlist na Youtube:

http://www.youtube.com/playlist?list=PL48BE19E38F3BF1BB&feature=view_all

Meryl, akademiky dlouhá léta ignorovaná legenda světového filmu, se konečně dočkala zaslouženého ocenění za své třicetileté čekání. Meryl - gratuluji! A ne že se dnes ožereš, stačí že tenhle text píšu v podroušeném stavu já :-)

 Jedním slovem - spokojenost. Měl jsem docela obavy, jestli se převod podaří. Podařil, machři z ILM dostáli své pověsti. Ovšem trojrozměrný Jar-Jar Binks je snad ještě strašnější...

Slov netřeba :-)